Dešťová voda už není pitná nikde na světě, říkají švédští vědci. Varují před PFAS

Podle nového výzkumu obsahuje dešťová voda téměř všude na Zemi nebezpečné množství „věčných chemikálií“, tedy látek známých pod zkratkou PFAS.

Perfluorované a polyfluorované látky jsou velká skupina chemikálií vyrobených člověkem, které se v přírodě nevyskytují. Říká se jim „věčné chemikálie“, protože se v životním prostředí nerozkládají, vydrží v ní tedy celé desítky a možná i stovky let.

Mají nepřilnavé nebo skvrny odpuzující vlastnosti, takže se vyskytují v řadě předmětů pro domácnost, jako jsou obaly na potraviny, elektronika, kosmetika nebo nádobí. Podle nové studie obsahuje dešťová voda zdraví nebezpečné množství těchto věčných chemikálií téměř všude na Zemi, a to včetně Antarktidy. Neexistuje tedy žádné místo, kde by se jim člověk mohl vyhnout, pronikají dokonce i do mateřského mléka.

A co je nejhorší, jsou spojené s celou řadou závažných zdravotních problémů včetně rakoviny, problémů s učením a chováním u dětí, neplodností a komplikacemi v těhotenství, zvýšeného cholesterolu a problémů s imunitním systémem.

Normy se mění

Doporučené bezpečné hodnoty pro některé z těchto chemických látek se v posledních dvou desetiletích dramaticky snížily, zejména kvůli novým poznatkům o jejich toxicitě.

„Za posledních dvacet let došlo k ohromujícímu poklesu povolených hodnot pro PFAS v pitné vodě,“ doplňuje Ian Cousins, hlavní autor studie a profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity. U jedné takové látky, rakovinotvorné kyseliny perfluoroktanové (PFOA), klesly v USA hodnoty pro její nebezpečné množství ve vodě 37,5 milionkrát.

„Na základě nejnovějších amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude vyhodnocena jako nebezpečná k pití. Přestože v bohatých zemích dešťovou vodu běžně nepijeme, spousta lidí po celém světě předpokládá, že je bezpečná k pití,“ dodává Cousins.

Dvacet let beze změny

Tým Stockholmské univerzity zkoumá výskyt a transport PFAS v atmosféře už deset let. V aktuální studii vědci zjistili, že množství některých škodlivých PFAS v atmosféře nijak výrazně neklesá, přestože je hlavní výrobce, společnost 3M, vyřadil z výroby už před dvěma desetiletími. Je to další doklad o tom, jak nezničitelné jsou.

Navíc mají vlastnosti, které jim umožňují, aby se vracely do přírodního koloběhu vody. Výzkum ukazuje, že i když doputují do moře, neklesají ke dnu, ale vracejí se zpět do mořského vzduchu prostřednictvím aerosolů.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování výše uvedených směrnic,“ uvedl profesor Martin Scheringer, spoluautor studie působící na ETH Zurich ve Švýcarsku a RECETOX Masarykovy univerzity v České republice.

„Nyní se tedy v důsledku globálního rozšíření PFAS budou všude překračovat směrnice o kvalitě životního prostředí určené k ochraně lidského zdraví. Pro snížení kontaminace PFAS můžeme udělat jen velmi málo. Jinými slovy, má smysl definovat planetární hranici právě pro PFAS, a v článku jsme došli k závěru, že tato hranice byla nyní překročena,“ dodal Scheringer. 

Jane Munckeová, výkonná ředitelka nadace Food Packaging Forum ve švýcarském Curychu, která se na této práci nepodílela, upozorňuje: „Nesmí se stát, že několik málo lidí bude na PFAS ekonomicky profitovat, zatímco miliony dalších budou pít znečištěnou pitnou vodu a budou trpět vážnými zdravotními problémy. Obrovské částky, které bude stát snížení obsahu PFAS v pitné vodě na úroveň, která je bezpečná na základě současných vědeckých poznatků, musí zaplatit průmysl, který tyto toxické chemické látky vyrábí a používá. Čas jednat je nyní.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 40 mminutami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
před 23 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.