Studie odhalila v mateřském mléku 16 druhů „věčných chemikálií“

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Schopnost PFAS odolávat rozkladu je velmi užitečná zejména v průmyslu – proto se využívají v celé řadě oborů a díky tomu jsou prakticky všudypřítomné. Jenže vedlejším účinkem je, že se mohou snadno hromadit v tělech zvířat i v životním prostředí.

Některé z těchto PFAS se proto už v průmyslu nepoužívají, byly zakázány a nahrazeny méně škodlivými PFAS. V práci publikované v časopise Environmental Science & Technology testovali vědci mateřské mléko 50 žen na 39 různých PFAS, včetně devíti, které se v současnosti používají v průmyslu.

Tým amerických vědců našel PFAS ve všech vzorcích – každá z padesáti kojících žen tedy měla tyto chemikálie obsažené ve svém mateřském mléku. Autoři studie v něm objevili 16 PFAS z 39 hledaných, přičemž 12 z nich je ve více než 50 procentech vzorků analyzovaného mléka. Koncentrace se pohybovaly mezi 52 částmi na bilion (ppt) až po více než 500 ppt.

To sice není mnoho, problém ale podle autorů je, že tam vůbec nějaké pronikly. „V mateřském mléce bychom neměli nacházet žádné PFAS. Z našich zjištění jasně vyplývá, že k ochraně dětí a malých dětí v nejohroženějších fázích života je zapotřebí tyto látky více omezovat. Matky se vší silou snaží, aby ochránily své děti. Ale velké korporace dávají tyto a další toxické chemikálie, které mohou kontaminovat mateřské mléko, do řady výrobků, kde jsou už dnes ale dostupné mnohem bezpečnější možnosti,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie Erika Schrederová, vědecká ředitelka Toxic-Free Future.

Pozitivním zjištěním podle autorů je, že v porovnání se zjištěními z předchozí práce došlo u některých nebezpečných PFAS k poklesu koncentrace. Týká se to zejména těch látek, které se využívaly v minulosti a patřily k těm nejvíce rizikovým – nyní jsou ale zakázané a jejich koncentrace logicky klesají.

Na druhou stranu se v mateřském mléku naopak zvyšuje množství nových PFAS – ty ale nejsou zatím považovány za takovou hrozbu. Přesto to podle studie naznačuje, že i přes tvrzení výrobců se tyto chemické látky nadále akumulují v lidském těle, se zatím neznámými důsledky.

Neřešený problém

„Z těchto zjištění jasně vyplývá, že přechod na novější PFAS za posledních deset let problém nevyřešil,“ dodala doktorka Amina Salamovová, spoluautorka studie z Indiana University. „Tato studie poskytuje další důkazy o tom, že PFAS, které se dnes používají, se mohou v lidech hromadit. Znamená to, že se musíme zabývat celou třídou chemikálií PFAS, nejen těmi nebezpečnými, které se používaly v minulosti.“

Kde se vlastně tyto látky v člověku berou a jak do jeho těla pronikají? Podle autorů práce nejčastěji tak, že s nimi člověk přímo pracuje. Jinak jsou nejpravděpodobnějším zdrojem požití zdroje vody a obaly potravin. Problém je, že je velmi obtížné se jich úplně zbavit: existují už sice technologie, které mohou tyto chemikálie zcela zničit pomocí elektrochemické oxidace nebo využitím bakterií, ale zatím zůstávají pouze experimentálními.

Kde se vyskytují PFAS

Perfluorované a polyfluorované látky jsou rozsáhlá skupina několika tisíc člověkem vytvořených organických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech. PFAS mají vlastnosti, které se používají pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, ale například i koberců. Typické je jejich využití v teflonu a gore-texu.

Dále se nacházejí jako přísady do hasicích pěn a hydraulických kapalin, při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 5 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 7 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 10 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 14 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...