Studie odhalila v mateřském mléku 16 druhů „věčných chemikálií“

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Schopnost PFAS odolávat rozkladu je velmi užitečná zejména v průmyslu – proto se využívají v celé řadě oborů a díky tomu jsou prakticky všudypřítomné. Jenže vedlejším účinkem je, že se mohou snadno hromadit v tělech zvířat i v životním prostředí.

Některé z těchto PFAS se proto už v průmyslu nepoužívají, byly zakázány a nahrazeny méně škodlivými PFAS. V práci publikované v časopise Environmental Science & Technology testovali vědci mateřské mléko 50 žen na 39 různých PFAS, včetně devíti, které se v současnosti používají v průmyslu.

Tým amerických vědců našel PFAS ve všech vzorcích – každá z padesáti kojících žen tedy měla tyto chemikálie obsažené ve svém mateřském mléku. Autoři studie v něm objevili 16 PFAS z 39 hledaných, přičemž 12 z nich je ve více než 50 procentech vzorků analyzovaného mléka. Koncentrace se pohybovaly mezi 52 částmi na bilion (ppt) až po více než 500 ppt.

To sice není mnoho, problém ale podle autorů je, že tam vůbec nějaké pronikly. „V mateřském mléce bychom neměli nacházet žádné PFAS. Z našich zjištění jasně vyplývá, že k ochraně dětí a malých dětí v nejohroženějších fázích života je zapotřebí tyto látky více omezovat. Matky se vší silou snaží, aby ochránily své děti. Ale velké korporace dávají tyto a další toxické chemikálie, které mohou kontaminovat mateřské mléko, do řady výrobků, kde jsou už dnes ale dostupné mnohem bezpečnější možnosti,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie Erika Schrederová, vědecká ředitelka Toxic-Free Future.

Pozitivním zjištěním podle autorů je, že v porovnání se zjištěními z předchozí práce došlo u některých nebezpečných PFAS k poklesu koncentrace. Týká se to zejména těch látek, které se využívaly v minulosti a patřily k těm nejvíce rizikovým – nyní jsou ale zakázané a jejich koncentrace logicky klesají.

Na druhou stranu se v mateřském mléku naopak zvyšuje množství nových PFAS – ty ale nejsou zatím považovány za takovou hrozbu. Přesto to podle studie naznačuje, že i přes tvrzení výrobců se tyto chemické látky nadále akumulují v lidském těle, se zatím neznámými důsledky.

Neřešený problém

„Z těchto zjištění jasně vyplývá, že přechod na novější PFAS za posledních deset let problém nevyřešil,“ dodala doktorka Amina Salamovová, spoluautorka studie z Indiana University. „Tato studie poskytuje další důkazy o tom, že PFAS, které se dnes používají, se mohou v lidech hromadit. Znamená to, že se musíme zabývat celou třídou chemikálií PFAS, nejen těmi nebezpečnými, které se používaly v minulosti.“

Kde se vlastně tyto látky v člověku berou a jak do jeho těla pronikají? Podle autorů práce nejčastěji tak, že s nimi člověk přímo pracuje. Jinak jsou nejpravděpodobnějším zdrojem požití zdroje vody a obaly potravin. Problém je, že je velmi obtížné se jich úplně zbavit: existují už sice technologie, které mohou tyto chemikálie zcela zničit pomocí elektrochemické oxidace nebo využitím bakterií, ale zatím zůstávají pouze experimentálními.

Kde se vyskytují PFAS

Perfluorované a polyfluorované látky jsou rozsáhlá skupina několika tisíc člověkem vytvořených organických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech. PFAS mají vlastnosti, které se používají pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, ale například i koberců. Typické je jejich využití v teflonu a gore-texu.

Dále se nacházejí jako přísady do hasicích pěn a hydraulických kapalin, při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 3 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 5 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 10 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 20 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...