Studie odhalila v mateřském mléku 16 druhů „věčných chemikálií“

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Schopnost PFAS odolávat rozkladu je velmi užitečná zejména v průmyslu – proto se využívají v celé řadě oborů a díky tomu jsou prakticky všudypřítomné. Jenže vedlejším účinkem je, že se mohou snadno hromadit v tělech zvířat i v životním prostředí.

Některé z těchto PFAS se proto už v průmyslu nepoužívají, byly zakázány a nahrazeny méně škodlivými PFAS. V práci publikované v časopise Environmental Science & Technology testovali vědci mateřské mléko 50 žen na 39 různých PFAS, včetně devíti, které se v současnosti používají v průmyslu.

Tým amerických vědců našel PFAS ve všech vzorcích – každá z padesáti kojících žen tedy měla tyto chemikálie obsažené ve svém mateřském mléku. Autoři studie v něm objevili 16 PFAS z 39 hledaných, přičemž 12 z nich je ve více než 50 procentech vzorků analyzovaného mléka. Koncentrace se pohybovaly mezi 52 částmi na bilion (ppt) až po více než 500 ppt.

To sice není mnoho, problém ale podle autorů je, že tam vůbec nějaké pronikly. „V mateřském mléce bychom neměli nacházet žádné PFAS. Z našich zjištění jasně vyplývá, že k ochraně dětí a malých dětí v nejohroženějších fázích života je zapotřebí tyto látky více omezovat. Matky se vší silou snaží, aby ochránily své děti. Ale velké korporace dávají tyto a další toxické chemikálie, které mohou kontaminovat mateřské mléko, do řady výrobků, kde jsou už dnes ale dostupné mnohem bezpečnější možnosti,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie Erika Schrederová, vědecká ředitelka Toxic-Free Future.

Pozitivním zjištěním podle autorů je, že v porovnání se zjištěními z předchozí práce došlo u některých nebezpečných PFAS k poklesu koncentrace. Týká se to zejména těch látek, které se využívaly v minulosti a patřily k těm nejvíce rizikovým – nyní jsou ale zakázané a jejich koncentrace logicky klesají.

Na druhou stranu se v mateřském mléku naopak zvyšuje množství nových PFAS – ty ale nejsou zatím považovány za takovou hrozbu. Přesto to podle studie naznačuje, že i přes tvrzení výrobců se tyto chemické látky nadále akumulují v lidském těle, se zatím neznámými důsledky.

Neřešený problém

„Z těchto zjištění jasně vyplývá, že přechod na novější PFAS za posledních deset let problém nevyřešil,“ dodala doktorka Amina Salamovová, spoluautorka studie z Indiana University. „Tato studie poskytuje další důkazy o tom, že PFAS, které se dnes používají, se mohou v lidech hromadit. Znamená to, že se musíme zabývat celou třídou chemikálií PFAS, nejen těmi nebezpečnými, které se používaly v minulosti.“

Kde se vlastně tyto látky v člověku berou a jak do jeho těla pronikají? Podle autorů práce nejčastěji tak, že s nimi člověk přímo pracuje. Jinak jsou nejpravděpodobnějším zdrojem požití zdroje vody a obaly potravin. Problém je, že je velmi obtížné se jich úplně zbavit: existují už sice technologie, které mohou tyto chemikálie zcela zničit pomocí elektrochemické oxidace nebo využitím bakterií, ale zatím zůstávají pouze experimentálními.

Kde se vyskytují PFAS

Perfluorované a polyfluorované látky jsou rozsáhlá skupina několika tisíc člověkem vytvořených organických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech. PFAS mají vlastnosti, které se používají pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, ale například i koberců. Typické je jejich využití v teflonu a gore-texu.

Dále se nacházejí jako přísady do hasicích pěn a hydraulických kapalin, při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 10 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 16 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 16 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 17 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...