Studie odhalila v mateřském mléku 16 druhů „věčných chemikálií“

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Schopnost PFAS odolávat rozkladu je velmi užitečná zejména v průmyslu – proto se využívají v celé řadě oborů a díky tomu jsou prakticky všudypřítomné. Jenže vedlejším účinkem je, že se mohou snadno hromadit v tělech zvířat i v životním prostředí.

Některé z těchto PFAS se proto už v průmyslu nepoužívají, byly zakázány a nahrazeny méně škodlivými PFAS. V práci publikované v časopise Environmental Science & Technology testovali vědci mateřské mléko 50 žen na 39 různých PFAS, včetně devíti, které se v současnosti používají v průmyslu.

Tým amerických vědců našel PFAS ve všech vzorcích – každá z padesáti kojících žen tedy měla tyto chemikálie obsažené ve svém mateřském mléku. Autoři studie v něm objevili 16 PFAS z 39 hledaných, přičemž 12 z nich je ve více než 50 procentech vzorků analyzovaného mléka. Koncentrace se pohybovaly mezi 52 částmi na bilion (ppt) až po více než 500 ppt.

To sice není mnoho, problém ale podle autorů je, že tam vůbec nějaké pronikly. „V mateřském mléce bychom neměli nacházet žádné PFAS. Z našich zjištění jasně vyplývá, že k ochraně dětí a malých dětí v nejohroženějších fázích života je zapotřebí tyto látky více omezovat. Matky se vší silou snaží, aby ochránily své děti. Ale velké korporace dávají tyto a další toxické chemikálie, které mohou kontaminovat mateřské mléko, do řady výrobků, kde jsou už dnes ale dostupné mnohem bezpečnější možnosti,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie Erika Schrederová, vědecká ředitelka Toxic-Free Future.

Pozitivním zjištěním podle autorů je, že v porovnání se zjištěními z předchozí práce došlo u některých nebezpečných PFAS k poklesu koncentrace. Týká se to zejména těch látek, které se využívaly v minulosti a patřily k těm nejvíce rizikovým – nyní jsou ale zakázané a jejich koncentrace logicky klesají.

Na druhou stranu se v mateřském mléku naopak zvyšuje množství nových PFAS – ty ale nejsou zatím považovány za takovou hrozbu. Přesto to podle studie naznačuje, že i přes tvrzení výrobců se tyto chemické látky nadále akumulují v lidském těle, se zatím neznámými důsledky.

Neřešený problém

„Z těchto zjištění jasně vyplývá, že přechod na novější PFAS za posledních deset let problém nevyřešil,“ dodala doktorka Amina Salamovová, spoluautorka studie z Indiana University. „Tato studie poskytuje další důkazy o tom, že PFAS, které se dnes používají, se mohou v lidech hromadit. Znamená to, že se musíme zabývat celou třídou chemikálií PFAS, nejen těmi nebezpečnými, které se používaly v minulosti.“

Kde se vlastně tyto látky v člověku berou a jak do jeho těla pronikají? Podle autorů práce nejčastěji tak, že s nimi člověk přímo pracuje. Jinak jsou nejpravděpodobnějším zdrojem požití zdroje vody a obaly potravin. Problém je, že je velmi obtížné se jich úplně zbavit: existují už sice technologie, které mohou tyto chemikálie zcela zničit pomocí elektrochemické oxidace nebo využitím bakterií, ale zatím zůstávají pouze experimentálními.

Kde se vyskytují PFAS

Perfluorované a polyfluorované látky jsou rozsáhlá skupina několika tisíc člověkem vytvořených organických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech. PFAS mají vlastnosti, které se používají pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, ale například i koberců. Typické je jejich využití v teflonu a gore-texu.

Dále se nacházejí jako přísady do hasicích pěn a hydraulických kapalin, při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 9 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 11 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...