Plasty vydrží v oceánu víc než tisíc let, ukázal výzkum kostiček dětské stavebnice

Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice LEGO – a tyto hračky, z nichž se staly škodliviny, nikam v dohledné době nezmizí. Nový výzkum, o kterém informoval zpravodajský server Science Alert, zjistil, že klasickým kostičkám LEGO může trvat 100 až 1300 let, než se v moři zcela rozloží – podle složení plastu a mořských podmínek, jimž jsou vystaveny.

V roce 1997 spadl z lodi do moře kontejner obsahující téměř pět milionů dílků stavebnice LEGO. Odhady také uvádějí, že více než dva miliony kostiček spláchly děti do záchodu. Neznámý počet z nich mohl také skončit v mořích – podle toho, jak účinné bylo v 70. a 80. letech minulého století zpracovávání odpadních vod.

Během posledního desetiletí dobrovolnické organizace jako je Projekt LEGO ztracené na moři posbíraly tisíce plastových kousků z pláží. Ale pokud jsou tyto hračky tak bytelné, jak naznačuje nový výzkum, se vší pravděpodobností se budou tyto malé kostičky na vlnách pohupovat ještě celá staletí.

„LEGO je jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v dějinách a součástí jeho půvabu vždy byla jeho odolnost,“ řekl Andrew Turner z Plymouthské univerzity, který studuje chemické vlastnosti mořských odpadů. „Je navržené tak, aby se z něj stavělo a skládalo, takže nijak zvlášť nepřekvapí, že ani po desetiletích v moři není moc poškozené,“ dodal.

Plasty v moři vydrží nečekaně dlouho

Vědci sesbírali 50 kostiček na plážích jihozápadní Anglie a porovnali vzorky mořem putujících kostek s archivními kostičkami v původním stavu. Klasické kostky se vyrábějí z akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS). A i když společnost LEGO doufá, že do roku 2030 bude používat udržitelnější materiály, tento houževnatý polymer už napáchal škody víc než dost.

I když kostky nalezené na pláži vykazovaly různý stupeň oslabení, zažloutnutí, ohlazených hran, prasklin a dalších defektů, vědce překvapilo, že zůstaly prakticky vcelku.

„Na základě srovnání hmoty zhruba 40 let starých vzorků odhadujeme jejich setrvání v mořském prostředí v řádu stovek roků,“ napsali autoři studie. Jak se konkrétně tyto vzorky do mořského prostředí dostaly, není známo, ale odpovídají kostkám prodávaným v 70. a 80. letech. A navzdory desetiletím stráveným v moři jsou na tom stále relativně dobře.

Pobytem v moři se jim ohladily hrany, jejich plastový lesk zmatněl, obrousily se spojovací výstupky a barvy vybledly. Ale stále jsou jednoznačně rozpoznatelné.

Plasty, jako je ABS, jsou pro nás příliš nové, abychom věděli, co se s nimi stane z dlouhodobého hlediska. Studie, jako je tato, nám poskytují představu, jak si zatím vedou. Autoři uvádějí, že se životnost kostek LEGO dá srovnat s životností průhledných plastových lahví – a stejně jako ony představují riziko pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026
Načítání...