Plasty vydrží v oceánu víc než tisíc let, ukázal výzkum kostiček dětské stavebnice

Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice LEGO – a tyto hračky, z nichž se staly škodliviny, nikam v dohledné době nezmizí. Nový výzkum, o kterém informoval zpravodajský server Science Alert, zjistil, že klasickým kostičkám LEGO může trvat 100 až 1300 let, než se v moři zcela rozloží – podle složení plastu a mořských podmínek, jimž jsou vystaveny.

V roce 1997 spadl z lodi do moře kontejner obsahující téměř pět milionů dílků stavebnice LEGO. Odhady také uvádějí, že více než dva miliony kostiček spláchly děti do záchodu. Neznámý počet z nich mohl také skončit v mořích – podle toho, jak účinné bylo v 70. a 80. letech minulého století zpracovávání odpadních vod.

Během posledního desetiletí dobrovolnické organizace jako je Projekt LEGO ztracené na moři posbíraly tisíce plastových kousků z pláží. Ale pokud jsou tyto hračky tak bytelné, jak naznačuje nový výzkum, se vší pravděpodobností se budou tyto malé kostičky na vlnách pohupovat ještě celá staletí.

„LEGO je jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v dějinách a součástí jeho půvabu vždy byla jeho odolnost,“ řekl Andrew Turner z Plymouthské univerzity, který studuje chemické vlastnosti mořských odpadů. „Je navržené tak, aby se z něj stavělo a skládalo, takže nijak zvlášť nepřekvapí, že ani po desetiletích v moři není moc poškozené,“ dodal.

Plasty v moři vydrží nečekaně dlouho

Vědci sesbírali 50 kostiček na plážích jihozápadní Anglie a porovnali vzorky mořem putujících kostek s archivními kostičkami v původním stavu. Klasické kostky se vyrábějí z akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS). A i když společnost LEGO doufá, že do roku 2030 bude používat udržitelnější materiály, tento houževnatý polymer už napáchal škody víc než dost.

I když kostky nalezené na pláži vykazovaly různý stupeň oslabení, zažloutnutí, ohlazených hran, prasklin a dalších defektů, vědce překvapilo, že zůstaly prakticky vcelku.

„Na základě srovnání hmoty zhruba 40 let starých vzorků odhadujeme jejich setrvání v mořském prostředí v řádu stovek roků,“ napsali autoři studie. Jak se konkrétně tyto vzorky do mořského prostředí dostaly, není známo, ale odpovídají kostkám prodávaným v 70. a 80. letech. A navzdory desetiletím stráveným v moři jsou na tom stále relativně dobře.

Pobytem v moři se jim ohladily hrany, jejich plastový lesk zmatněl, obrousily se spojovací výstupky a barvy vybledly. Ale stále jsou jednoznačně rozpoznatelné.

Plasty, jako je ABS, jsou pro nás příliš nové, abychom věděli, co se s nimi stane z dlouhodobého hlediska. Studie, jako je tato, nám poskytují představu, jak si zatím vedou. Autoři uvádějí, že se životnost kostek LEGO dá srovnat s životností průhledných plastových lahví – a stejně jako ony představují riziko pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...