Plasty vydrží v oceánu víc než tisíc let, ukázal výzkum kostiček dětské stavebnice

Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice LEGO – a tyto hračky, z nichž se staly škodliviny, nikam v dohledné době nezmizí. Nový výzkum, o kterém informoval zpravodajský server Science Alert, zjistil, že klasickým kostičkám LEGO může trvat 100 až 1300 let, než se v moři zcela rozloží – podle složení plastu a mořských podmínek, jimž jsou vystaveny.

V roce 1997 spadl z lodi do moře kontejner obsahující téměř pět milionů dílků stavebnice LEGO. Odhady také uvádějí, že více než dva miliony kostiček spláchly děti do záchodu. Neznámý počet z nich mohl také skončit v mořích – podle toho, jak účinné bylo v 70. a 80. letech minulého století zpracovávání odpadních vod.

Během posledního desetiletí dobrovolnické organizace jako je Projekt LEGO ztracené na moři posbíraly tisíce plastových kousků z pláží. Ale pokud jsou tyto hračky tak bytelné, jak naznačuje nový výzkum, se vší pravděpodobností se budou tyto malé kostičky na vlnách pohupovat ještě celá staletí.

„LEGO je jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v dějinách a součástí jeho půvabu vždy byla jeho odolnost,“ řekl Andrew Turner z Plymouthské univerzity, který studuje chemické vlastnosti mořských odpadů. „Je navržené tak, aby se z něj stavělo a skládalo, takže nijak zvlášť nepřekvapí, že ani po desetiletích v moři není moc poškozené,“ dodal.

Plasty v moři vydrží nečekaně dlouho

Vědci sesbírali 50 kostiček na plážích jihozápadní Anglie a porovnali vzorky mořem putujících kostek s archivními kostičkami v původním stavu. Klasické kostky se vyrábějí z akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS). A i když společnost LEGO doufá, že do roku 2030 bude používat udržitelnější materiály, tento houževnatý polymer už napáchal škody víc než dost.

I když kostky nalezené na pláži vykazovaly různý stupeň oslabení, zažloutnutí, ohlazených hran, prasklin a dalších defektů, vědce překvapilo, že zůstaly prakticky vcelku.

„Na základě srovnání hmoty zhruba 40 let starých vzorků odhadujeme jejich setrvání v mořském prostředí v řádu stovek roků,“ napsali autoři studie. Jak se konkrétně tyto vzorky do mořského prostředí dostaly, není známo, ale odpovídají kostkám prodávaným v 70. a 80. letech. A navzdory desetiletím stráveným v moři jsou na tom stále relativně dobře.

Pobytem v moři se jim ohladily hrany, jejich plastový lesk zmatněl, obrousily se spojovací výstupky a barvy vybledly. Ale stále jsou jednoznačně rozpoznatelné.

Plasty, jako je ABS, jsou pro nás příliš nové, abychom věděli, co se s nimi stane z dlouhodobého hlediska. Studie, jako je tato, nám poskytují představu, jak si zatím vedou. Autoři uvádějí, že se životnost kostek LEGO dá srovnat s životností průhledných plastových lahví – a stejně jako ony představují riziko pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 20 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...