Plasty se našly na nejopuštěnějším místě Země. Krizi je třeba okamžitě řešit, volají vědci

Všudypřítomné plasty se už našly i na tom nejopuštěnějším místě planety, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až šestadvacet kusů plastů na metr krychlový. Napsal to list The Times.

Nejblíže k Point Nemu má posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem - obíhá Zemi ve výšce asi 400 kilometrů. Nejbližší obydlenou oblastí jsou totiž Velikonoční ostrovy, vzdálené 2700 kilometrů.

Toto místo je známé především tím, že vesmírné agentury ho používají jako „odpadkový koš“ pro vyřazené družice a kosmické lodě.

Plastové části byly už dříve nalezeny i v těch nejhlubších oceánských příkopech, na odlehlých neobydlených ostrovech i v polárních oblastech. Ve vodách Point Nema odebrala první vzorky minulý měsíc dvě plavidla, která se zúčastnila závodu Volvo Ocean Race. Analyzovány byly v ústavu pro mořské vědy (GEOMAR) v německém Kielu.

Nahrávám video

Mikroplasty jsou všude

„Jsou to první data z relativně nepřístupné části naší modré planety, která mohla vědecká komunita analyzovat. Bohužel se ukazuje, jak daleko už mikroplasty pronikly,“ konstatoval představitel ústavu Sören Gutekunst.

Nejvíce mikroplastů plavidla závodu zatím objevila v Jihočínském moři východně od Tchaj-wanu, a to 357 částic na metr krychlový. Jak uvedla představitelka Volvo Ocean Race (bóje tohoto projektu mapují kvalitu mořské vody) Anne-Cécile Turnerová, tyto informace jsou mimořádně cenné, protože pomáhají vyplňovat velké mezery v chápání toho, jak se plasty po celé roky rozkládají a šíří oceánskými proudy až na konec světa.

„Je to také neúprosná připomínka, že krizi kolem plastů je třeba okamžitě řešit a že svou úlohu zde mají vlády, podnikatelé i jednotlivci,“ dodala.

Aby snížili množství odpadu, vyvíjejí britští výrobci plastů nový systém takzvaného semaforu, který pomáhá výrobcům i maloobchodům volit obaly, které se snadněji recyklují. Systém barevného kódování označuje nerecyklovatelné materiály jako červené a ty, které lze opět použít, jako zelené. Zástupci odvětví doufají, že se tak vyhnou novým daním z plastu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 1 hhodinou

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 23 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled