Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali podle očekávání přítomní poslanci všech tří koaličních stran. Návrh podpořili zákonodárci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Opozici se vládu nepodařilo svrhnout ani na druhý pokus, ten první byl letos v únoru.
Babiš se do večera z jednání omluvil a do běžné diskuse se hlásili už jenom koaliční poslanci. Podle kuloárových informací i z koalice se čekalo právě na ministerského předsedu, který nakonec dorazil do jednacího sálu kolem 18:20.
Jana Černochová (ODS) zmínila zdržovací taktiku a oddalování hlasování do doby, než se Babiš vrátí z kampaně. „My tu nezdržujeme, my tu vyjadřujeme naše názory. Vůbec nevím o tom, že bychom měli zdržovat,“ ohradil se poslanec ANO Denis Doksanský.
Na Babišovu omluvu z jednání upozornila také Julie Smejkalová (STAN). „Kde je pan premiér? Proč není v práci a neposlouchá, když nedůvěru chceme hlasovat kvůli tomu, jak vládne?“ tázala se. Pavel Růžička (ANO) odpověděl, že koalici teprve nyní začala schůze k opozičnímu pokusu o svržení kabinetu bavit. „Ti nejlepší chodí nakonec. On přijde, až bude ten pravý čas,“ řekl.
Kritika od bývalého premiéra
Koaliční vláda Andreje Babiše má pro obyvatele sliby, pro sebe výmluvy a pro daňové poplatníky drahý účet, řekl během jednání Fiala. Pozastavoval se nad tím, že rozpočtový schodek chce kabinet meziročně zvýšit z letošních 310 miliard na 386 miliard korun, a zdůraznil, že rozdíl 76 miliard korun rozhodně nepřipsal on.
Fiala obvinil Babiše z vytváření falešného obrazu země, byť ji podle něj ve skutečnosti převzal ve stavu, kdy se po krizích zvedala. „Falešná pověst o spálené zemi má omluvit každé nesplněné slovo a každou miliardu dluhu,“ doplnil Fiala, podle nějž rozhodnutí současné vlády přinášejí Česku zkázu a zmar.
Zatímco když byl Babiš v minulém období v opozici, za každou vysokou cenu mohla Fialova vláda, nyní za ni může vývoj ve světě, poznamenal bývalý ministerský předseda. „Občanům jste ale neslíbili, že najdete lepší vysvětlení pro drahotu, slíbili jste jim lepší život. A ten není,“ podotkl. „Kde jsou levnější hypotéky, kde je levnější tankování, kde je ten život, který měl být po vašem nástupu pro lidi tak snadný?“ tázal se Fiala.
Proti jeho projevu se ohradil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Připomněl míry inflace v letech 2022 až 2025 a propad reálných mezd. „Zhruba jedna třetina úspor všech lidí byla zničena. Lidé sice nominálně dostávali více peněz, ale kvůli růstu cen si za ně mohli koupit méně,“ řekl a poukázal také na současné meziroční snížení cen elektřiny a plynu s tím, že vláda zasáhla tam, kde mohla ovlivnit cenu.
U řečniště se před polednem prostřídalo přes deset opozičních poslanců. Vládní koalici vyčítali zadlužování země, nesplněné předvolební sliby, překrucování faktů nebo zpochybňování nepohodlných institucí. Počet přihlášených do debaty klesl z původních šesti desítek na dvě desítky. Třídenní jednání trvalo zhruba 27,5 hodiny čistého času.
Válek kritizoval chování členů vlády
Někdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vytkl koaličním představitelům, že používají „slovník kanálníků“ a „humor na úrovni méně bystrých žáků“ na adresu oponentů. „Za hulvátství premiéra je velmi obtížné se nestydět,“ dodal. Chování členů vlády kritizovala i bývalá místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN). Ve volbách se podle ní ukáže mylná představa vlády, že je nedotknutelná a může si dovolit cokoli.
Místopředseda STAN Lukáš Vlček poukázal na nesplněné předvolební sliby vládních stran o rušení důchodové reformy, o levnějších hypotékách a o nezvyšování daní. „K té vládě jste se prostě prolhali,“ prohlásil. Místopředseda lidovců Benjamin Činčila zdůraznil, že „zázračná řešení“, která vládní strany slibovaly před volbami, koalice nepředkládá.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) například vytkl svému nástupci Oto Klempířovi (Motoristé) licoměrnost ve vztahu k organizátorům kulturních akcí, které slovně podporuje, ale omezuje jim dotace, a také nahrazení dialogu s kulturní a mediální scénou monologem ministerstva. Bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) připomněl, že Evropská komise letos pozastavila proplácení dotací holdingu Agrofert kvůli jeho propojení s Babišem pro podezření ze střetu zájmů. Ohradil se proti tvrzení, že opozice nepřináší konstruktivní návrhy.
Nejprve hájení, kritika až po něm
Do středečního dopoledne převládala vystoupení představitelů vládního tábora, kteří kabinet hájili, a naopak kritizovali někdejší Fialovu vládu. Až potom, zejména po zahájení běžné debaty ve středu odpoledne, přišla na řadu kritická vystoupení zástupců opozice.
Schůze k nedůvěře vládě se konala několik dnů před komunálními a senátními volbami. Opozice ji zdůvodnila výší schodku návrhu státního rozpočtu na příští rok, otázkami kolem Babišova střetu zájmů a útoky vlády na různé instituce. Koalice dává schůzi do souvislosti právě s blížícím se výběrem senátorů a obecních zastupitelů.
Pro pád vlády byl nutný souhlas nadpoloviční většiny ze všech dvou set poslanců. Opoziční tábor ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 má v plném počtu jen 92 poslanců.
Prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry odolala nynější vláda počátkem února. Hlasování se tehdy uskutečnilo 20. den poté, co kabinet získal důvěru. Podnětem ke schůzi bylo vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.
