Pavel Růžička

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku vybuchla v pondělí před polednem blíže neurčená munice. Jeden člověk zemřel, osm lidí utrpělo zranění. Událost řeší Vojenská policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila upřímnou soustrast rodině zesnulého vojáka a oznámila, že se jednalo o tragickou nehodu, která nikterak nesouvisí s mezinárodní situací.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.

Nákup bojových vozidel pěchoty může stát až jednasedmdesát miliard korun. Podle resortu obrany jde o maximální částku, která zahrnuje i rizika, jako je inflace či vývoj kurzu koruny. A je to o jedenáct miliard víc, než činí smluvní cena. Kritizuje to sněmovní opozice, informace podle ní dosud chyběla.

Hlavní úlohou české obranné politiky je v důsledku rostoucí agresivity Ruska příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Uvádí to nová obranná strategie, kterou ve středu schválila vláda.

Nákup letounů F-35 zvýší podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) bojeschopnost armády i efekt odstrašení. Vláda o něm má rozhodnout do měsíce. Přestože pořizovací cena vychází podle armády podobně jako u jiných typů letounů, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) upozornil v Událostech, komentářích na provozní náklady, které mohou být u F-35 daleko vyšší. Česko se Spojenými státy jedná o nákupu 24 kusů letadel, sloužit by měla aspoň čtyřicet let.

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.

Opozice je kritická k vládnímu rozhodnutí nakoupit 246 bojových vozidel CV90 od BAE Systems ze Švédska. Experti, kteří o nákupu diskutovali v Událostech, komentářích ale její výhrady, že je to stará konstrukce pouze obohacená o nové technologie, nesdílejí. Za zásadní považují, že si právě o tento typ řekli sami vojáci.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Expremiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš podal ústavní stížnost ohledně sporu se svou kritičkou Janou Filipovou, které se podle pravomocného verdiktu soudu musí omluvit za výroky, že demonstranti byli za účast na protestech proti němu zaplaceni. Podání stížnosti je patrné z justičních databází, rozhodnutí ale zatím podle mluvčí soudu Kamily Abbasi dosud nepadlo.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) svými nepodloženými výroky o zaplacených demonstrantech zasáhl do práv Jany Filipové, jedné z účastnic protestů proti vládě v roce 2018. Potvrdil to Nejvyšší soud, který zamítl Babišovo dovolání. České televizi to sdělila Jolana Gistrová z okresního soudu pro Prahu-západ. Soud tak definitivně stvrdil Babišovu povinnost omluvit se Filipové za výrok o zaplacených demonstrantech. Ten tak dle nařízení pražského krajského soudu učinil už loni na podzim.

Poslanci ve středu v úvodním kole podpořili vládní novelu, která Česko zavazuje vynakládat každoročně na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Po definitivním schválení předlohy by mohly příjmy obrany v roce 2024 vzrůst zhruba o dvacet miliard. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní resort připravuje velké strategické projekty, jde zejména o pořízení nových tanků nebo stíhaček. Opoziční hnutí ANO s navýšením rozpočtu na obranu souhlasí, nákupy techniky ale hodlá důkladně sledovat, dodal jeho poslanec a  místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička. O modernizaci armády spolu debatovali v Událostech, komentářích.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Závazky vyplývající ze členství Česka v Severoatlantické alianci podle vládních politiků platí a Praha je dodrží, bude-li třeba. Odmítli tvrzení kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), který řekl, že by byl jako hlava státu proti vyslání vojáků na pomoc Polsku či pobaltským zemím, kdyby byly napadeny. Slova, která pronesl v předvolební debatě České televize, Babiš později korigoval. Podle jeho spolustraníků je to nedorozumění.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se za své výroky o zaplacených demonstrantech stále neomluvil tak, jak se od něj očekávalo. Omluvu po bývalém premiérovi požadovala jedna z demonstrantek Jana Filipová, u soudu uspěla. Babiš jí sice písemnou omluvu zaslal, zároveň v ní ale uvedl, že s uvedeným soudním rozhodnutím nesouhlasí. Filipová s omluvou nebyla spokojena, na Babiše tak podala takzvanou nepeněžitou exekuci. Babiš sice nemá obstavený majetek, ale dokud se neomluví, bude od exekutora dostávat pokuty. Exekuce byla zahájena ve středu, Andrej Babiš ale tvrdí, že o tom neví. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Bývalý předseda vlády Andrej Babiš (ANO) podal dovolání v případu jeho výroků o zaplacených demonstrantech ze srpna 2018. České televizi potvrdil informaci právní zástupce expremiéra Jiří Urbánek. Babiš se brání rozsudku Krajského soudu v Praze, který letos v červenci potvrdil uloženou povinnost se omluvit demonstrantce Janě Filipové, která předsedu hnutí ANO žalovala. Babiš už dříve řekl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí a žaloba podle něj není důvodná. Zároveň ale zdůraznil, že chce respektovat rozsudek a právní stát, a proto se dopisem Filipové omluvil.

Česká republika dostane od Spojených států šest bojových vrtulníků a dva transportní, uvedla v Událostech, komentářích ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tyto stroje věnuje americká strana tuzemsku nad rámec objednávky dvanácti vrtulníků, které Česko od USA kupuje.

Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se musí omluvit za své výroky o tom, že byli demonstranti na protestech z roku 2018 proti jeho vládě zaplacení. Pravomocně rozhodl pražský krajský soud. Žalobu na Babiše podala jedna z demonstrantek, Jana Filipová z Domažlicka. Babiš sdělil, že mu nezbývá než respektovat pravomocné rozhodnutí. Věcně ale nesouhlasí, nevyloučil dovolání.

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.