Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.
Sněmovnu čeká závěrečná debata o rodičovském příspěvku
Koalice prosadila na návrh Marka Bendy (ODS) prodloužení jednací doby kvůli obavám, že opozice bude chtít obsáhle upravovat program schůze. Koalice chtěla mimo jiné projednat v závěru dne zvyšování televizních a rozhlasových poplatků.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová navrhla mimořádně projednat „nečinnost“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ve vztahu k penzijnímu připojištění. Předseda SPD Tomio Okamura navrhl řešit mimo jiné situaci v policii nebo stav ekonomiky či ceny energií.
Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) chtěla přednostně projednat vytvoření funkce dětského ombudsmana. Poslanec Jan Síla (SPD) dolní komoru nepřiměl, aby se mimořádně věnovala distribuci léků. Podobně Radek Vondráček (ANO) opětovně neuspěl se snahou alespoň rozjednat zákon o zemských vlajkách.
Poslanci ukončili debatu po úterní deváté hodině večerní, přičemž pokračovat by měli ve středu od devíti hodin ráno.
Zbrojní zákon
Sněmovna asi uloží lékařům, aby od roku 2026 povinně ověřovali, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz. Úpravu vládních norem ve zbrojním zákoně si vyžádala loňská tragédie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. O předloze rozhodne sněmovna po posouzení úprav ve výboru pro bezpečnost.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) spolu s dalšími pěti poslanci s odkazem na doporučení policie navrhl zpřísnění používání tlumičů pro dlouhé palné zbraně. Tlumiče budou považovány za zbraně kategorie C, tedy zbraně podléhající ohlášení. Dosavadní majitelé tlumičů pro pistole a revolvery by je mohli vlastnit do ukončení jejich omezené životnosti.
Poslanec ANO Pavel Růžička nutnost této regulace zpochybnil s tím, že tlumiče lze legálně bez evidence pořídit v Polsku nebo ve Slovinsku. Další poslanec ANO Hubert Lang argumentoval tím, že vraždu může spáchat držitel zbraně, nikoli tlumič.
Další z úprav má od roku 2028 podle Rakušana zavést nový způsob evidence zbraní a střeliva s využitím čárových kódů nebo QR kódů v Centrálním registru zbraní. Policie by tak měla mít od prodejců zbraní a střeliva snazší přehled o tom, kdo a jaké zbraně a střelivo nakupuje a v jakém množství.
Novela zákona o advokacii
Poslanci se na úterní schůzi vrátili k projednávání vládních předloh o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování, které jsou ve sněmovně ve druhém čtení. Vládní návrh zákona o lobbování předpokládá zejména zavedení registru lobbistů i lobbovaných. Opatření má podle vlády omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Ústavně-právní výbor dolní komory už přijal k předloze širší pozměňovací návrh, jenž mimo jiné vypouští z okruhu lobbovaných asistenty zákonodárců.
Sněmovna patrně upraví pravidla advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který podal během úterního druhého čtení novely o advokacii, počítá s tím, že v případě poškození by klienti dostali náhradu z nově zřízeného garančního fondu Advokátní komory, který by měl vzniknout v roce 2026.
Náhrady by mohly dosáhnout až pěti milionů korun při prodeji nemovitostí určených k bydlení. Každý účet advokátní úschovy by musel být označen a kontrolován bankou, která by oznamovala pohyby klientům. Advokátní komora by měla rozšířené pravomoci pro dohled a prolomení bankovního tajemství.
Vládní novela také zpřesňuje a rozšiřuje ochranu před takzvaným vinklařením, tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb lidmi bez zákonného oprávnění. Novela rovněž zahrnuje podporu eLegalizace, tedy elektronického ověřování podpisu. Podpořen byl i návrh Radka Vondráčka (ANO), aby advokátní koncipienti nemuseli při vstupu do soudních budov projít bezpečnostní kontrolou.
Zdravotní pojišťovny
Sněmovna v úvodním kole podpořila novelu o zdravotních pojišťovnách. Podle předkladatelů z řad poslanců je jejím cílem srovnání podmínek dceřiných společností Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaměstnaneckých pojišťoven s obchodními společnostmi, jejichž akcionáři nejsou v nakládání se základním jměním nijak omezeni.
K navyšování základního kapitálu dceřiných společnostní by podle novely mohly zdravotní pojišťovny využívat peníze ze svých provozních fondů. Rozhodovaly by správní rady. Předkladatelé zdůraznili, že navrhované změny by neměly žádný záporný vliv na klienty zdravotních pojišťoven, když zdravotní služby hradí ze základního fondu.
Kabinet se k předloze skupiny poslanců z koalice a opozičního ANO postavil neutrálně. Upozornil na to, že poslanecká předloha odporuje účelu vynakládání peněz z veřejného zdravotního pojištění, vzniklo by navíc riziko zakázané veřejné podpory.
Rodičovský příspěvek
Sněmovnu čeká boj o to, kdo bude mít nárok na rodičovský příspěvek. Poslanci tak chtějí doplnit novelu, která má obcím uložit, aby předškolním dětem zajistily místo aspoň v dětské skupině, když je po dosažení tří let věku nepřijme kvůli nedostatečné kapacitě spádová mateřská škola. Pokud obce povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče. Novelu, která zavádí i možnost sousedských dětských skupin, v úterý poslanci na závěr jednacího dne poslali do posledního kola schvalování.
Sněmovní sociální výbor doporučil, aby příspěvek zůstal rodičům i v případě, že by jejich dítě v dětské skupině nebo mateřské škole strávilo 120 hodin měsíčně, nikoli 92 hodin. Má to umožnit matkám, aby získaly práci alespoň na poloviční úvazek. Nina Nováková (za KDU-ČSL) naopak navrhla zachování současného limitu. Skupina poslanců kolem Jany Bačíkové (ODS) chce umožnit, aby nárok na rodičovský příspěvek měly už nastávající matky, a to dva měsíce před plánovaným porodem. Chce také zvýšit měsíční limit pro čerpání příspěvku z třinácti na patnáct tisíc korun.
Čtveřice pirátských poslanců navrhla, aby se do dětských skupin i mateřských škol mohly do roku 2030 postupně dostat i dvouleté děti, aby obce s ohledem na klesající porodnost školky nerušily.
Už od příštího roku by podle novely měly vznikat také sousedské dětské skupiny nejvýše pro čtyři děti, které by mohly nově fungovat v domácnostech. Požadavky na prostory a provoz by posuzovaly krajské úřady práce. Oprávnění k poskytování služby by udělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl digitalizaci povolovacího procesu, jakož i podrobnosti vyplácení příspěvku na provoz skupin.
