Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.
Poslanci podpořili valorizaci minimální mzdy i zavedení pravidel lobbování
V debatě o růstu minimální mzdy vystoupilo několik opozičních poslanců, kteří například vyslovili obavu, jak trh práce zasáhne nástup umělé inteligence či zda plánované změny „neodnesou“ ti nejzranitelnější pracující ve vyšším věku. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) následně prohlásil, že současná podoba novely zákoníku práce je kompromisem a kritikům z hnutí ANO odvětil, že v předchozích volebních obdobích byli ve vládě a situaci tak mohli řešit oni.
Opoziční hnutí ANO i SPD neuspěla s návrhem vrátit vládě předlohu k dopracování. Někteří opoziční řečníci vyjadřovali obavu z toho, že vládní koalice do ní bude chtít vložit možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková návrh na vrácení zdůvodnila tím, že vládní návrh valorizace je neurčitý a umožňuje různé způsoby realizace. Stínový ministr práce ANO Aleš Juchelka řekl mimo jiné, že mechanismus automatického zvyšování minimální mzdy je podle něj pomalý. Výhrady měl i k rušení zaručených mezd v soukromém sektoru a poukazoval mimo jiné na pokles reálných mezd v důsledku inflace. Nelíbí se mu ani to, že ve veřejné sféře zůstanou místo osmi jen čtyři úrovně zaručeného platu.
Novela zákoníku práce předpokládá růst minimální mzdy do roku 2029 tak, že by měla odpovídat 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku platit podle novely jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi.
Kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory by měla být podle vládního návrhu, který poslanci v prvním čtení podpořili, dvoustupňová, účastníci tedy mají získat možnost odvolání. Předloha, kterou čeká posouzení v ústavně-právním výboru, obsahuje i další změny. Týkají se například kárných senátů a zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření.
Pravidla pro lobbování
Pravidla pro lobbování mají omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Předloha předpokládá zejména vznik registru pro evidenci lobbistů i lobbovaných. Lobbisté budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují, budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování.
Lobbování označuje návrh za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání této činnosti. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
V úvodním kole byla na programu mimořádné schůze také předloha, která zajistí zvolenému prezidentovi zázemí v době mezi volbami a nástupem do úřadu, a návrh nového zákona o integračním sociálním podniku. Podniky by připravovaly znevýhodněné pracovníky na nástup do běžné práce, stát by jim za to poskytoval příspěvky. Obě předlohy zákonodárci podpořili.
Novelu o zázemí pro nově zvoleného prezidenta před dalším schvalováním projedná sněmovní ústavně-právní výbor. Jeho předseda Radek Vondráček (ANO) označil zákon za nadbytečný. Poukázal na to, že dosavadní nastupující prezidenti si se zázemím poradili a že není třeba mít zákony na všechno. Explicitnější byl poslanec ANO Milan Brázdil. „To je blbost, sorry,“ prohlásil.
Na samý závěr jednacího dne zákonodárci podpořili zavedení nového významného dne samizdatu v totalitních režimech, připadnout má na 12. října.
Členy unijní skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií mají být za Česko ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Předpokládá to vládní novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou v úvodním kole sněmovna rovněž podpořila. Nyní ji budou projednávat členové zdravotnického výboru.
Sněmovna v úvodu jednání uctila minutou ticha památku někdejšího vicepremiéra a místopředsedy ODS Miroslava Macka, který zemřel 1. května ve věku 79 let.
Vzápětí vystoupili opoziční řečníci s přednostním právem – Alena Schillerová a Karel Havlíček z ANO a Tomio Okamura z SPD. Ten například kritizoval vládu za nedávno schválený evropský migrační pakt i úvahy o zavedení eura v Česku. Hovořil přibližně hodinu. Protože návrh programu v případě mimořádných schůzí není možné na rozdíl od schůzí řádných měnit ani upravovat, nemohl Okamura žádné ze zmiňovaných témat navrhnout k zařazení.
Předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek se pozastavil nad tím, že se Okamura na jedné straně ohradil proti nálepkování jeho hnutí, na druhé straně častoval vládní strany nevybíravými výrazy. Podle Dufka svou kritikou podporoval extremistické názory a strach ve společnosti.
