Integrace

Uprchlíci, kteří přišli z Ukrajiny do Německa, jsou podle Spolkového institutu pro výzkum obyvatel nadprůměrně kvalifikovaní a ve stále větších počtech rychleji nachází zaměstnání. Problémem však zůstává zdlouhavé uznávání diplomů. Mezi běženci je přitom mnoho lékařek i techniků, kterých je v Německu nedostatek. Ukrajinců žije ve spolkové republice nejvíce v EU, celkem 1,3 milionu. Nově příchozích výrazně přibylo poté, co Kyjev v srpnu povolil vycestovat ze země mladým mužům mezi 18 a 22 lety. Nárůst však přichází v době, kdy vláda plánuje omezit podporu.

Tuzemsko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Největší uprchlický tábor v Německu se pomalu vyprazdňuje. Za posledního tři a půl roku prošlo areálem bývalého berlínského letiště Tegel přes 120 tisíc lidí, většinou z Ukrajiny. Noví přibývají už jen pomalu. Ti poslední, kteří zůstávají, mají odejít do konce listopadu.

Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Tachovsko, jedno z hlavních průmyslových center Plzeňského kraje, čelí výzvám spojeným s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Třetina tamní populace jsou cizinci, což způsobuje problémy s bydlením, školstvím i zdravotnictvím. O situaci v regionu debatovali v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), náměstek plzeňského hejtmana a starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO) a starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Podle něj před dvaceti lety při budování průmyslové zóny nikdo nedokázal současné problémy domyslet.

Rakousko zpřísnilo migrační politiku, dočasně pozastavuje slučování rodin s ochranným statusem. Běženci z rizikových zemí, třeba Sýrie nebo Afghánistánu, tak nesmí automaticky přizvat své nejbližší. Jde o první výrazný krok nové vlády. Přísnější pravidla slibovala koalice už během svého vzniku.

Soud začal projednávat případ zneužití dotací pro ukrajinské uprchlíky. Vladimír Gergel čelí obžalobě, že neoprávněně získal peníze na integraci běženců. Státní zástupce navrhuje pět a půl roku vězení, obžalovaný však vinu odmítá a tvrdí, že má čisté svědomí. Gergel měl část peněz použít například na koupi bytu v pražském Braníku.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Státní zástupce obžaloval zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela z dotačního podvodu. Kvůli údajné zpronevěře milionových dotací určených na integraci uprchlíků mu hrozí až desetileté vězení, řekl České televizi mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ministerstvo školství poskytlo předloni nadaci na provoz komunitního centra celkem dvacet milionů korun. Na případ začátkem loňského roku upozornili Reportéři ČT.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Devalvace romské kultury nebo projevy nenávisti k této menšině. Nejen to obsahuje definice anticikanismu, kterou přijala vláda. Vychází přitom ze stejných principů jako u antisemitismu. Přestože pojem není právně vymahatelný, kabinet se jím chce vymezit proti rasistickému chování. Předseda Československé romské unie Karel Karika (Piráti) si myslí, že nyní integraci pomůže tvrdá komunitní práce, zvláštní zmocněnec pro holocaust a svobodu vyznání z ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák zase věří, že definice anticikanismu je první krůček na cestě ke změně.

V České republice je přes 384 tisíc ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele nejvíc z celé Evropské unie. Zhruba 100 tisíc jsou děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy. Podle novinářky Silvie Lauder řada lidí brala pobyt jako dočasný, což má dopady na integraci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se v řadě aspektů podařilo uprchlickou vlnu zvládnout, nevznikly například segregované školy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.

Celkem 2200 dětí, které opustili po narození biologičtí rodiče, odešlo v posledních osmi letech z porodnic se vzpomínkami na své první okamžiky uloženými v kufříku. Iniciativu, která funguje ve víc než šedesáti tuzemských nemocnicích a spolupracuje i s pěstouny, ocenil Evropský parlament.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli telefonoval se svým českým protějškem Petrem Pavlem, který se ujal tento týden funkce hlavy státu. Hovořili spolu o integraci Ukrajiny do Evropské unie a shodli se na další spolupráci, napsal Zelenskyj na Twitteru. Podle Pavlovy mluvčí Markéty Řehákové se oba politici také domluvili, že český prezident příští měsíc Ukrajinu navštíví.

Česká vláda schválila změny v podpoře ukrajinských uprchlíků. Týkají se příspěvků na ubytování běženců a také humanitárních dávek. Podle Jakuba Tomka z tiskového odboru úřadu vlády hlasovali ministři na dálku poté, co si vyjasnili rozpory, které ještě zůstávaly po řádné středeční schůzi. Na další řádné jednání nečekali, protože chtějí, aby úpravy platily od dubna.

Francouzská vláda připravila nový imigrační zákon, který dovolí získat snadněji pracovní povolení v profesích, kterým chybí personál. Na druhou stranu přitvrdí v deportaci těch, kteří nejsou v zemi v souladu se zákonem. Příkladem úspěšné integrace je Villerupt na severovýchodě Francie, kde počet přistěhovalců za deset let stoupl o dvanáct procent.

S mrazem a nadcházející zimou by z Ukrajiny do Česka mohla přijít další početná vlna válečných uprchlíků. Podle některých odhadů by mohlo jít až o několik set tisíc dalších lidí z Ukrajiny. Praha v té souvislosti upozorňuje, že ale žádné volné ubytovací kapacity pro ně už nemá. Také dobrovolníci, kteří měli možnost lidi na útěku před válkou ubytovat u sebe doma, už volno nemají.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku, začala 24. února. Česká republika přijala od té doby nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel ze všech států, které jim poskytly azyl. Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi asi 12,6 miliardy korun. České školy se připravují na obtíže při začleňování ukrajinských žáků do výuky, zatím se jich zapsalo asi 57 tisíc, ale kolik jich reálně nastoupí, ředitelé škol netuší.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.