Devalvace romské kultury nebo projevy nenávisti k této menšině. Nejen to obsahuje definice anticikanismu, kterou přijala vláda. Vychází přitom ze stejných principů jako u antisemitismu. Přestože pojem není právně vymahatelný, kabinet se jím chce vymezit proti rasistickému chování. Předseda Československé romské unie Karel Karika (Piráti) si myslí, že nyní integraci pomůže tvrdá komunitní práce, zvláštní zmocněnec pro holocaust a svobodu vyznání z ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák zase věří, že definice anticikanismu je první krůček na cestě ke změně.
Různé předsudky vznikaly dekády, je to první krůček ke změně, zaznělo v debatě o definici anticikanismu
Události, komentáře: Zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Robert Řehák a předseda Československé romské unie Karel Karika v debatě o anticikanismu (zdroj: ČT24)
Podle Řeháka potřebujeme definici protiromských postojů, podobně jako Poslanecká sněmovna přijala definici antisemitismu. „Definice pomůže tomu, že se vlastně pojmenují věci, které jsou pro romskou komunitu opravdu problém,“ míní. Jde podle něj o mezinárodní definici, kterou už přijala Velká Británie, Německo, Chorvatsko či Izrael.
Karika míní, že pojmenováním problému můžeme lépe řešit protiromské postoje. „Zavedení této definice do společnosti bude těžkým oříškem, protože budeme muset dělat hodně osvěty a workshopů a vlastně de facto učit justici nebo policii, jak s tím nakládat,“ říká. Problémy tak prý mohou být řešeny účinněji.
Karika říká, že označení „cikán“ u většiny Romů vyvolává averzi, protože je to nadávka v každém kontextu. „Slovo cikán by nemělo být použito,“ prohlašuje. „Musím zase říct, že jsem se setkal s některými Romy, kteří říkali: ‚Já nejsem žádný Rom, já jsem cikán‘ a byli na to dokonce hrdí,“ sdělil Řehák. Pokud někdo takto nechce být označován, mělo by to být ale podle Řeháka plně respektováno.
Dostat šanci
Protiromským postojem má být například takové jednání a vyjadřování, které vede k marginalizaci nebo vylučování Romů i k fyzickému násilí na nich. Podle Řeháka nálady a různé předsudky vznikaly desetiletí. „Není možné si myslet, že přijde teď definice a něco se změní, ale je to krůček na cestě, která může trvat roky, nebo dokonce generace,“ sděluje. Zmiňuje například posílání romských dětí do zvláštních škol.
„Pokud by byl ten člověk integrován, kdyby studoval v normální škole, nebylo na něj pohlíženo skrze prsty, tak vystuduje, může obohatit svoji vlastní komunitu, majoritní společnost. Vývoj jde pak úplně jiným směrem,“ prohlašuje Řehák.
„Když Lucie Fuková, která je vládní zmocněnkyní pro romské záležitosti, nastoupila do školy, tak ji chtěli přeřadit právě kvůli neznalosti češtiny do zvláštní školy a jenom díky rodičům, kteří si stáli za svým, aby zůstala ve škole, tak je z ní dneska to, co je. Je to velmi chytrá žena. Kdyby tu šanci nedostala, tak dneska žije někde ve vyloučené lokalitě,“ míní Karika s tím, že podobný příběh zažil i on.
Podle něj napomůže integraci tvrdá komunitní práce. „Ambasadoři v krajích a přirození lídři, kteří projdou vzděláváním ministerstva práce a sociálních věcí, budou vykonávat tuhle tvrdou komunitní práci a budou mluvit s rodinami, s rodiči a dětmi, aby kladli důraz na vzdělávání,“ prohlásil. Měli by tak například asistovat rodičům, kteří neumí svým dětem pomáhat s domácími úkoly.