Vláda ve středu schválila přijetí půjčky 65 miliard korun od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Peníze půjdou především na rozvoj železnice, částečně také na stavbu jihovýchodní části Pražského okruhu, řekl po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je půjčka levnější než jiné způsoby financování.
Podle Kupky Česko peníze potřebuje, aby mohlo co nejrychleji splatit svůj dluh na dopravní infrastruktuře. Do železničních projektů podle něj půjde 55 miliard korun z půjčené částky, na stavbu části Pražského okruhu, která propojí dálnice D1 a D11, zbývajících deset miliard korun.
Kupka zdůraznil, že půjčka od EIB je pro stát výhodná. „U každé tranše rozhoduje ministerstvo financí, zda má možnost pořídit financování laciněji, nebo zvolí úvěr od Evropské investiční banky,“ řekl ministr. Vláda podle něj vyhodnotila, že v současné době je nejvhodnější využít půjčku.
U dálniční infrastruktury půjdou půjčené peníze na stavbu úseku Pražského okruhu označovaného jako 511, která začala na konci loňského roku a měla by být dokončena v roce 2027. U železniční infrastruktury konkrétní projekty Kupka neupřesnil.
EIB je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. Loni skupina EIB v Česku podpořila projekty za 2,47 miliardy eur (62,6 miliardy korun). Proti roku 2023 se podpora zvýšila o třetinu.
Výborný: Náklady na opatření proti slintavce vyšly na 74 milionů
Vláda měla ve středu na programu i další body, například vyčíslení nákladů na opatření proti možnému šíření slintavky a kulhavky. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání kabinetu řekl, že náklady na mimořádná opatření vyšly Česko na 74 milionů korun. „Jsou to náklady, které byly vynaloženy na mimořádná veterinární opatření, kontroly na hranicích, testování mléka, které jsme zavedli, i na další opatření na jednotlivých farmách,“ vyjmenoval.
Zhruba 23 milionů z částky tvoří náklady Státní veterinární správy, devět milionů pak Správy státních hmotných rezerv, která nakupovala dezinfekce, dezinfekční rohože a prahy. „Zbytek jsou hlavně personální náklady,“ dodal ministr. Slovensko, které mělo na svém území nákazu potvrzenou, už dříve odhadlo náklady na opatření proti slintavce ve výši sta milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun).
Darování peněz Ukrajině na odminování či podporu
Vláda také schválila udělení tří darů Ukrajině v celkové hodnotě 75 milionů korun. Třetinu peněz chce ministerstvo vnitra darovat organizaci Halo Trust, se kterou spolupracovalo už v předchozích dvou letech. Podpoří průzkum a manuální odminování například v okolí Kyjeva nebo Charkova. Dar uhradí činnost dvou týmů po dobu dvanácti měsíců. V rámci projektu se také uskuteční osvětové kampaně o rizicích min a další nevybuchlé munice. Na těch bude spolupracovat i Člověk v tísni.
Dalších 25 milionů má podle resortu přispět ke zlepšení ekonomické situace v komunitách zasažených válkou. Dar má zlepšit podmínky pro udržitelnou hospodářskou obnovu a reintegraci lidí v Dněpropetrovské oblasti. Finanční grant získá přes 200 domácností, třicet malých podniků a dvě podnikatelská seskupení. Téměř sto lidí také bude moci absolvovat odborné profesní vzdělávání.
Poslední dar je určený na posílení kapacit ukrajinských ministerstev národní jednoty a zahraničí a také Státní migrační služby. Klíčovým výstupem bude podle vnitra zřízení Centra ukrajinské jednoty, které by mělo v létě vzniknout v Praze. Provoz centra podle ministerstva přispěje ke zlepšení situace ukrajinských občanů, zároveň podpoří snahu ukrajinských úřadů v přípravě na udržitelný návrat běženců do vlasti.
Peníze zemím na pomoc s migrací
Kabinet také schválil dar 87,5 milionu korun do Libye, Súdánu a Mauritánie na pomoc s migrací, zajištěním bezpečnosti a stabilizací uprchlíků. Do Libye mají podle návrhu ministerstva zamířit dva dary. První v hodnotě pětadvaceti milionů má pomoct s bojem proti obchodování s lidmi a také s dobrovolnými návraty zajištěných migrantů. Cílem je prevence nelegální migrace do Evropské unie a také ochrana obětí obchodování s lidmi.
Druhý dar 12,5 milionu korun má v zemi přispět k rozvoji systému řízení ochrany hranic. I v tomto případě je cílem projektu bránit migraci do EU.
Do Súdánu má podle ministerstva vnitra zamířit 25 milionů, které mají pomoci se zajištěním potravin pro vnitřně vysídlené obyvatele země. Ti čelí po začátku ozbrojeného konfliktu v dubnu 2023 podle resortu nejen špatné bezpečnostní situaci, ale také nedostatku potravin. Více než sedmi milionům lidí hrozí podle vnitra hladomor.
Poslední dar v hodnotě 25 milionů je určený Mauritánii, která podle ministerstva nyní hostí více než 270 tisíc uprchlíků z Mali. Dar by měl dostat Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
