Rozvoj

Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v Česku s rozlohou okolo dvanácti set kilometrů čtverečních, řekl v Jáchymově ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na úterní schůzce představil prezidentu Petru Pavlovi strategický dokument dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Týká se zdravotnického personálu, vzdělávání nebo změn v síti nemocnic. Zahrnovat by měl třeba také změnu v rozložení lůžek v nemocnicích z akutní péče na pozdější. Válek očekává od Hradu připomínky, než dokument představí poslancům. Prezidenta dle Válka zajímalo i to, zda se české zdravotnictví dostatečně připravuje na stárnutí populace.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.

Odvolání jednoho z věřitelů oddálilo výplatu peněz ze zkrachovalé Sberbank CZ. Na stovky milionů až miliardy korun čekají po jejím krachu některé obce i jihomoravské hejtmanství. Pro samosprávy to znamená další komplikaci a zdržení projektů, které mají připravené, ale nemají je čím zaplatit. Celkem má insolvenční správkyně zhruba patnácti tisícům věřitelů vyplatit 57 miliard korun.

Letiště Václava Havla v Praze hodlá za deset let odbavovat o třetinu více cestujících než nyní. Společnost Letiště Praha proto chce do jeho rozvoje investovat 32 miliard korun. Půjdou zejména na rozšíření terminálů, parkovišť a také úpravu odbavení. Chystá se také upravit způsob, jak terminály využívá. Zanikne jejich striktní rozdělení podle schengenských a mimoschengenských destinací, přičemž lety mimo schengenský prostor budou v budoucnu odlétat z terminálu 2 místo stávajícího terminálu 1.

Česko by mohlo získat na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 úvěry od Evropské investiční banky (EIB) do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z memoranda, které ve čtvrtek podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura, dopravy Martin Kupka (oba ODS) a viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Prvních 20 až 22 miliard by Česko mohlo čerpat v příštím roce, informoval po podpisu Kupka.

Otevření státních hranic po sametové revoluci se projevilo mimo jiné i v českém příhraničí. Jihočeské okresy a města začaly spolupracovat s německými a rakouskými sousedy na vytvoření Euroregionu Šumava – Bavorský les. Ten tak symbolicky navázal na zaniklou Zlatou stezku, obchodní cestu mezi Vodňany a bavorským Pasovem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

Přestože válečné konflikty a zhoršující se finanční a energetická krize mohou vést k domněnce, že se lidstvu daří hůře a hůře, podle řady ukazatelů se naopak má stále lépe. Server Euronews prozkoumal veřejně dostupná data týkající se některých podstatných ukazatelů blahobytu světové populace a vyjmenovává pět oblastí, ve kterých se podmínky lidstva neustále zlepšují.

V Ostravě začne fungovat Městský ateliér prostorového plánování a architektury. Takzvanná MAPPA má zvýšit kvalitu veřejného prostoru a bude také vyhlašovat architektonické soutěže. Město si od organizace slibuje i vyřešení dlouhodobě kritizovaných nezastavěných proluk.