ČEPS chce investovat do energetických sítí 80 miliard

4 minuty
Události ČT: Investice do energetických sítí
Zdroj: ČT24

Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánuje v příštích deseti letech investovat do rozvoje energetických sítí více než 80 miliard korun. Zaměřit se chce na zdvojování stávajícího vedení, výstavbu rozvoden a obnovu staršího vedení. Investice mají českou soustavu připravit na velký růst spotřeby a předpokládaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. V předchozích deseti letech činily přibližně 60 miliard korun.

Plánem rozvoje soustavy pro období 2025 až 2034 firma navazuje na evropské i národní strategie v oblasti energetiky. Popisuje v něm klíčové kroky, které mají připravit síť na budoucí rozvoj sektoru, kdy se předpokládá růst spotřeby a zatížení sítě. V dokumentu zároveň ČEPS reaguje na trendy, které v příštích letech výrazně ovlivní podobu tuzemské energetiky.

„V důsledku změn energetiky poroste spotřeba elektřiny, a to nejen v domácnostech, ale i v průmyslu a dopravě, v nichž se uskutečňuje dekarbonizace. Současně se zvýší význam přeshraničních propojení. Česká republika musí být schopna exportovat i importovat elektřinu. Přenosová soustava je už dnes propojena se všemi sousedními státy, a tyto vazby bude proto nutné i nadále posilovat,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Svatopluk Vnouček.

Jak se zvýšené investice projeví v regulovaných cenách elektřiny, ČEPS nekomentoval. Regulovanou složku cen určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), který desetiletý plán schvaloval. ERÚ už v minulých měsících oznámil, že podle nové metodiky by regulované ceny měly v příštích pěti letech vzhledem k potřebě investic ročně růst zhruba o inflaci.

Klíčové projekty

Provozovatel soustavy se zaměří zejména na zdvojování vedení ve stávajících trasách, výstavbu rozvoden včetně transformátorů a obnovu starších tras vedení, především těch ze sedmdesátých let. Dokument v této souvislosti upozorňuje, že části soustavy jsou už blízko své plánované technické životnosti. Bez zásadní modernizace by tak podle ČEPSu neutáhly budoucí provoz.

Mezi klíčové projekty v plánu patří výstavba transformovny Praha Sever včetně vedení, která má spolu se zdvojením vedení Čechy Střed – Chodov zajistit napájení Prahy. Na Vysočině připravuje ČEPS pro vyvedení výkonu z temelínské elektrárny výstavbu nového dvojitého vedení Kočín–Mírovka a transformovny Leskovice.

Součástí plánů jsou i zařízení pro kompenzaci napětí, které mají stabilizovat síť v době, kdy obnovitelné zdroje dodávají elektřinu nepravidelně. Další částí připravovaných investic jsou přeshraniční projekty. Půjde například o nové vedení mezi Českem a Slovenskem nebo posílení přenosové trasy mezi západními a jižními Čechami.

Dlouhé povolovací řízení i nestabilní legislativa

ČEPS v dokumentu upozornil také na hlavní bariéry chystaného rozvoje sítě. Tou největší jsou povolovací procesy, které nyní často trvají i více než deset let. Přitom samotná stavba vedení zabere jeden až dva roky. Dalším rizikem je podle firmy nestabilita evropské legislativy, což komplikuje přípravu projektů.

Na potřebu investic do českých elektroenergetických soustav upozorňují odborníci v souvislosti s předpokládaným výrazným nárůstem spotřeby. Ta loni činila kolem 58 terawatthodin, podle některých predikcí by však v příštích letech měla postupně růst až o desítky procent. Zvýšené investice do sítí proto plánují také tuzemští distributoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...