Stát dá až patnáct miliard na posílení přenosových a distribučních sítí

Stát formou dotací poskytne až patnáct miliard korun na posílení přenosových a distribučních soustav v Česku. Peníze budou moci čerpat provozovatelé sítí na připravované projekty. V případě maximálního využití peněz by se výkon tuzemských sítí mohl zvýšit až o devět gigawattů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dotace jsou určeny pro čtyři tuzemské energetické firmy, tedy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS a provozovatele distribučních sítí ČEZ, EG.D a PRE. Firmy mají na žádosti skoro rok a půl.

Provozovatelé sítí už mají podle Hladíka jednotlivé projekty na posilování kapacit sítí připraveny. V první fázi bude v dotační výzvě vyčleněno deset miliard korun, za něž by mohly být podpořeny projekty, které by zvýšily výkon soustav o šest gigawattů. Po vyčerpání těchto peněz je ale stát podle Hladíka v případě potřeby připraven na projekty uvolnit dalších pět miliard korun. Při maximálním čerpání dotací by se tak podle ministra měl zvýšit výkon sítí až o devět gigawattů.

„Jsou to obrovská čísla v přenosových a distribučních soustavách,“ řekl ministr. Peníze by podle něj měly pomoci zejména v lokalitách, kde jsou v současnosti problémy s připojováním nových zdrojů.

Energetická infrastruktura je zanedbaná, míní Vlček

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) uvedl, že Česko má dlouhodobý dluh v investicích do energetické infrastruktury, což má vliv i na ceny energií. Investice do sítí proto označil za klíčové. V současnosti je podle něj už připravena řada projektů, které mají patřičnou projektovou dokumentaci či stavební povolení. „Jen ČEPS má pro příští rok připraveny projekty na posílení kapacit za deset miliard korun,“ podotkl Vlček.

Podle loňské studie společnosti Deloitte a výpočtu Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) si modernizace elektroenergetických sítí v Česku spojená s nástupem takzvané zelené energetiky do roku 2035 vyžádá zhruba 475,7 miliardy korun. Provozovatelé sítí kvůli rostoucím nárokům na soustavu zvyšují investice už nyní, loni činily rekordních téměř čtyřicet miliard korun, což je meziročně o 38 procent více.

Ministerstvo průmyslu podpoří také plynové teplárny

Stát podpoří také 48 plynových tepláren, které uspěly se svými projekty v první letošní aukci na provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), vyplývá z údajů ministerstva průmyslu a obchodu.

Resort aukci uspořádal na celkový instalovaný výkon 905 megawattů při maximální referenční aukční ceně 4190 korun za vyrobenou megawatthodinu. Nejnižší cena dosažená v soutěži činila 3750 korun za megawatthodinu, nejvyšší úspěšná nabídka byla za 4183 korun za megawatthodinu.

Zájem o provozní podporu převýšil nabídku, v aukci proto nakonec devět projektů neuspělo. Podporu dostanou zejména menší projekty, převážně kogenerační jednotky na zemní plyn. Největším podpořeným projektem je druhá etapa paroplynového zdroje v Elektrárně Mělník s výkonem 650 megawattů, který chystá společnost Energotrans ze skupiny ČEZ. Projekt by měl být dokončený do konce roku 2030.

Z dalších větších zdrojů uspěl projekt Plzeňské teplárenské, která získala podporu na dvousetmegawattový zdroj na zemní plyn a biomasu. Podporu od státu dostala také další etapa paroplynové teplárny v Ostravě-Třebovicích o výkonu 62 megawattů, který připravuje Veolia Energie ČR.

Naopak bez podpory zůstaly některé projekty firem patřící do skupiny Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače nebo některé další projekty Veolia Energie ČR.

Přechod na čistší energii

„Výsledky aukce potvrzují rostoucí význam kogenerace v české energetice, která hraje klíčovou roli při přechodu na čistší zdroje energie, přičemž zemní plyn se ukazuje jako hlavní přechodové palivo směrem k udržitelnější energetice,“ uvedl předseda sdružení COGEN Czech Lukáš Dobeš.

Provozní podporu od státu získaly také dvě malé vodní elektrárny a jedna větrná elektrárna, která byla jedinou přihlášenou.

Státní podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, loni notifikovala Evropská komise. Opatření má přispět k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a ke splnění unijního cíle v energetické účinnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 7 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.