Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.
„Pokud chceme zachovat evropský způsob života, musíme se zaměřit na budování našich vlastních vojenských schopností, které by podpořily naše politické argumenty, a také přemýšlet o větší a lepší integraci, abychom mluvili jedním hlasem,“ sdělil Pavel, který v Bledu vystoupil jako jeden z hlavních řečníků po boku slovinské prezidentky Nataši Pircové Musarové, estonského prezidenta Alara Karise a hlavy Černé Hory Jakova Milatoviče.
„Pokud budeme jednat jako parta malých kluků, v této soutěži velkých kluků neuspějeme,“ je přesvědčený Pavel. Evropa se podle něj může stát irelevantní v případě, že reforem nebude schopná. Stav, kdy se Evropa pod bezpečnostním příkrovem USA soustředila na svůj sociální a ekonomický rozvoj, spíše než na vlastní bezpečnost, je podle Pavla neudržitelný.
Nejsnazší cesta podle tuzemského prezidenta není ve vytváření evropské armády oddělené od Severoatlantické aliance, nýbrž posílení evropského pilíře NATO. Cílem je navýšit evropské vojenské kapacity, posílit evropský obranný průmysl tak, aby kontinent byl schopný nahradit USA v případě, že se Washington rozhodne angažovat jinde.
„Tím také pomůžeme Spojeným státům jednat nezávisle tam, kde potřebují, například v Tichomoří,“ podotkl Pavel s tím, že vojenské posílení Evropy není v žádném rozporu se Spojenými státy. „Ve skutečnosti to Spojeným státům pomáhá dosahovat jejich vlastních cílů. A zároveň to pomáhá i nám,“ dodal.
„Ústředním tématem, které se prolínalo všemi debatami, byl (…) apel na to, aby si Evropská unie velice intenzivně uvědomila, že bez dostatku nástrojů nebude respektována jako hráč při řešení současných problémů,“ doplnil na tiskové konferenci shrnující jednání na fóru. Podle Pavla jsou těmito nástroji třeba ekonomická či vědeckotechnická síla, ale také odolnost systému a vojenská síla.
Autokracie momentálně vyhrávají, míní Pavel
Současnou mezinárodní situaci označil za střet demokracií s autokraciemi, přičemž autokracie tento souboj momentálně vyhrávají. „Demokracie nebyly schopny přesvědčit zbytek světa mezi těmito dvěma póly, že systém svobod, respektu k mezinárodním normám a k lidským právům je dostatečně přesvědčivý pro to, aby se k nim připojil,“ míní prezident.
Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně a následné oslavy konce druhé světové války v Asii pak jsou podle prezidenta Pavla předzvěstí změn nového světového řádu. Čína a Rusko na summitu v uplynulých dnech představily vizi nového mezinárodního řádu jako protiváhu k institucím vedeným Západem. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil vznik rozvojové banky SCO a nabídl členským státům miliardové finanční pobídky, zatímco ruský vládce Vladimir Putin zdůraznil posílení „skutečného multilateralismu“. Na následné oslavy konce druhé světové války v Asii se sjíždí řada státníků z především autoritářských zemí.
„Je to evidentně snaha Číny prezentovat se jako globální síla, se kterou je potřeba počítat v budoucnosti jako se zemí, kolem které se soustředí další větší či menší země, které usilují o protiváhu systému, který tady byl vytvořen,“ domnívá se Pavel. „Neměli bychom podceňovat to, co se dnes v Číně děje,“ míní.
Na otázku ohledně možností ukončit válku v Pásmu Gazy český prezident uvedl, že ekonomický tlak na Izrael ze strany EU sám o sobě boje nezastaví. Vyslovil se pro to, aby EU lépe koordinovala tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás a zároveň na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Jeruzalém umožnil zlepšení humanitární situace v Gaze. Zopakoval, že jediné dlouhodobé řešení izraelsko-palestinského konfliktu je vznik palestinské státnosti.
Vystoupením na 20. ročníku Bledského strategického fóra Pavel končí svou dvoudenní pracovní návštěvu ve Slovinsku. V pondělí navštívil dům architekta Josipa Plečnika a vedl dvoustranná jednání se slovinskou prezidentkou Pircovou Musarovou a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
