Ve vlacích mírně ubylo cestujících. Za první pololetí svezly necelých 92 milionů lidí, což je meziročně asi o 900 tisíc méně, vyplývá z předběžných dat ministerstva dopravy, která má Česká televize k dispozici. V nákladní přepravě ukazují opačný trend. Zástupci železničních dopravců říkají, že je limituje kapacita tuzemských tratí, přesto u celoročního součtu pasažérů čekají lepší výsledek.
„My se zejména v oblasti velkých aglomerací potýkáme s tím, že se na koleje takzvaně nevejdeme, a musíme dělat neustálá provozní opatření, samozřejmě ve spolupráci s dispečinkem Správy železnic, takže s dosavadním trendem a výsledky spokojení nejsme,“ uvádí výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců Petr Moravec.
Sdružení upozorňuje, že v posledních letech přibylo jen devětadvacet kilometrů nových tratí. U dálnic to bylo násobně více.
Po čtyřiceti letech například vzniklo nové nádraží v Praze. Na trati mezi Bubny a Stromovkou dělníci pracovali více než dva roky. „Je zde předpoklad, že v rámci ramene Praha–Kladno a zaústění na letiště Václava Havla se to stane koridorem, neboť poptávka po zkapacitnění je již několik let,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. A poptávka se netýká jen Prahy.
„Je to Brno, Ostrava. Ve všech těchto oblastech se potýkáme s tím, že kapacita je nedostatečná, ale Praha absolutně vede,“ uvedl Moravec. Vlakové soupravy jezdí po Česku na více než sedmi tisících kilometrech tratí. Z většiny mají jen jednu kolej. Dva tisíce kilometrů má dvě dráhy, pětašedesát kilometrů je vícekolejných.
Jaké jsou možnosti zlepšení
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) vyzdvihl možný přínos vysokorychlostních tratí. „Ono se to nezdá, ale na příkladu východních Čech – budoucí vysokorychlostní trať právě z Pardubic na Prahu velmi uvolní ten původní starý stávající koridor,“ míní.
„Zavádí se zabezpečovací systém ETCS, který by ve výsledku měl také přinést zkapacitnění hlavních koridorů. Důležitým projektem pro tu nejvytíženější koridorovou trať je vytvoření bypassu,“ dodává ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Člen předsednictva STAN Ondřej Lochman připomněl, že byla schválena novela liniového zákona neboli zákon o strategických investicích státu. „Zde ten zákon pomůže tomu, abychom tratě rychleji postavili,“ podotýká.
Správa železnic má letos na obnovu tratí a stanic rekordní rozpočet – bezmála třiašedesát miliard. To je zhruba o miliardu více než loni. „Hlavní věcí je kvalita a dochvilnost, aby spoje opravdu jezdily včas a v kvalitě, jakou lidé očekávají,“ zmínil expert Pirátů pro oblast průmyslu a energetiky Václav Vislous.
Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy musí stát finanční prostředky najít. „Zaprvé je to infrastruktura, doprava, strategická věc. Za druhé – čím víc se bude stavět, tím více pojede naše ekonomika,“ dodává.
Také Jaroslav Komínek z KSČM podotýká, že budou chtít nejen to, aby se zrychlila a zkapacitnila železnice, ale aby se také tato doprava podporovala. „Celoroční jízdenka, jako je v Německu, u nás stojí jednou tolik co v Německu,“ podotkl.
„Je potřeba, aby každé okresní město, například ve Středočeském kraji, mělo možnost rychlostní tratě do Prahy a v okresních městech bylo velké parkoviště P+R,“ dodává expert Motoristů pro oblast dopravy Igor Červený.
Další rozvoj dopravní infrastruktury má zajistit i pětašedesátimiliardová půjčka od Evropské investiční banky. Její přijetí schválil kabinet v červnu. Většina peněz má jít právě do železnice.
