Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
Představitelé Lukašenkova režimu podle Cichanouské pravidelně vyhrožují sousedním státům například jadernými zbraněmi, migranty nebo možnými provokacemi. To vytváří trvalou nejistotu a nutí evropské země držet vojenské síly ve zvýšené pohotovosti.
Evropské státy by podle ní měly více podporovat země, které čelí provokacím Minsku a Moskvy. Jako příklady zmínila narušování vzdušného prostoru balony v Litvě nebo migrační tlak na polské hranici.
Za hlavní dlouhodobou hrozbu označila Cichanouská rostoucí ruský vliv. Lukašenkův režim podle ní postupně umožňuje Moskvě pronikat do všech oblastí života v Bělorusku včetně ekonomiky, armády, médií či kultury. „Probíhá rusifikace Běloruska,“ řekla. Situaci přirovnala k dění na okupovaných ukrajinských územích.
Bez Lukašenka by podle ní takový vývoj nebyl možný, protože běloruská společnost ruské vměšování odmítá. Válka na Ukrajině změnila pohled části Bělorusů na Rusko a Rusy, řekla. „Bělorusové nejsou stejní jako Rusové, nemáme imperiální ambice,“ uvedla. Zdůraznila zároveň, že běloruská společnost je silně proti válce a případnému zapojení armády do bojů.
Kyjev Minsku nevěří
Lukašenko ve čtvrtek uvedl, že Minsk nemá v úmyslu nechat se zatáhnout do války proti Ukrajině. Dodal, že je ochoten setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jednat s ním o problémech v bilaterálních vztazích. Kyjev v reakcích připomněl, že diktátor dal na počátku války v roce 2022 běloruské území k dispozici jako nástupiště k ruské agresi, a proto Lukašenkovým slovům nepřikládá žádnou váhu.
Cichanouská uvedla, že vztahy mezi běloruskou opozicí a Ukrajinou se v posledních měsících postupně zlepšují. Obě strany si podle ní stále více uvědomují, že čelí stejnému nepříteli a že bez vyřešení běloruské otázky bude Kyjev nadále čelit hrozbě ze severu.
Vyzvala evropské země k další podpoře Ukrajiny, protože podle ní osud Běloruska do značné míry závisí na výsledku války. „Vítězství Ukrajiny otevře okno příležitosti také pro Bělorusy,“ řekla. Demokratické státy by podle ní měly pokračovat v sankcích vůči Lukašenkovu režimu, podporovat běloruská nezávislá média a kulturní iniciativy a více se zaměřit na takzvané nadnárodní represe vůči běloruským exulantům.
Cichanouská je běloruská opoziční vůdkyně a jedna z hlavních tváří protestů proti režimu Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách v roce 2020. Do politiky vstoupila poté, co byl její manžel a opoziční bloger Sjarhej Cichanouski zadržen před volbami a nemohl kandidovat.
Cichanouská následně převzala jeho roli a kandidovala proti Lukašenkovi. Oficiální výsledky voleb přisoudily vítězství Lukašenkovi, opozice i řada západních zemí však volby označily za zmanipulované. Cichanouská v současnosti žije v exilu v Litvě, Česko navštívila při příležitosti bezpečnostní konference Globsec Forum 2026.
