EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.

Dohody podle EK vytvářejí nové příležitosti pro podniky na obou stranách, včetně zemědělsko-potravinářského sektoru, jednoho z nejstrategičtějších partnerů EU v Latinské Americe. Očekává se odstranění cel, ale i necelních překážek obchodu. Obchodní dohoda rozšiřuje původní dohodu z roku 2000, která se vztahovala pouze na průmyslové zboží.

EU na summitu v Mexiku zastupovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a rovněž eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, Mexiko pak prezidentka Claudia Sheinbaumová. Dosud poslední summit mezi oběma stranami se konal v roce 2015.

„EU a Mexiko se zavázaly k úzkému strategickému partnerství. Dnešní (páteční, pozn. red.) dohody stanoví naši společnou vizi budoucnosti a přinesou oběma stranám řadu výhod,“ uvedla šéfka EK. Obě strany budou podle ní posilovat obchod a investice s cílem podpořit zaměstnanost a růst a budou spolupracovat v celé řadě politických oblastí.

„Společně budeme utvářet lepší budoucnost pro naše občany i pro naši planetu tím, že najdeme společnou řeč v oblasti podpory globálních institucí, prosazování čistého růstu a prosazování lidských práv a rovnosti žen a mužů,“ dodala von der Leyenová.

Aktivity mezi EU a Mexikem

EU a Mexiko mají silné a dlouhodobé obchodní vztahy, jejichž objem již nyní dosahuje 100 miliard eur (v přepočtu zhruba 2,4 bilionu korun) ročně v oblasti zboží a služeb. Modernizovaná dohoda tyto vztahy dále posílí tím, že usnadní vývoz a investice na trzích obou stran, neboť zavádí mimo jiné větší příležitosti pro zemědělský sektor EU, vzhledem k tomu, že Mexiko je čistým dovozcem potravin s vysokými cly.

V rámci nové dohody bude Mexiko chránit 232 druhů lihovin a dalších 336 evropských zeměpisných označení vín, piv a potravin. Dále se očekává užší spolupráce v oblasti ekologické a digitální transformace a rovněž posílení dodavatelských řetězců u kritických surovin. Nově se budou moci podniky z EU ucházet o mexické vládní zakázky za stejných podmínek jako mexické firmy.

Mexiko v současné době uvaluje vysoká cla na dovoz z EU, jako jsou potraviny a další zemědělské produkty. Podle dohody Mexiko odstraní téměř všechna tato cla, aby evropské výrobky v Mexiku byly konkurenceschopnější a atraktivnější pro mexické spotřebitele.

Rostoucí objem obchodu

Obchod mezi Mexikem a EU se za deset let zvýšil o 75 procent, přičemž jde zejména o dopravní prostředky, stroje, chemikálie, paliva a těžební produkty. Nová dohoda poskytuje bezcelní přístup téměř pro veškeré zboží, včetně zemědělských produktů, jako jsou mexické kuře a chřest a evropské sušené mléko, sýr a vepřové maso, i když s určitými kvótami, uvedl Reuters.

„Za posledních 25 let se obchod se zbožím mezi námi čtyřnásobně zvýšil. Dnes do Mexika vyváží více než 43 tisíc evropských společností a v zemi působí přes jedenáct tisíc společností z EU. Naše modernizovaná obchodní dohoda posílí důvěryhodné dodavatelské řetězce, vytvoří nové příležitosti pro podniky a investory a ještě více sblíží naše ekonomiky,“ popsal eurokomisař Šefčovič.

„Zvláště vítám naši posílenou spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin, jelikož Mexiko je předním dodavatelem několika základních surovin. Celkově vzato je tato dohoda nejen vítězstvím pro obchod a konkurenceschopnost, ale také silným vyjádřením důvěry v naši společnou budoucnost,“ dodal.

Po podpisu dohod budou nyní EU a Mexiko postupovat podle svých příslušných postupů k ratifikaci dohod. Na straně EU to znamená, že dohoda MGA bude podléhat ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními postupy. Obchodní dohoda se bude řídit ratifikačními procesy pouze na úrovni EU, jelikož spadá do výlučné pravomoci EU. To bude vyžadovat souhlas Evropského parlamentu a schválení Radou EU, která zastupuje členské státy.

EU a Mexiko podepsaly první Dohodu o hospodářském partnerství v roce 1997, následně vstoupila v platnost v roce 2000. Po více než dvou desetiletích ale bylo podle Komise potřeba tuto dohodu aktualizovat a začlenit do ní aktuální ustanovení od práv duševního vlastnictví až po obchod a udržitelný rozvoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty ve Francii pohání strach z „úpadku“, chaos nahrává Rusku

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.
před 15 mminutami

Lula byl počtvrté zvolen brazilským prezidentem. Bolsonaro odmítá uznat porážku

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Komise OSN: Izrael spáchal na Západním břehu zločiny proti lidskosti

Izraelské úřady a izraelské síly spáchaly na okupovaném Západním břehu zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, uvedla ve zprávě nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území. Izraelský velvyslanec při OSN v Ženevě zprávu odmítl a označil ji za „pokus o zničení židovského státu“.
14:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AI model Claude obešel bez vyzvání paywall a dostal se k datům o hlasování v USA

Model umělé inteligence (AI) Claude od společnosti Anthropic obešel placený přístup k údajům o hlasování v americkém státě Georgia, ačkoli k tomu nebyl vyzván. Informoval o tom v neděli server Axios, který se odvolává na mluvčího firmy. Dotčená data jsou sice veřejná, stát je ale zpřístupňuje za poplatek. Případ může podle agentury AFP dále posílit obavy, že se umělá inteligence vymkne lidské kontrole.
před 3 hhodinami

Vučiče porazil studentský „experiment“ bez jasného vůdce a směřování

Vítězství Studentské kandidátky (SL) v srbských parlamentních volbách je symbolickým završením dvou let protivládních protestů, v jejichž čele stáli právě studenti. Ti sice o poslanecké mandáty sami neusilovali, jimi sestavený tým osobností z různých oblastí společnosti ale s výrazným náskokem porazil dlouholetého hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, jehož autoritativní režim teď slibuje demontovat. Jinak ale SL nemá jasnou ideologii a zatím není ani zřejmé, koho navrhne na premiéra.
před 3 hhodinami

Začalo to resortem Trumpova zetě. Teď Albánci žádají odchod premiéra

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.
před 5 hhodinami

Ukrajina po ruských úderech hlásí zraněné. Rusko informovalo o mrtvých

Ruské dronové útoky na Ukrajinu si v noci na pondělí vyžádaly nejméně devět zraněných, informovaly ukrajinské úřady. Rusko tvrdí, že také čelilo dronovým útokům. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev sdělil, že dronové údery ve Voroněži zabily dva lidi a dalších 17 včetně dítěte zranily. Zpravodajský kanál Exilenova+ uvedl, že protivzdušná obrana ničila drony přímo nad Voroněží místo jejich likvidace ještě před jejich příletem do města. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Aleksandar je pryč“. V Srbsku po volební porážce Vučiče vypukly oslavy

V Bělehradě a dalších městech v Srbsku vypukly oslavy po volební prohře dlouholetého vůdce země Aleksandara Vučiče. Studentské hnutí, které v posledních bezmála dvou letech stálo v čele protivládních demonstrací, dosáhne podle projekcí na parlamentní většinu. Vučić již v neděli uznal, že byl v předčasných parlamentních volbách poražen.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.