Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.

Trump kritizuje Mexiko za to, že podle něj nepotírá dostatečně pašování drog, především fentanylu, do USA. Prezident také opakovaně prohlašuje, že v Mexiku nevládne Sheinbaumová a její vláda, ale drogové kartely. Některé už jeho administrativa označila za teroristické organizace. Trump minulý týden řekl, že Spojené státy zahájí na mexickém území údery kvůli drogovým kartelům.

Trump údajně tlačí na mexickou vládu, aby USA umožnila bojovat proti kartelům, které produkují fentanyl a pašují ho do Spojených států. S návrhem na americké zapojení do protidrogových operací na mexické půdě podle zdrojů NYT Trumpova administrativa přišla už začátkem loňského roku, ale pak od něj na nějaký čas ustoupila. Žádost však obnovila poté, co americké síly letos zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, kterého americké úřady viní z narkoterorismu.

USA podle zdrojů NYT nyní chtějí, aby příslušníci amerických speciálních sil nebo Ústřední zpravodajské služby (CIA) mohli doprovázet mexické vojáky při raziích zaměřených na fentanylové laboratoře.

Mexiko důrazně proti

Podobné společné operace by představovaly výrazné rozšíření americké role v Mexiku a zároveň krok, který mexická vláda důrazně odmítá, připomíná NYT. Sheinbaumová opakovaně potvrdila, že její země bude s USA spolupracovat v boji proti kartelům, ale zdůraznila, že její vláda odmítá návrh Washingtonu na vyslání amerických vojáků.

Prezident Trump „obecně trvá na účasti amerických ozbrojených sil“, uvedla Sheinbaumová na tiskové konferenci krátce po pondělním telefonátu s Trumpem. „Vždy říkáme, že to není nutné,“ řekla s tím, že americký prezident naslouchal a vyjádřil svůj názor. „Dohodli jsme se, že budeme pokračovat ve spolupráci,“ dodala.

Na žádost NYT o komentář Bílý dům nereagoval. Trump ale minulý týden stanici Fox News řekl, že je třeba zintenzivnit potírání kartelů přímo v Mexiku.

Protinávrhy

Namísto společných operací nabídli mexičtí představitelé tento měsíc protinávrhy, včetně posílení sdílení zpravodajských informací a větší role Spojených států přímo v operačních velitelstvích, uvedl informovaný zdroj. Podle amerických činitelů američtí poradci již působí v mexických vojenských velitelských stanovištích, kde sdílejí zpravodajské informace, aby pomohli mexickým silám v protidrogových operacích.

Američtí představitelé by však podle zdrojů NYT chtěli, aby americká armáda nebo CIA prováděly útoky drony na podezřelé drogové laboratoře, což by představovalo narušení mexické suverenity a výrazně by oslabilo tamní vládu.

Podle amerických činitelů je však velmi obtížné laboratoře na výrobu fentanylu odhalit a zničit a Washington stále vyvíjí nástroje k vysledování této drogy během její výroby. Tyto laboratoře vypouštějí méně chemických stop než laboratoře na výrobu metamfetaminu, které lze detekovat pomocí dronů. Laboratoře na výrobu metamfetaminu a kokainu zároveň vyžadují mnohem větší prostory, takže se dají snáz najít.

Trump navázal na Bidena

Za minulé americké vlády prezidenta Joea Bidena začala CIA provádět tajné lety dronů nad Mexikem s cílem identifikovat možné výrobny fentanylu. Tato operace se od Trumpova nástupu do úřadu dále rozšířila. Získané zpravodajské informace jsou v současnosti předávány mexickým vojenským jednotkám, z nichž mnohé prošly výcvikem amerických speciálních sil. Mexické jednotky následně plánují a provádějí razie zaměřené na likvidaci těchto laboratoří.

Podle osob obeznámených s jednáními, včetně amerických představitelů, by se podle nového návrhu Washingtonu americké síly těchto operací účastnily, přičemž vedení mise, velení i klíčová rozhodnutí by zůstala v rukou Mexičanů. Americké jednotky by měly podpůrnou roli a poskytovaly zpravodajské informace a odborné poradenství mexickým jednotkám v první linii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 41 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 8 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 10 hhodinami
Načítání...