Intervence

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Spojené státy evakuují své občany z Haiti, kde dochází k rozpadu státu. Podle expertů k situaci přispěly i opakované zahraniční intervence. Místní lídři se často drželi u moci díky ozbrojeným gangům, které postupně prorostly se společností a nyní mají v zemi hlavní slovo. Stupňující se krize ještě zhoršila vztahy Haiti s jeho bohatším sousedem – Dominikánskou republikou, která uzavřela hranice a odmítla poskytnout útočiště haitskému vládci. Rasové napětí na ostrově panuje už od dob francouzské a španělské nadvlády nad oběma zeměmi. Právě rozdílné chování kolonistů, ale také jiná geografie přispěly k nebývalému kontrastu, kdy z Dominikánské republiky vyrostla prosperující ekonomika, zatímco její západní soused kolabuje.

Koruna v pátek oslabila k jednotné evropské měně o šest haléřů, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. Pokud bude koruna dál oslabovat, ČNB zpomalí snižování úrokové sazby, zaznělo na jednání bankovní rady. Česká měna přitom ztrácí už deset měsíců. Teď je na 25,45 koruny za euro.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Zbytečně mnoho dětí se po celém světě rodí příliš malých anebo moc brzy, upozorňuje série odborných článků, které vyšly v časopise The Lancet. Přišly současně s návrhem na deset opatření, která by mohla levně a přitom účinně zachránit milion dětských životů ročně.

Když je někdo přesvědčen o pravdivosti konspirační teorie, je velmi těžké mu to vyvrátit, ať je sebešílenější, ukázala nová analýza dostupných strategií o komunikaci. Vědci současně nastínili, které postupy fungují nejlépe.

Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu domácí měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi třicet procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V reakci na vládní intervence japonská měna prudce posílila. Analytici však varují, že Tokio může mít problém s udržením silného jenu delší dobu.

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Prezident Hospodářské komory a bývalý ministr Vladimír Dlouhý si v Interview ČT24 mimo jiné postěžoval na to, že vláda podle něj špatně komunikuje a dodržuje „rádiový klid“. Zároveň Dlouhý také přiznal, že tím, že je současně ekonomem a šéfem Hospodářské komory, je už řadu let ve složité pozici.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Po středečním jmenování nového guvernéra České národní banky oslabil o několik procent kurz koruny. Dohled nad měnou je jedním z významných úkolů centrální banky. Například od konce roku 2013 do dubna 2017 udržovala měnovými intervencemi kurz koruny vůči euru nad 27 korunami, zdůvodňovala to snahou zabránit deflaci a podpořit exportéry. Spotřebitelé ale nebývají ze slábnutí koruny nadšeni, například se tak prodražují dovolené.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Běloruský politolog Arťom Šrajbman analyzoval rusko-běloruské vztahy v kontextu současných demonstrací proti Alexandru Lukašenkovi. Zformuloval deset důvodů, proč Rusko vojensky nezasáhne, a text publikoval na svém kanále v síti Telegram a na opozičním běloruském webu tut.by. Mimo jiné uvádí, že na rozdíl od Ukrajiny není běloruská opozice naladěna protirusky.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.

Všechny lesní požáry, které zuřily v posledních týdnech v nejhůře postiženém australském státě Nový Jižní Wales, mají už hasiči pod kontrolou a příroda se začíná sama pomalu obnovovat. Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Jan Frouz předpovídá, že návrat zeleně do lesů může v některých případech trvat pouhé týdny, někde naopak i celé roky. Radí, že by lidé při obnově přírody měli být velice opatrní.

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.