Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu domácí měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi třicet procent hodnoty. K intervenci japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V reakci na vládní intervence japonská měna prudce posílila. Analytici však varují, že Tokio může mít problém s udržením silného jenu delší dobu.
Kolem 18:30 SELČ dolar vůči jenu oslaboval o 1,2 procenta na 142,29 JPY. Euro k jenu klesalo o 1,2 procenta na 140 JPY. Kurz eura vůči jenu zůstal téměř beze změny na 0,9843 USD.
Potvrzení japonských intervencí přišlo jen několik hodin poté, co japonská centrální banka rozhodla, že nechá úrokové sazby na dosavadní nízké úrovni, aby podpořila křehké ekonomické oživení. Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda novinářům řekl, že centrální banka by mohla zvýšit sazby až za několik let.
„Učinili jsme rozhodný krok (na devizových trzích),“ řekl náměstek ministra financí Masato Kanda, který má na starosti zahraniční záležitosti. Kladně pak odpověděl na dotaz, zda to znamená intervenci. Ministerstvo financí v takovém případě ve spolupráci s centrální bankou zahajuje v masivních objemech prodej dolarů, čímž na trhu vyvolá umělou poptávku po japonské měně.
Zvyšování úrokových sazeb
Japonsko je členem skupiny vyspělých zemí G7, jako jediná země v této skupině ale zatím úrokové sazby zvyšovat nezačala. Například americká centrální banka (Fed) ve středu potřetí za sebou zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, její základní úrok je tak nyní v rozpětí tři až 3,25 procenta, což je maximum za čtrnáct let.
Éru záporných úroků v Evropě ukončila ve čtvrtek švýcarská centrální banka, která základní sazbu zvýšila o 0,75 bodu na 0,50 procenta. To je nejvýraznější zvýšení za dobu existence této měnové autority. Sazby zvyšují i další centrální banky, včetně norské, švédské nebo české. Evropská centrální banka začala opouštět politiku nulových sazeb v létě.
