Měna

Americký prezident Donald Trump uvedl, že pokud Írán bude střílet a zabíjet pokojné demonstranty, přispěchají jim Spojené státy na pomoc. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil na své sociální síti Truth Social. Vysoce postavený poradce íránského nejvyššího duchovního Alí Larídžání vzápětí Trumpovi vzkázal, že americká intervence by v regionu rozpoutala chaos.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Eurozóna se od Nového roku rozšíří o dalšího člena. Bulharsko opustí lev a přejde na euro. Tamější obchody už teď zobrazují ceny v obou měnách, konec ledna pak bude znamenat definitivní konec placení tou starou. Mnozí Bulhaři se však obávají, že euro přinese zdražování a chudobu. Úřady proto slibují, že dohlédnou na obchodníky. Například bulharská finanční správa bude chtít vysvětlení po těch, kteří budou požadovat vyšší ceny ve srovnání s těmi z 11. srpna. Podnikatelé se naopak těší, že jim odpadne nutnost platit poplatky v zahraničním obchodu.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Česká národní banka (ČNB) uložila pokutu šest milionů korun UniCredit Bank za chyby při účtování karetních transakcí v cizích měnách. Banka v letech 2023 a 2024 kvůli technické chybě systému používala pro klienty nevýhodný směnný kurz, peníze jim vrátila po jedenácti měsících. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.

Česko loni zpomalilo tempo svého zadlužování víc, než vláda očekávala. Schodek veřejných financí poklesl podle statistiků ze 3,8 na 2,2 procenta HDP. To znamená, že Česká republika znovu začala plnit klíčové kritérium pro přijetí eura. Strany, které mají ve sněmovně jasnou většinu, ale zavést unijní měnu ani v příštím volebním období nechtějí.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu financí, aby se z úsporných důvodů přestaly razit jednocentové mince (penny). Exekutivním nařízením také vyhlásil 9. únor Dnem Amerického zálivu. V pondělí se také chystá oznámit zavedení pětadvacetiprocentních cel na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států.

I přes rostoucí popularitu bezhotovostních plateb roste poptávka po bankovkách i mincích. Česká národní banka každý den přijme a znovu uvolní do oběhu hotovost v hodnotě pěti miliard korun. Bankovky i mince procházejí přísnou kontrolou. Nejdříve projdou lidskýma rukama a poté je zkontrolují a vytřídí stroje. Ke konci loňského roku byla v oběhu hotovost v hodnotě 731 miliard korun, což je o 300 miliard více než před deseti lety.

Ruská měna je vůči americkému dolaru nejslabší od března 2022. Ve středu kurz přesáhl hranici 110 rublů za dolar, od srpna tak ruská měna ztrácí téměř čtvrtinu hodnoty. Podle analytiků stojí za velkým propadem hlavně nové americké sankce uvalené na Moskvu kvůli pokračující vojenské agresi na Ukrajině. Ruská centrální banka v reakci oznámila, že do konce roku přestane provádět devizové intervence jménem ministerstva financí, aby zmírnila výkyvy na trhu.

Češi si toho mohou v průměru dovolit finančně méně než loni, jejich kupní síla poprvé po čtyřech letech klesla. Důvodem je hlavně oslabení koruny vůči euru. Průměrně má každý Čech ročně k dispozici asi čtrnáct tisíc eur, tedy necelých 360 tisíc korun. To je skoro o dvě stě euro méně než loni. Navíc se asi o desetinu prohloubil odstup od dalších evropských států. Průměrný Evropan hospodaří zhruba s devatenácti tisíci eury.

Kabinet odsouhlasil sadu opatření, která mají podnikatelům usnadnit provoz a z velké části je zbavit byrokracie. Část se dotkne i veřejnosti – jde například o digitální účtenky. Zákazníci by je mohli dostávat zhruba od poloviny příštího roku. Papírové by pak zůstaly jen na vyžádání. Novinkou má být i možné vyplácení mezd v cizí měně.

Kubánský premiér Manuel Marrero připustil, že jeho země bude muset začít prodávat služby turistům v tvrdé měně – americkém dolaru – a danit v ní soukromé importéry. Dolarizaci kubánské ekonomiky si podle něj vláda nepřeje, ale na čas ji zavede – s cílem vrátit se později opět k pesu. Země čelí nejhorší ekonomické krizi za desítky let.

Koruna je na začátku prázdnin vůči euru nejslabší za poslední dva měsíce, aktuálně se kurz pohybuje nad 25,10 koruny za euro. Za hlavní příčinu ekonomové považují snižování základní úrokové sazby Českou národní bankou (ČNB). Na samotné oslabení koruny bankovní rada podle guvernéra Aleše Michla zatím reagovat nebude. „Samozřejmě čím bude silnější, tím lepší,“ podotkl.

Česká měna dál posiluje pod 25 korun za euro a zatím tak překonává odhady centrálních bankéřů. Ti v dubnu předpovídali, že se v průměru bude ve druhém čtvrtletí stále držet nad pětadvaceti korunami za euro. S podobnými hodnotami počítají až do přelomu příštího roku. Pro exportéry to sice znamená menší výdělky, ale dobrá zpráva to je před letní sezonou pro lidi, kteří se chystají do zahraničí. Na silné koruně vydělají také ti, kdo zboží z ciziny dovážejí.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

Zástupci českých podnikatelů požadují zavedení eura. Česká měna je pro ně nevýhodná například kvůli drahým korunovým úvěrům. Nejasný vývoj kurzu jim komplikuje plánování a může přinést i vysoké ztráty. S převody měn se navíc pojí zbytečné náklady, které by firmy mohly investovat do modernizace nebo do mezd zaměstnanců, řekl předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v pořadu 168 hodin.

Úterní Fokus Václava Moravce se věnoval společné evropské měně. Tedy tomu, v čem by pro Česko bylo výhodnější euro přijmout, a naopak v čem je pro něj lepší nadále setrvat u české měny.

Pátého května 2024 se dostanou do oběhu nové librové bankovky s portrétem Karla III. Postupně tak bude nahrazovat současné oběživo s tváří své matky Alžběty II., ačkoliv i tyto libry zůstávají zákonným platidlem. Nová měna s královou podobiznou bude tištěna vždy, když bude nutné nahradit poškozené stávající bankovky nebo když bude nutné uspokojit zvýšenou poptávku. První britská bankovka s královnou Alžbětou II. šla do oběhu v roce 1960.

Koruna v pátek oslabila k jednotné evropské měně o šest haléřů, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. Pokud bude koruna dál oslabovat, ČNB zpomalí snižování úrokové sazby, zaznělo na jednání bankovní rady. Česká měna přitom ztrácí už deset měsíců. Teď je na 25,45 koruny za euro.

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považoval jmenování vlastního zmocněnce pro euro, kterým se stal ekonom Petr Zahradník, za potřebný krok. Nemyslí si, že tím udělal něco špatně, řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ale namítl, že to vyvolá pnutí v koalici. Podle něj Dvořákovi nejde ve skutečnosti ani o euro, ale o politickou kampaň hnutí STAN.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) svolal po jmenování ekonoma Petra Zahradníka novým zmocněncem pro zavedení eura koaliční dohodovací řízení. Stalo se tak na základě žádosti jedné z koaličních stran, informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Zahradník není „velkým“ koordinátorem vybraným vládou, člena Národní ekonomické rady vlády jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nad tím se pozastavila opozice, podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka Dvořák takovým krokem hrozí zesměšněním premiéra, od nějž nyní očekává rázný krok vůči ministrovi.

Dvě z pěti koaličních stran, Starostové a Piráti, chtějí urychlit cestu Česka k přijetí eura. Ve vládě hodlají prosadit, aby země už v příštím roce vstoupila do systému takzvaných směnných kurzů ERM II. V něm už by koruna byla zčásti navázaná na euro. A je to jakýsi předpokoj, ve kterém musí před zavedením společné evropské měny setrvat všichni zájemci nejméně dva roky. Premiér Petr Fiala (ODS) ale během konference o dvaceti letech Česka v EU řekl, že s navázáním koruny na euro do konce tohoto volebního období nepočítá.