„Model úpadku skončil,“ hlásá nový argentinský prezident. Populista Milei chce zrušit centrální banku

Nahrávám video
Události: Javier Milei je novým argentinským prezidentem
Zdroj: ČT24

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

„Model úpadku skončil, není cesty zpět,“ řekl třiapadesátiletý Milei ve vítězném projevu podle agentury Reuters. „Máme před sebou monumentální problémy: inflaci, nedostatek práce a chudobu. Situace je kritická a není místo pro vlažná polovičatá opatření,“ zdůraznil nově zvolený prezident.

Jeho soupeř, ministr hospodářství Sergio Massa, svým příznivcům v neděli večer místního času (v noci na pondělí SEČ) řekl, že už s Mileiem mluvil, aby mu „pogratuloval a popřál mu hodně štěstí, protože je to prezident, kterého si většina Argentinců zvolila na další čtyři roky“. Jeho slova byla v táboře podporovatelů Mileie podle listu El Clarín přijata s obrovským nadšením. Slaví se i v ulicích hlavního města Buenos Aires.

Po sečtení 99,4 procenta hlasů měl Milei jasný náskok v poměru 55,7 ku 44,3 procenta, napsala agentura AP. Z říjnového prvního kola hlasování přitom ještě vítězně vzešel Massa, představitel vládní peronistické Unie pro vlast, když druhého Mileie porazil o sedm procentních bodů.

„Je to triumf, který není ani tak zásluhou Mileie a jeho zvláštností a specifik, jako spíše poptávky po změně,“ zhodnotil výsledek analytik Lucas Romero. „To, co se projevilo ve volbách, je únava, vyčerpání a protestní hlas většiny Argentinců.“

Radikální ekonomické sliby

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidátem, který představuje kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

Milei, který podle odborníků usiluje o syntézu rakouské ekonomické školy a monetarismu, však zároveň přiznal, že pro plnou dolarizaci argentinské ekonomiky by potřeboval finanční injekci 40 miliard dolarů (asi 900 miliard korun), které však Argentina ve svých rezervách nemá. Škrty, rušení regulací či zánik centrální banky navíc vyžadují i souhlas parlamentu.

Za svá prohlášení Milei čelil kritice dalších favoritů v prezidentské volbě, podle ekonomů svými prohlášeními oslabuje peso. Advokátka Valeria Carrerasová, která je v zemi známá díky tomu, že zastupovala rodiny obětí nehody vojenské ponorky Ara San Juan v roce 2017, podala na Mileiho trestní oznámení kvůli podezření z „podněcování k ekonomickému násilí či finančnímu podvodu“.

Naopak Massa v kampani varoval před rušením klíčových ministerstev a ohrožením veřejných služeb, včetně zdravotnictví a školství a také sociálních programů, na které jsou mnozí Argentinci odkázáni.

Agentura AP očekává, že se nyní Argentina, kterou trápí vysoká inflace a stoupající chudoba, pod vedením muže, jenž bývá srovnáván s Donaldem Trumpem, politicky výrazně posune doprava.

Argentina slaví vítězství Mileie
Zdroj: Reuters/Cristina Sille

Protichůdné reakce veřejnosti i politiků

Právě vážné ekonomické potíže země byly hlavním důvodem, proč Mileie podporoval například šestadvacetiletý fyzioterapeut Esteban Medina. „Peníze stačí každým dnem méně a méně. Jsem kvalifikovaný člověk a můj plat na nic nestačí,“ nechal se slyšet v týdnu.

Naproti tomu šestatřicetiletá žena v domácnosti Jenifer Pioová vyjádřila obavy, že vítězství Mileie by mohlo Argentinu nasměrovat zpět k diktatuře. „Milei nemá nejmenší ponětí o tom, jak vládnout,“ míní. „Je emočně a psychicky nestabilní. Není na tom dobře,“ řekla také o politikovi, který během kampaně opakovaně vystupoval s nastartovanou motorovou pilou.

Milei nerozděluje jen Argentince, ale i zahraniční státníky. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého dříve ekonom nazval „naštvaným komunistou“, mu popřál štěstí a úspěch, zatímco kolumbijský prezident Gustavo Petro jeho vítězství považuje za smutné pro Latinskou Ameriku.

Americký exprezident Trump ve své gratulaci Mileimu vyřídil, že je na něj hrdý. „Změníte svou zemi a vrátíte Argentině její velikost!“ podotkl také v narážce na svůj volební slogan. 

Narodil se 22. října 1970 do rodiny italského původu. Vystudoval ekonomii na soukromé Univerzitě Belgrano v Buenos Aires a na univerzitě Torcuato Di Tella. Je považován za specialistu na ekonomický růst, přednášel na argentinských i zahraničních univerzitách. Působil jako ekonom v několika národních a mezinárodních veřejných orgánech, byl hlavním ekonomem v soukromé společnosti Corporación América či v argentinské pobočce banky HSBC. Napsal několik knih a desítky vědeckých prací.

Pravicový populista Milei stojí v čele bloku Svoboda postupuje, který sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem. Poté vložil svou první výplatu zákonodárce do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy Milei.

Sám je obdivovatelem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlásá, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, klimatickou změnu považuje za lež, sexuální výchovu označuje za spiknutí proti rodině, chce omezit právo na potrat, podporuje manželství stejnopohlavních párů a také prosazuje uvolnění pravidel pro držení střelných zbraní.

Milei rovněž slibuje ořezání státních a sociálních výdajů, rušení daní a snížení regulace. Podle deníku El País, který označuje Mileie za anarchokapitalistu, si tento politik myslí, že stát je nepřítelem lidí a svobody. Sám Milei se označuje za minarchistu, „tedy někoho, kdo věří, že stát by měl mít na starosti pouze bezpečnost a spravedlnost“.

Jedním z hlavních hesel Mileiovy prezidentské kampaně byl boj proti zavedeným politickým stranám, které podle něj zničily Argentinu. Milei také sliboval skoncovat se „sociální spravedlností“, která podle něj v Argentině způsobuje rozpočtové deficity.

Ve své kampani Milei, který se těší podpory zejména mezi mladými a lidmi z nižších sociálních vrstev, soustavně útočil na domácí měnu, a kromě jiného slíbil plné nahrazení místní měny dolarem.

V předvolební debatě také Milei zpochybnil počty pohřešovaných z dob argentinské diktatury (1976–1983), kterých podle něj nebylo 30 tisíc, jak se uvádí, ale „ 8753“.

Zdroj: ČTK

Javier Milei
Zdroj: Reuters/Agustin Marcarian

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...