Kuba na čas „dolarizuje“ ekonomiku. Chce se dostat z krize

Nahrávám video

Kubánský premiér Manuel Marrero připustil, že jeho země bude muset začít prodávat služby turistům v tvrdé měně – americkém dolaru – a danit v ní soukromé importéry. Dolarizaci kubánské ekonomiky si podle něj vláda nepřeje, ale na čas ji zavede – s cílem vrátit se později opět k pesu. Země čelí nejhorší ekonomické krizi za desítky let.

Už skoro pět let ekonomické krize těžce poznamenává Kubu – Che Guevarův „ostrov svobody“. Pro jeho generaci, dnešní důchodce, jsou i základní potraviny luxusní komoditou. Premiér Marrero v parlamentu vysvětloval, jak chce hospodářství sevřené obrovskou inflací posílit. Kuba podle něj postupně a dočasně zavede platbu v amerických dolarech pro soukromé dovozce, pro přístavní poplatky a užívání měny bude možné i v klíčovém cestovním ruchu.

„Pokud jde o dolarizaci ekonomiky, o které jsme hovořili, postupujeme vpřed a ratifikujeme naši intervenci z minulého roku. Jednoho dne kubánské peso obnoví svou skutečnou hodnotu,“ prohlásil. Kubánské peso zůstane povinné pro domácí transakce.

Letošní inflace má být třicetiprocentní, ale nezávislí experti zmiňují mnohem vyšší čísla. „Dokud vláda nezavede program makroekonomické stabilizace a hlubokých strukturálních reforem, je velmi pravděpodobné, že tam neformální (černý) trh zůstane,“ varoval bývalý ekonom kubánské centrální banky Pavel Vidal.

Zastropování cen některých potravin dovážených soukromníky

Sedmdesát procent obyvatel je závislých na platbách od příbuzných ze zahraničí. Být bez nich znamená třít bídu – cena litru rostlinného oleje už odpovídá třem čtvrtinám běžného měsíčního důchodu. Vláda minulý týden ceny oleje a pěti dalších potravin dovážených soukromníky zastropovala. „Jestli vláda dokáže tu inflaci zastavit, nebo ne, to nevím, ale vláda je ta, která to má vyřešit,“ komentoval obyvatel Havany Juan Carlos Caballero.

Na hospodářství Kuby se kromě neefektivního komunistického systému plánování a korupce podepsaly americké sankce a embarga a velkou měrou pandemie covidu s propadem turistiky. „Vizí této vlády vůbec není dolarizovat ekonomiku, ale znovu opakujeme, že v tomto scénáři válečné ekonomiky musíme jít touto cestou,“ řekl premiér Marrero.

Vláda podle expertů léčí příznaky, ale ne příčiny krize. Před dvěma roky povolila vznik malých soukromých podniků, které teď opět začíná regulovat. Podle odhadů už během krize emigrovaly možná až dva miliony mladých Kubánců. Raději riskují cestu přes latinskou Ameriku do Spojených států nebo Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 1 hhodinou

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.