Kuba na čas „dolarizuje“ ekonomiku. Chce se dostat z krize

3 minuty
Horizont ČT24: „Dolarizace“ ekonomiky na Kubě
Zdroj: ČT24

Kubánský premiér Manuel Marrero připustil, že jeho země bude muset začít prodávat služby turistům v tvrdé měně – americkém dolaru – a danit v ní soukromé importéry. Dolarizaci kubánské ekonomiky si podle něj vláda nepřeje, ale na čas ji zavede – s cílem vrátit se později opět k pesu. Země čelí nejhorší ekonomické krizi za desítky let.

Už skoro pět let ekonomické krize těžce poznamenává Kubu – Che Guevarův „ostrov svobody“. Pro jeho generaci, dnešní důchodce, jsou i základní potraviny luxusní komoditou. Premiér Marrero v parlamentu vysvětloval, jak chce hospodářství sevřené obrovskou inflací posílit. Kuba podle něj postupně a dočasně zavede platbu v amerických dolarech pro soukromé dovozce, pro přístavní poplatky a užívání měny bude možné i v klíčovém cestovním ruchu.

„Pokud jde o dolarizaci ekonomiky, o které jsme hovořili, postupujeme vpřed a ratifikujeme naši intervenci z minulého roku. Jednoho dne kubánské peso obnoví svou skutečnou hodnotu,“ prohlásil. Kubánské peso zůstane povinné pro domácí transakce.

Letošní inflace má být třicetiprocentní, ale nezávislí experti zmiňují mnohem vyšší čísla. „Dokud vláda nezavede program makroekonomické stabilizace a hlubokých strukturálních reforem, je velmi pravděpodobné, že tam neformální (černý) trh zůstane,“ varoval bývalý ekonom kubánské centrální banky Pavel Vidal.

Zastropování cen některých potravin dovážených soukromníky

Sedmdesát procent obyvatel je závislých na platbách od příbuzných ze zahraničí. Být bez nich znamená třít bídu – cena litru rostlinného oleje už odpovídá třem čtvrtinám běžného měsíčního důchodu. Vláda minulý týden ceny oleje a pěti dalších potravin dovážených soukromníky zastropovala. „Jestli vláda dokáže tu inflaci zastavit, nebo ne, to nevím, ale vláda je ta, která to má vyřešit,“ komentoval obyvatel Havany Juan Carlos Caballero.

Na hospodářství Kuby se kromě neefektivního komunistického systému plánování a korupce podepsaly americké sankce a embarga a velkou měrou pandemie covidu s propadem turistiky. „Vizí této vlády vůbec není dolarizovat ekonomiku, ale znovu opakujeme, že v tomto scénáři válečné ekonomiky musíme jít touto cestou,“ řekl premiér Marrero.

Vláda podle expertů léčí příznaky, ale ne příčiny krize. Před dvěma roky povolila vznik malých soukromých podniků, které teď opět začíná regulovat. Podle odhadů už během krize emigrovaly možná až dva miliony mladých Kubánců. Raději riskují cestu přes latinskou Ameriku do Spojených států nebo Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...