Moskva oživuje polovyhaslé přátelství s komunistickou Havanou, do karibské diktatury během jediného týdne přiletěl už druhý vysoký představitel ruského režimu. Ostrovní zemi navštívil nejprve ministr zahraničí Lavrov a po něm tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Během jednání se hovořilo o hospodářské pomoci i bezpečnostní spolupráci.
Rusko oživuje přátelství s Kubou. Na jednání se probírá hospodářská i bezpečnostní spolupráce
4 minuty
Horizont ČT24: Moskva oživuje vztahy s Havanou
„V našich vztazích jsme podnikli významné kroky. Diplomatický a politický dialog jsou na vynikající úrovni a nadále se prohlubuje. V mnoha oblastech dochází k pokroku,“ prohlásil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Ačkoli jsou doby studené války dávno pryč, vyostřeně protiamerická politika Kubu s Ruskem i nadále spojuje. Ostrovní země se nyní topí ve vleklé krizi a Moskva hledá cestu z mezinárodní izolace kvůli vedení ruské invaze na Ukrajině.
K ruské agresi se Havana snaží stavět neutrálně, za podporu ruské anexe Krymu jí však Moskva v létě 2014 bohatě odměnila, když smazala devadesát procent kubánského dluhu ve výši 32 miliard dolarů. „Mezi Ruskem a Kubou probíhá velmi intenzivní dialog v různých oblastech. Nejde jen o obranu, bezpečnost, právo a pořádek, justici a speciální služby, ale také o hospodářství,“ pronesl Patrušev.
Karibský ostrov vedle chátrající infrastruktury a nevýkonné komunistické správy drtí i šest dekád embarga ze strany Spojených států. V něm hrály významnou roli také kubánsko-sovětské vztahy, když Moskva v roce 1962 rozmístila na ostrov rakety s jadernými hlavicemi namířenými na Spojené státy.
„Odteď bude politikou Spojených států, že raketa odpálená z Kuby proti kterémukoliv státu na západní hemisféře bude považována za útok Sovětského svazu proti USA. Takový útok vyvolá plnou odvetnou reakci proti Sovětskému svazu,“ prohlásil tehdy někdejší americký prezident John Fitzgerald Kennedy.
Verbování do ruské armády
Kubou otřásla v září aféra ohledně údajně ilegálního verbování do řad vojenských sil Moskvy. Výměnou za slib závratných výdělků se na ostrově nechalo do ruské armády nalákat až tisíc mužů, údajně bez povšimnutí komunistické bezpečnosti. „Poté, co jsem dorazil na místo, se potvrdilo, že smlouva je pravá. Přivedla mě sem Ruská federace. Všichni věděli, že jdou do války. Tím jsem si jistý,“ podotkl kubánský dobrovolník na Ukrajině Enrique Gonzales.
Kuba má s vysíláním vojáků bohaté zkušenosti. Na dvě stě tisíc se jich od šedesátých do devadesátých let zapojilo do válek od Alžírska přes Sýrii, Etiopii, Angolu, Nikaraguu až po Salvador. Na jedné z takových výprav do Bolívie skončila i životní pouť legendy kubánské revoluce Ernesta Che Guevary.
