Kuba odhalila obchodníky s lidmi, kteří verbují vojáky pro Rusko

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

„Ministerstvo vnitra odhalilo a pracuje na rozbití sítě obchodníků s lidmi, která operuje z Ruska s cílem začlenit tam žijící kubánské občany, a dokonce i některé osoby žijící na Kubě, do vojenských sil, které se účastní vojenských operací na Ukrajině. Pokusy tohoto druhu byly zneškodněny a proti osobám zapojeným do těchto aktivit bylo zahájeno trestní řízení,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. Pro válku na Ukrajině rozpoutanou loni v únoru Ruskem přitom Havana použila označení „vojenská operace“, které používá Moskva.

Server America TeVe v pátek zveřejnil příběh devatenáctiletého Kubánce, který se ocitl jako rekrut poblíž ruské Rjazaně, ačkoliv podepsal smlouvu, že bude na Ukrajině pracovat jako stavební dělník. Spolu s dalším kubánským vrstevníkem poslali video, v němž prosí o pomoc, stěžují si na mučení a vyjadřují obavy o své životy. Server uvedl, že video pochází z autobusu, v němž byli mladí Kubánci převáženi spolu s ruskými vojáky.

Agentura Reuters také připomíná zprávy ruských médií z konce května o tom, že Kubánci odjíždějí na Ukrajinu bojovat dobrovolně výměnou za příslib ruského občanství.

Rusko potřebuje víc vojáků

Rusko loni oznámilo plán navýšit počet příslušníků ozbrojených sil o více než 30 procent na 1,5 milionu příslušníků bojových jednotek, připomíná Reuters. Úkol je to o to těžší, že se Rusko potýká s velkými ztrátami na bojištích na Ukrajině, o nichž však Moskva informuje jen velmi zřídka.

Moskva a Havana od loňského roku posílily své diplomatické vztahy. Na konci roku 2022 se prezident Miguel Díaz-Canel setkal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a letos obě země navštívily delegace podnikatelů a politických představitelů. V červnu přijal kubánského ministra obrany Alvara Lopeze Miera jeho ruský protějšek Sergej Šojgu, píše AFP.

Komunistická Kuba zažívá nejzávažnější ekonomickou krizi za několik posledních desetiletí. Výkon jejího hospodářství negativně ovlivňují dopady pandemie covidu-19, americké sankce platné více než 60 let i centrální plánování ekonomiky. Rusko Kubě v únoru poskytlo „nouzový“ dar 25 tisíc tun pšenice, šlo o druhou takovou pomoc během jednoho roku. Agentura Reuters to označuje za známku prohlubování vazeb mezi těmito dlouhodobými spojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 2 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 3 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 10 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...