Havana

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Na Kubu připlula skupina ruských válečných lodí. Podle Moskvy se zdrží do 17. června a účelem je odpočinková zastávka ve vojenských cvičeních. Spojené státy situaci monitorují a podle Washingtonu není důvod k obavám. Ačkoliv jsou tyto lodě schopné střílet rakety s jadernými hlavicemi, s sebou je podle Moskvy, Havany i Washingtonu nemají.

Za takzvaným havanským syndromem zřejmě stojí ruská vojenská rozvědka GRU, píše ruský investigativní web The Insider. V roce 2016 začali trpět neurologickými potížemi američtí diplomaté působící v kubánské metropoli. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě pak ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě zemích včetně Rakouska, Kolumbie či Vietnamu. Podle zjištění Insideru se na těchto místech pohybovali agenti GRU z jednotky 29155 a mohlo by jít o útok akustickou zbraní. Moskva vinu opakovaně odmítla.

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Kubánská komunistická vláda zrušila velkolepé oslavy 1. máje, na něž každoročně do Havany režim svážel desetitisíce lidí, aby tak demonstroval „hromadnou podporu revoluci a socialismu“. Letos budou oslavy svátku práce menší a jen na lokální úrovni. Důvodem je nedostatek paliva, s nímž se karibský ostrov potýká už několik týdnů. Vláda kvůli tomu také omezila prodej benzinu a nafty, aby bylo dost paliva například pro sanitky či pohřební vozy, informoval deník El País.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Kuba čelí největšímu exodu obyvatel za desítky let. Jen v loňském roce uteklo ze země čtvrt milionu Kubánců. Během posledních dvou měsíců americká pobřežní stráž zachytila na moři tři tisíce migrantů. Bílý dům se chystá, že od nového roku obnoví konzulární služby v Havaně a vydá nejméně dvacet tisíc víz. Americké úřady by tak mohly omezit počet nebezpečných plaveb na moři a také migrační tlak na hranici s Mexikem.

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Oficiální počet obětí ničivého hurikánu Ian ve Spojených státech vzrostl na nejméně 27 poté, co úřady na Floridě potvrdily několik utonulých a dalších mrtvých. Informovala o tom v noci na sobotu agentura AP. Předchozí bilance hovořila o 17 obětech. Některá média uvádějí ještě horší čísla, například zpravodajská televize CNN zmiňuje 45 mrtvých. Při postupu státem Jižní Karolína bouře zeslábla na posttropickou cyklónu. Přesto tam ničila mola na pobřeží a zaplavila ulice.

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Počet obětí pátečního výbuchu v luxusním hotelu Saratoga v Havaně se zvýšil na čtyřicet. Uvedla to agentura AFP s odkazem na kubánské ministerstvo zdravotnictví. Záchranáři stále prohledávají trosky a obávají se, že bilance obětí není konečná. V nemocnicích zůstává 18 zraněných.

Počet obětí pátečního výbuchu v luxusním hotelu Saratoga v kubánské metropoli vzrostl na třicet. V noci na pondělí o tom s odvoláním na místní úřady informovala agentura AP. Z 84 zraněných jich 24 zůstává v nemocnici, z toho stav čtyř lidí je velmi vážný. Záchranáři se psy i v neděli pokračovali v prohledávání trosek hotelu v naději, že najdou přeživší.

Počet obětí výbuchu v luxusním hotelu Saratoga v centru Havany je 26. Nejméně 64 lidí včetně čtrnácti dětí utrpělo zranění a bylo převezeno do nemocnic. Hospitalizovaných zůstává 46 lidí. Nedávnou zprávu Červeného kříže o 32 mrtvých a 19 pohřešovaných úřady popřely, píše agentura AFP. Mezi oběťmi jsou i čtyři děti. Příčinou neštěstí byl patrně únik plynu. Všichni, kdo zahynuli, byli místní lidé. Hotel měl za sebou rekonstrukci a připravoval se na otevření. Záchranáři místo stále prohledávají.

Kuba účtuje s účastníky rekordních červencových protestů. Komunistický režim oznámil obvinění víc než sedmi set lidí. Některým hrozí až třicet let vězení. Mezi stíhanými je navíc i 55 mladistvých mezi šestnácti a osmnácti lety. V trestním řádu takzvaného Ostrova svobody ale spadají do kategorie dospělých.

Dlouho avizované protivládní demonstrace za obnovení demokracie a propuštění politických vězňů se na Kubě v pondělí neuskutečnily. Do ulic Havany a dalších kubánských měst vyšly jen hrstky lidí, komunistický režim totiž před touto místními úřady zakázanou akcí pozatýkal řadu disidentů, jiným bránila policie vyjít z domu. V ulicích bylo podle agentury EFE v pondělí výrazně více policistů než obvykle.

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.

Kubánští podnikatelé vyzvali v otevřeném dopise amerického prezidenta Joea Bidena, aby zrušil ekonomické sankce vůči Kubě, informovala agentura AFP. Podle téměř 250 šéfů soukromých a družstevních podniků americké sankce značně poškozují jejich činnost a ubližují i jejich rodinám.

Kuba zveřejnila dlouho avizovaný návrh nového zákona o rodině, který počítá s možností stejnopohlavních manželství. Zákon definuje sňatek jako dobrovolný svazek dvou osob, aniž by specifikoval, že musí jít o svazek muže a ženy, jak tomu bylo doposud. Informovala o tom agentura Reuters.

Kubánští živnostníci si zvykají na novou realitu – na začátku měsíce padla na karibském ostrově většina omezení pro soukromé podnikání. Uspíšit část ekonomických reforem donutily vládu červencové protesty kvůli nedostatku základních surovin a nezvládání koronavirové krize.

Odlet americké viceprezidentky Kamaly Harrisové na návštěvu Vietnamu se o tři hodiny zpozdil kvůli obavám z takzvaného havanského syndromu. Americké velvyslanectví v Hanoji viceprezidentku informovalo o „neobvyklém zdravotním incidentu“.

Komunistická vláda Kuby povolila činnost malých a středně velkých soukromých podniků, které budou moci mít až sto zaměstnanců. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ekonomiku karibského ostrova výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Nespokojenost obyvatel vyústila v největší protesty proti režimu v tomto tisíciletí.