Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Podle tiskových agentur tak Washington stupňuje svou kampaň proti Havaně, vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za „snahu o genocidu kubánského lidu“.
Opatření, které vychází z exekutivního příkazu vydaného na základě vyhlášení celostátního stavu nouze, ovšem nespecifikuje žádné celní sazby ani nejmenuje konkrétní země. „Na dovoz zboží vyrobeného v zemi, která přímo či nepřímo prodává nebo jinak dodává ropu na Kubu, může být uvaleno dodatečné clo ‚ad valorem‘,“ uvádí se v textu příkazu, který na webu zveřejnil Bílý dům.
Kubánská státní média nedlouho po zveřejnění příkazu varovala, že v jeho důsledku může hrozit ochromení výroby elektrické energie, zemědělské produkce, zásobování vodou a zdravotních služeb na ostrově, který už tak trpí vážnou hospodářskou krizí. „Co je cílem? Genocida kubánského lidu,“ uvedla tamní vláda. „Americká vláda zadusí (na Kubě) všechny oblasti života,“ varovala.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová tento týden konstatovala, že její země bude pokračovat v humanitární pomoci Kubě, což podle ní zahrnuje i dodávky ropy. Předtím se objevily zprávy, že Mexiko dodávky ropy Kubě pozastavilo, na což tlačí Spojené státy ve snaze karibský ostrov maximálně izolovat a dosáhnout na něm změny režimu. Trump ve svém druhém funkčním období běžně využívá hrozby zavedením cel jako nástroj zahraniční politiky.
Washington a venezuelská ropa
O zastavení dodávek ropy na Kubu se v lednu hovořilo zejména v souvislosti s únosem venezuelského autoritáře Nicoláse Madura americkými speciálními jednotkami na začátku měsíce. USA poté uznaly za nové vedení Venezuely Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, kterou Trump donutil ke spolupráci na těžbě a prodeji ropy.
Ve čtvrtek, krátce před zveřejněním uvedeného exekutivního příkazu, Venezuela schválila radikální reformu ropného sektoru, která otevírá těžbu a prodej ropy soukromým firmám a zahraničním investorům. Trumpova administrativa souběžně s tím uvolnila většinu sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.
Venezuela bývala důležitým dodavatelem ropy na Kubu. Po Madurově únosu šéf Bílého domu prohlásil, že vojenský zásah jako v případě Venezuely na Kubě nebude zapotřebí, protože tamní režim se podle něj zhroutí bez dodávek této suroviny brzy sám. Kuba se už řadu let potýká s ekonomickou krizí, k níž výrazně přispěly i dlouholeté sankce ze strany USA.
Americký server Politico minulý týden s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že Trumpova vláda zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrov odřízla od přísunu ropy a dosáhla tak změny režimu. Trump také v lednu vyzval vedení ostrova, aby uzavřelo dohodu s USA, a tamní vládě vzkázal, že už nebude dostávat ropu ani peníze od Venezuely. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel oponoval, že Washington nemá morální právo nutit Kubu k uzavření dohody.
