Venezuela schválila zákon o privatizaci ropného sektoru. USA uvolňují sankce

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Národní shromáždění schválilo revizi zákona o energetickém průmyslu necelý měsíc poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura kvůli obvinění z narkoterorismu do USA. Změny navrhla Madurova nástupkyně Delcy Rodríguezová jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump oznámil, že jeho vláda převezme kontrolu nad venezuelským vývozem ropy a oživí upadající průmysl přilákáním zahraničních investic.

Prozatímní prezidentka Rodríguezová reformu energetického průmyslu podepsala před shromážděním pracovníků ve státním ropném sektoru a stoupenců vlády – krátce po souhlasu parlamentu.

„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.

Reuters připomíná, že producenti ropy jako Chevron, Repsol, ENI a Reliance Industries a některé americké společnosti poskytující služby v sektoru v posledních týdnech projevily zájem o licence k rozšíření výroby nebo exportu ropy z Venezuely, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rozšíření produkce v jihoamerické zemi by však vyžadovalo další americká povolení, poznamenal Reuters.

Právník newyorské právnické firmy Hughes Hubbard & Reed a bývalý vyšetřovatel Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Jeremy Paner podle Reuters řekl, že nynější rozsah povolení je široký ve smyslu, že umožňuje mnoho činností včetně rafinace, transportu a vyzvednutí venezuelské ropy. Úzký je však podle něj rozsah v tom smyslu, že se vztahuje jen na americké společnosti.

Kooperace s USA

Prakticky ve stejné době, kdy došlo k podpisu zákona, začalo ministerstvo financí USA oficiálně uvolňovat sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu a rozšířilo možnosti působení amerických energetických firem v této zemi. Jde o první krok v plánech, které už ve středu nastínil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Trumpova administrativa v zemi hodlá rozšířit těžbu.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.

Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.

Nejmenovaný zdroj z Bílého domu dle Reuters řekl, že opatření „pomůže toku stávajícího produktu“ z Venezuely a že brzy budou oznámena uvolnění dalších sankcí.

Trump po zatčení Madura prohlásil, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní. Řekl také, že americké společnosti budou do produkce ropy ve Venezuele investovat sto miliard dolarů (přes dva biliony korun) a posunou ji „na historické vrcholy po létech nedostatečného investování a špatného řízení“.

Washington a Caracas se už mezitím dohodly na prodeji padesáti milionů barelů venezuelské ropy prostřednictvím evropských společností Vitol a Trafigura.

Rozhodnutí administrativy USA vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters. Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za „předmět sankcí USA“.

Rodríguezová je v kontaktu s Trumpem

Aktuální kroky vlád obou zemí tak připravují půdu pro další radikální politickou a ekonomickou změnu ve Venezuele, napsala AP. Podle AFP Rodríguezová prohlásila, že telefonovala s Trumpem a že společně „dělají významné kroky“.

Zákon má rovněž upravit daně z těžby, stanovit maximální sazbu licenčních poplatků na 30 procent a umožnit výkonné moci stanovit procentní sazby pro každý projekt na základě potřeb kapitálových investic, konkurenceschopnosti a dalších faktorů. Návrh také ruší povinnost řešit spory výhradně u venezuelských soudů, které jsou pod kontrolou vládní socialistické strany (PSUV).

Kabinet Rodríguezové očekává, že tyto změny poslouží jako záruka pro velké americké ropné společnosti, které dosud váhaly s návratem do nestabilní Venezuely. Některé z těchto firem přišly o investice, když PSUV před dvěma desítkami let přijala dosavadní zákon ve prospěch státní ropné společnosti PDVSA. Zahraniční investoři také již dlouho považují zapojení nezávislých soudů za klíčové pro ochranu před možným vyvlastněním.

Vládní poslanec a předseda ropného výboru venezuelské sněmovny Orlando Camacho podotknul, že reforma změní ekonomiku země. Opoziční poslanec Antonio Ecarri pak zákonodárce naopak vyzval, aby do návrhu přidali ustanovení o transparentnosti a odpovědnosti – včetně vytvoření webových stránek, na nichž se budou zveřejňovat mimo jiné informace o financování. Argumentoval tím, že současná nedostatečná kontrola vedla k systémové korupci.

Zákon naposledy doznal změn před dvěma dekádami, když Madurův předchůdce Hugo Chávez udělal z rozsáhlé státní kontroly ropného průmyslu pilíř své socialistické politiky. Jeho změny zákona o uhlovodících z roku 2006 vyžadovaly, aby společnost PDVSA byla hlavním podílníkem ve všech významných ropných projektech.

Chávez také zrušil smlouvy, které zahraniční společnosti podepsaly v 90. letech, a znárodnil obrovský majetek amerických a dalších zahraničních firem, jež odmítly vyhovět. Tyto společnosti stále čekají na vyplacení miliard dolarů z rozhodčích nálezů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu, změna přichází před volbami do Kongresu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
před 1 hhodinou

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
před 2 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli saúdskoarabskou rafinerii

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. V neděli to podle agentury AFP uvedl vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Kromě toho džihádisté sdělili, že provedli raketové a dronové údery v jemenském přístavním městě Muchá, které je pod kontrolou mezinárodně uznávané a Rijádem podporované vlády v Adenu. Zemřelo tam 11 lidí. Hútíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Dolphin dorazil do Číny, úřady evakuovaly přes milion lidí

Tajfun Dolphin zasáhl východ Číny, uvedly v neděli tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Hustě obydlené východní pobřeží se připravovalo několik dnů na příchod bouře, která si vynutila zrušení patnácti set letů a evakuaci více než milionu lidí z nejohroženějších oblastí. Tajfun přinesl přívalové deště a silný vítr. Úřady varovaly, že hrozí záplavy a sesuvy půdy. Zasaženo v minulých dnech bylo i Japonsko, nebo Tchaj-wan.
před 15 hhodinami

Vyčerpané české turisty v Rakousku zachraňovaly vrtulníky

O dvou víkendových případech letecké záchrany českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují tamní média. Čtveřice Čechů se v sobotu dostala do potíží při túře pod horou Traunstein, a nakonec byla zcela vyčerpaná. Turisté podle serveru Kronen Zeitung přecenili své síly a příliš spoléhali na navigační aplikaci. Ve druhém případě zasahoval policejní vrtulník u české rodiny s vyčerpanou desetiletou dívkou na hoře Grosser Donnerkogel, píše server MeinBezirk.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.