Venezuela schválila zákon o privatizaci ropného sektoru. USA uvolňují sankce

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Národní shromáždění schválilo revizi zákona o energetickém průmyslu necelý měsíc poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura kvůli obvinění z narkoterorismu do USA. Změny navrhla Madurova nástupkyně Delcy Rodríguezová jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump oznámil, že jeho vláda převezme kontrolu nad venezuelským vývozem ropy a oživí upadající průmysl přilákáním zahraničních investic.

Prozatímní prezidentka Rodríguezová reformu energetického průmyslu podepsala před shromážděním pracovníků ve státním ropném sektoru a stoupenců vlády – krátce po souhlasu parlamentu.

„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.

Reuters připomíná, že producenti ropy jako Chevron, Repsol, ENI a Reliance Industries a některé americké společnosti poskytující služby v sektoru v posledních týdnech projevily zájem o licence k rozšíření výroby nebo exportu ropy z Venezuely, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rozšíření produkce v jihoamerické zemi by však vyžadovalo další americká povolení, poznamenal Reuters.

Právník newyorské právnické firmy Hughes Hubbard & Reed a bývalý vyšetřovatel Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Jeremy Paner podle Reuters řekl, že nynější rozsah povolení je široký ve smyslu, že umožňuje mnoho činností včetně rafinace, transportu a vyzvednutí venezuelské ropy. Úzký je však podle něj rozsah v tom smyslu, že se vztahuje jen na americké společnosti.

Kooperace s USA

Prakticky ve stejné době, kdy došlo k podpisu zákona, začalo ministerstvo financí USA oficiálně uvolňovat sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu a rozšířilo možnosti působení amerických energetických firem v této zemi. Jde o první krok v plánech, které už ve středu nastínil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Trumpova administrativa v zemi hodlá rozšířit těžbu.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.

Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.

Nejmenovaný zdroj z Bílého domu dle Reuters řekl, že opatření „pomůže toku stávajícího produktu“ z Venezuely a že brzy budou oznámena uvolnění dalších sankcí.

Trump po zatčení Madura prohlásil, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní. Řekl také, že americké společnosti budou do produkce ropy ve Venezuele investovat sto miliard dolarů (přes dva biliony korun) a posunou ji „na historické vrcholy po létech nedostatečného investování a špatného řízení“.

Washington a Caracas se už mezitím dohodly na prodeji padesáti milionů barelů venezuelské ropy prostřednictvím evropských společností Vitol a Trafigura.

Rozhodnutí administrativy USA vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters. Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za „předmět sankcí USA“.

Rodríguezová je v kontaktu s Trumpem

Aktuální kroky vlád obou zemí tak připravují půdu pro další radikální politickou a ekonomickou změnu ve Venezuele, napsala AP. Podle AFP Rodríguezová prohlásila, že telefonovala s Trumpem a že společně „dělají významné kroky“.

Zákon má rovněž upravit daně z těžby, stanovit maximální sazbu licenčních poplatků na 30 procent a umožnit výkonné moci stanovit procentní sazby pro každý projekt na základě potřeb kapitálových investic, konkurenceschopnosti a dalších faktorů. Návrh také ruší povinnost řešit spory výhradně u venezuelských soudů, které jsou pod kontrolou vládní socialistické strany (PSUV).

Kabinet Rodríguezové očekává, že tyto změny poslouží jako záruka pro velké americké ropné společnosti, které dosud váhaly s návratem do nestabilní Venezuely. Některé z těchto firem přišly o investice, když PSUV před dvěma desítkami let přijala dosavadní zákon ve prospěch státní ropné společnosti PDVSA. Zahraniční investoři také již dlouho považují zapojení nezávislých soudů za klíčové pro ochranu před možným vyvlastněním.

Vládní poslanec a předseda ropného výboru venezuelské sněmovny Orlando Camacho podotknul, že reforma změní ekonomiku země. Opoziční poslanec Antonio Ecarri pak zákonodárce naopak vyzval, aby do návrhu přidali ustanovení o transparentnosti a odpovědnosti – včetně vytvoření webových stránek, na nichž se budou zveřejňovat mimo jiné informace o financování. Argumentoval tím, že současná nedostatečná kontrola vedla k systémové korupci.

Zákon naposledy doznal změn před dvěma dekádami, když Madurův předchůdce Hugo Chávez udělal z rozsáhlé státní kontroly ropného průmyslu pilíř své socialistické politiky. Jeho změny zákona o uhlovodících z roku 2006 vyžadovaly, aby společnost PDVSA byla hlavním podílníkem ve všech významných ropných projektech.

Chávez také zrušil smlouvy, které zahraniční společnosti podepsaly v 90. letech, a znárodnil obrovský majetek amerických a dalších zahraničních firem, jež odmítly vyhovět. Tyto společnosti stále čekají na vyplacení miliard dolarů z rozhodčích nálezů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny, napsala s odvoláním na místní vojenskou správu Ukrajinska pravda. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
10:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Teheránem zněly mohutné exploze. Írán udeřil v Ománu i Izraeli

V centru Teheránu podle íránské státní televize došlo k několika mohutným výbuchům. Izrael krátce předtím vyzval k evakuaci. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu, a to vojensky, ekonomicky i jinak. Írán v odvetě udeřil v Izraeli a oběti má sestřelení dronu nad Ománem. Jednotky NATO zničily další íránskou raketu nad Tureckem.
08:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla s odvoláním na své zdroje, že administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa nepočítala s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA v Iráku ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři lidé

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku, čtyři lidé zemřeli. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou ani se spojeneckou palbou.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V případě prohry je Orbán politicky mrtvý, míní Soltész. Varga by nečekal radikální změnu

Už za měsíc čekají Maďarsko parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, což bude zřejmě největší výzva pro vládnoucí stranu Fidesz současného premiéra Viktora Orbána. Kampaň přitom výrazně ovlivňují vztahy s Ukrajinou. Komentátor TV JOJ a spisovatel Arpád Soltész v 90’ ČT24 zmínil, že pokud Orbán prohraje, tak je „politicky mrtvý“. Exdiplomat a bohemista György Varga zas upozornil na to, že případná změna nebude „radikálně přes noc“. Diskusí provázel Jakub Musil.
před 1 hhodinou

Úbytek nerozhodnutých mandátů živí polarizaci americké politiky

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.
před 5 hhodinami

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 5 hhodinami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 7 hhodinami
Načítání...