Venezuela schválila zákon o privatizaci ropného sektoru. USA uvolňují sankce

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Národní shromáždění schválilo revizi zákona o energetickém průmyslu necelý měsíc poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura kvůli obvinění z narkoterorismu do USA. Změny navrhla Madurova nástupkyně Delcy Rodríguezová jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump oznámil, že jeho vláda převezme kontrolu nad venezuelským vývozem ropy a oživí upadající průmysl přilákáním zahraničních investic.

Prozatímní prezidentka Rodríguezová reformu energetického průmyslu podepsala před shromážděním pracovníků ve státním ropném sektoru a stoupenců vlády – krátce po souhlasu parlamentu.

„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.

Reuters připomíná, že producenti ropy jako Chevron, Repsol, ENI a Reliance Industries a některé americké společnosti poskytující služby v sektoru v posledních týdnech projevily zájem o licence k rozšíření výroby nebo exportu ropy z Venezuely, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rozšíření produkce v jihoamerické zemi by však vyžadovalo další americká povolení, poznamenal Reuters.

Právník newyorské právnické firmy Hughes Hubbard & Reed a bývalý vyšetřovatel Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Jeremy Paner podle Reuters řekl, že nynější rozsah povolení je široký ve smyslu, že umožňuje mnoho činností včetně rafinace, transportu a vyzvednutí venezuelské ropy. Úzký je však podle něj rozsah v tom smyslu, že se vztahuje jen na americké společnosti.

Kooperace s USA

Prakticky ve stejné době, kdy došlo k podpisu zákona, začalo ministerstvo financí USA oficiálně uvolňovat sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu a rozšířilo možnosti působení amerických energetických firem v této zemi. Jde o první krok v plánech, které už ve středu nastínil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Trumpova administrativa v zemi hodlá rozšířit těžbu.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.

Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.

Nejmenovaný zdroj z Bílého domu dle Reuters řekl, že opatření „pomůže toku stávajícího produktu“ z Venezuely a že brzy budou oznámena uvolnění dalších sankcí.

Trump po zatčení Madura prohlásil, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní. Řekl také, že americké společnosti budou do produkce ropy ve Venezuele investovat sto miliard dolarů (přes dva biliony korun) a posunou ji „na historické vrcholy po létech nedostatečného investování a špatného řízení“.

Washington a Caracas se už mezitím dohodly na prodeji padesáti milionů barelů venezuelské ropy prostřednictvím evropských společností Vitol a Trafigura.

Rozhodnutí administrativy USA vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters. Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za „předmět sankcí USA“.

Rodríguezová je v kontaktu s Trumpem

Aktuální kroky vlád obou zemí tak připravují půdu pro další radikální politickou a ekonomickou změnu ve Venezuele, napsala AP. Podle AFP Rodríguezová prohlásila, že telefonovala s Trumpem a že společně „dělají významné kroky“.

Zákon má rovněž upravit daně z těžby, stanovit maximální sazbu licenčních poplatků na 30 procent a umožnit výkonné moci stanovit procentní sazby pro každý projekt na základě potřeb kapitálových investic, konkurenceschopnosti a dalších faktorů. Návrh také ruší povinnost řešit spory výhradně u venezuelských soudů, které jsou pod kontrolou vládní socialistické strany (PSUV).

Kabinet Rodríguezové očekává, že tyto změny poslouží jako záruka pro velké americké ropné společnosti, které dosud váhaly s návratem do nestabilní Venezuely. Některé z těchto firem přišly o investice, když PSUV před dvěma desítkami let přijala dosavadní zákon ve prospěch státní ropné společnosti PDVSA. Zahraniční investoři také již dlouho považují zapojení nezávislých soudů za klíčové pro ochranu před možným vyvlastněním.

Vládní poslanec a předseda ropného výboru venezuelské sněmovny Orlando Camacho podotknul, že reforma změní ekonomiku země. Opoziční poslanec Antonio Ecarri pak zákonodárce naopak vyzval, aby do návrhu přidali ustanovení o transparentnosti a odpovědnosti – včetně vytvoření webových stránek, na nichž se budou zveřejňovat mimo jiné informace o financování. Argumentoval tím, že současná nedostatečná kontrola vedla k systémové korupci.

Zákon naposledy doznal změn před dvěma dekádami, když Madurův předchůdce Hugo Chávez udělal z rozsáhlé státní kontroly ropného průmyslu pilíř své socialistické politiky. Jeho změny zákona o uhlovodících z roku 2006 vyžadovaly, aby společnost PDVSA byla hlavním podílníkem ve všech významných ropných projektech.

Chávez také zrušil smlouvy, které zahraniční společnosti podepsaly v 90. letech, a znárodnil obrovský majetek amerických a dalších zahraničních firem, jež odmítly vyhovět. Tyto společnosti stále čekají na vyplacení miliard dolarů z rozhodčích nálezů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 43 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má devět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí devět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 5 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 5 hhodinami
Načítání...