Venezuela schválila zákon o privatizaci ropného sektoru. USA uvolňují sankce

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Národní shromáždění schválilo revizi zákona o energetickém průmyslu necelý měsíc poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura kvůli obvinění z narkoterorismu do USA. Změny navrhla Madurova nástupkyně Delcy Rodríguezová jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump oznámil, že jeho vláda převezme kontrolu nad venezuelským vývozem ropy a oživí upadající průmysl přilákáním zahraničních investic.

Prozatímní prezidentka Rodríguezová reformu energetického průmyslu podepsala před shromážděním pracovníků ve státním ropném sektoru a stoupenců vlády – krátce po souhlasu parlamentu.

„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.

Reuters připomíná, že producenti ropy jako Chevron, Repsol, ENI a Reliance Industries a některé americké společnosti poskytující služby v sektoru v posledních týdnech projevily zájem o licence k rozšíření výroby nebo exportu ropy z Venezuely, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rozšíření produkce v jihoamerické zemi by však vyžadovalo další americká povolení, poznamenal Reuters.

Právník newyorské právnické firmy Hughes Hubbard & Reed a bývalý vyšetřovatel Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Jeremy Paner podle Reuters řekl, že nynější rozsah povolení je široký ve smyslu, že umožňuje mnoho činností včetně rafinace, transportu a vyzvednutí venezuelské ropy. Úzký je však podle něj rozsah v tom smyslu, že se vztahuje jen na americké společnosti.

Kooperace s USA

Prakticky ve stejné době, kdy došlo k podpisu zákona, začalo ministerstvo financí USA oficiálně uvolňovat sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu a rozšířilo možnosti působení amerických energetických firem v této zemi. Jde o první krok v plánech, které už ve středu nastínil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Trumpova administrativa v zemi hodlá rozšířit těžbu.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.

Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.

Nejmenovaný zdroj z Bílého domu dle Reuters řekl, že opatření „pomůže toku stávajícího produktu“ z Venezuely a že brzy budou oznámena uvolnění dalších sankcí.

Trump po zatčení Madura prohlásil, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní. Řekl také, že americké společnosti budou do produkce ropy ve Venezuele investovat sto miliard dolarů (přes dva biliony korun) a posunou ji „na historické vrcholy po létech nedostatečného investování a špatného řízení“.

Washington a Caracas se už mezitím dohodly na prodeji padesáti milionů barelů venezuelské ropy prostřednictvím evropských společností Vitol a Trafigura.

Rozhodnutí administrativy USA vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters. Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za „předmět sankcí USA“.

Rodríguezová je v kontaktu s Trumpem

Aktuální kroky vlád obou zemí tak připravují půdu pro další radikální politickou a ekonomickou změnu ve Venezuele, napsala AP. Podle AFP Rodríguezová prohlásila, že telefonovala s Trumpem a že společně „dělají významné kroky“.

Zákon má rovněž upravit daně z těžby, stanovit maximální sazbu licenčních poplatků na 30 procent a umožnit výkonné moci stanovit procentní sazby pro každý projekt na základě potřeb kapitálových investic, konkurenceschopnosti a dalších faktorů. Návrh také ruší povinnost řešit spory výhradně u venezuelských soudů, které jsou pod kontrolou vládní socialistické strany (PSUV).

Kabinet Rodríguezové očekává, že tyto změny poslouží jako záruka pro velké americké ropné společnosti, které dosud váhaly s návratem do nestabilní Venezuely. Některé z těchto firem přišly o investice, když PSUV před dvěma desítkami let přijala dosavadní zákon ve prospěch státní ropné společnosti PDVSA. Zahraniční investoři také již dlouho považují zapojení nezávislých soudů za klíčové pro ochranu před možným vyvlastněním.

Vládní poslanec a předseda ropného výboru venezuelské sněmovny Orlando Camacho podotknul, že reforma změní ekonomiku země. Opoziční poslanec Antonio Ecarri pak zákonodárce naopak vyzval, aby do návrhu přidali ustanovení o transparentnosti a odpovědnosti – včetně vytvoření webových stránek, na nichž se budou zveřejňovat mimo jiné informace o financování. Argumentoval tím, že současná nedostatečná kontrola vedla k systémové korupci.

Zákon naposledy doznal změn před dvěma dekádami, když Madurův předchůdce Hugo Chávez udělal z rozsáhlé státní kontroly ropného průmyslu pilíř své socialistické politiky. Jeho změny zákona o uhlovodících z roku 2006 vyžadovaly, aby společnost PDVSA byla hlavním podílníkem ve všech významných ropných projektech.

Chávez také zrušil smlouvy, které zahraniční společnosti podepsaly v 90. letech, a znárodnil obrovský majetek amerických a dalších zahraničních firem, jež odmítly vyhovět. Tyto společnosti stále čekají na vyplacení miliard dolarů z rozhodčích nálezů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...