Hugo Chávez

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro označil členy pozorovatelské mise Evropské unie, která dohlížela na nedávné venezuelské regionální volby, za špiony. Obvinil je z toho, že se ve své předběžné zprávě snaží hlasování poskvrnit. Informuje o tom agentura Reuters.

Policie v Madridu ve čtvrtek zatkla bývalého šéfa venezuelské vojenské tajné služby Huga Carvajala, který se ve španělském hlavním městě skrýval před vydáním do Spojených států. Z dohledu španělských úřadů zmizel před necelými dvěma lety, napsala agentura AP.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

V Michiganu se sešel výbor, který potvrdil výsledek prezidentských voleb v tomto státě. O 154 tisíc hlasů tam zvítězil demokratický kandidát Joe Biden. Potvrdit výsledek by měla i Pensylvánie, kde podle neoficiálních údajů také vyhrál. Kampaň prezidenta Donalda Trumpa se v neděli odvolala proti rozhodnutí soudce, který zamítl žalobu žádající zablokování uzavření výsledků prezidentských voleb v Pensylvánii.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Krize ve Venezuele trvá několik měsíců, vlastně let, a vláda prezidenta Nicolase Madura se stále drží u moci. I přes nedávný pokus o státní převrat venezuelské opozice vedené Juanem Guaidóem. Ten nevyšel a vypadá to, že se opozice bude muset spokojit s oficiálním vyjednáváním, které se bude odehrávat v příštích týdnech v Norsku.

Obyvatelé řady venezuelských měst se potýkají s nedostatkem benzinu. U některých čerpacích stanic se tvoří až kilometrové fronty a panují obavy, že propuknou násilnosti. Armáda již začala dohlížet na prodej pohonných hmot. Příčinou nedostatku je vážná ekonomická krize i sankce. Venezuela má paradoxně největší zásoby ropy na světě.

Bývalý šéf venezuelské tajné služby Manuel Figuera, který se před týdnem postavil na stranu opozice, vyzval Venezuelany k vybudování nového státu a k boji s korupcí. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že to bylo Figuerovo první veřejné vystoupení od 30. dubna, kdy ho autoritářský prezident Nicolás Maduro odvolal. Nejméně dva opoziční zákonodárci, kteří čelí stíhání v souvislosti s pokusem vyvolat vzpouru armády, se mezitím uchýlili na ambasády v Caracasu.

Kuba je sice asi osmkrát menší a třikrát méně lidnatá než Venezuela, na politiku a obchod v zemi má ale velký vliv. Madurův režim podle všeho pomáhají udržet u moci tisíce vojáků, zpravodajců a „poradců“. Do Venezuely přišli v rámci výměnné dohody uzavřené po přelomu tisíciletí mezi spřátelenými levicovými prezidenty Hugem Chávezem a Fidelem Castrem. Havana se teď obává krize, jelikož lukrativní dodávky ropy dlouho držely kubánskou ekonomiku při životě. Na Kubu chtějí prostřednictvím sankcí mířených na venezuelskou ropu zatlačit i Spojené státy. Takzvaná „Kubazuela“, velmi úzké spojenectví mezi oběma státy, ale zatím drží.

Předseda opozicí ovládaného parlamentu ve Venezuele Juan Guaidó, jehož za prozatímního prezidenta uznaly už více než čtyři desítky států, pokračuje ve schůzkách se zástupci různých vrstev venezuelské společnosti. Zároveň žádá o umožnění přísunu humanitární pomoci. Země se potýká s nedostatkem jídla a léků, úřadující prezident Nicolás Maduro ale pomoc, kterou nabízejí Spojené státy, dlouhodobě odmítá.

„Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil.“ Bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez byl posedlý budováním socialismu 21. století. Než přesně před dvaceti lety nastoupil do funkce, ujišťoval, že nechystá znárodňování a že mandát složí před uplynutím pětiletého funkčního období. Za jeho autokratického vládnutí doprovázeného centralizací hospodářství se ale Venezuela propadla do ekonomické krize, kterou jeho nástupce Nicolás Maduro ještě prohloubil a proměnil v naprostý chaos.

Ambiciózní pětatřicetiletý inženýr a šéf parlamentu Juan Guaidó se ve středu prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely. Před pár týdny takřka neznámý politik dokázal sjednotit opozici, jejíž lídry Madurův režim postupně pozavíral. Guaidó pochází z chudých poměrů, jeho rodné město koncem tisíciletí doslova smetla voda a bahno. Politicky aktivní je už od studentských let, bojuje mimo jiné proti korupci. Nyní žádá o podporu armádu a burcuje Venezuelany, aby učinili přítrž socialistické vládě, jejíž kroky přinutily na pět milionů lidí k odchodu ze země.