Morales neměl ve volbách dost hlasů, soud sčítání zastavil. Nyní bolivijský prezident hlásí vítězství

Nahrávám video

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Podle bolivijského volebního systému vedoucímu kandidátovi stačí v prvním kole hlasování vést o více než deset procentních bodů, aby se nemuselo konat kolo druhé.

Volební soud v neděli večer po sečtení 84 procent hlasů uvedl, že Morales získal 45,3 procenta a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. Mesa předběžný výsledek oslavoval a vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho ve druhém kole podpořili. Morales nicméně prohlásil, že druhé kolo nebude, protože „věří v sílu venkova“, kde má silnější voličskou podporu než Mesa.

Soud nyní po téměř čtyřiadvacetihodinové přestávce sdělil, že po sečtení 95 procent hlasů má Morales 46,85 procenta oproti 36,73 procenta pro Mesu. To by úřadujícímu prezidentovi zajistilo zvolení již v prvním kole. Mesa označil nový výsledek za „hanebnost“ a řekl, že ho neuznává. „Věříme, že to občané nepřijmou,“ prohlásil Mesa.

A zatímco například kubánský prezident Miguel Díaz-Canel už Moralesovi gratuloval k dalšímu vítězství, USA či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová vyjádřily znepokojení kvůli možným manipulacím. Také pozorovatelé z Organizace amerických států (OAS) jsou hluboce znepokojeni a překvapeni z „drastické změny“ ve výsledkovém trendu po 24hodinovém přerušení.

V Bolívii vyšli lidé do ulic

Na několika místech Bolívie, včetně metropole La Pazu, následně vypukly nepokoje. Lidé protestovali zejména před regionálními středisky pro sčítání hlasů. Ve městě Sucre Moralesovi odpůrci zapálili regionální pobočku volebního soudu.

Ve městě Riberalta na severu Bolívie svrhli sochu venezuelského exprezidenta Huga Cháveze a křičeli přitom, že nechtějí žít v diktatuře, jako je ta venezuelská. Chávezovým nástupcem je nyní ve Venezuele autoritářský prezident Nicolás Maduro, obviňovaný z porušování lidských práv.

Do ulic ale už v pondělí vyšli i Moralesovi příznivci. „S Evem máme my mladí jistou budoucnost, je to nejlepší prezident v historii Bolívie,“ řekla serveru BBC Mundo Adriana Lópezová v tričku s Moralesovým portrétem.

Nepokoje v bolivijské metropoli La Paz
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Morales je nejdéle vládnoucí prezident Latinské Ameriky

Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006, a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem.

Hned po převzetí úřadu Morales znárodnil velkou část těžby zemního plynu a snažil se, aby z bohatství těžili hlavně Bolivijci. Ekonomika ročně rostla o pět procent, počet extrémně chudých se snížil – vláda navíc investovala do vzdělávání.

Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce.

Bolivijci totiž v únoru 2016 v referendu odmítli ústavní změny, které by levicovému prezidentovi umožnily ucházet se o další funkční období. Proti hlasovalo 51,3 procenta voličů. Předloni v listopadu však příslušné články ústavy, jež omezovaly výkon volených funkcí v zemi na dvě volební období, zrušil ústavní soud.

Morales čelí kritice také kvůli nedostatečné ochraně životního prostředí. Bolívie letos bojovala s lesními požáry, které zničily čtyři miliony hektarů půdy. Mnozí tvrdili, že situaci zhoršil Moralesův dekret, kterým zečtyřnásobil množství půdy, kterou je možné využít k zemědělské činnosti, píše BBC.

Morales chtěl dávat koku dětem, aby měly dost vápníku

Bolivijský vůdce proslul mnoha výstřelky, například nechal postavit své vlastní muzeum, mapující jeho život. Obhajuje pěstování koky, kterou kdysi žvýkal i na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni a kterou navrhoval rozdávat do škol místo mléka, neboť má hodně vápníku. V roce 2015 daroval papeži Františkovi krucifix ve tvaru srpu a kladiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 15 mminutami

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 48 mminutami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 5 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 6 hhodinami
Načítání...