Organizace amerických států

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Novým prezidentem Peru bude zástupce levice Pedro Castillo, který ve druhém kole hlasování začátkem června těsně porazil svou pravicovou rivalku Keiko Fujimoriovou. Po nejdelším sčítání hlasů za posledních čtyřicet let to oficiálně vyhlásila volební komise. Fujimoriová už před oznámením komise uznala svou porážku, obvinila však svého protikandidáta, že zvítězil nelegitimním způsobem.

V Bolívii vyšly do ulic desítky tisíc lidí na protest proti uvěznění bývalé prezidentky Jeaniny Áňezové, na kterou byla v pondělí uvalena vazba kvůli obvinění ze vzpoury, spiknutí a terorismu. Informovala o tom agentura AFP. Áňezové a některým bývalým ministrům její vlády hrozí až 30 let vězení. Podle exprezidentky je stíhání politicky motivované a justice koná na příkaz vládní strany MAS. Ministr spravedlnosti Iván Lima uvedl, že záležitost musí řešit soud.

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Bolivijský soud zrušil obvinění proti exprezidentovi Evu Moralesovi a několika členům jeho vlády kvůli volebním podvodům, kterých se měli dopustit při loňských prezidentských volbách. Informovala o tom agentura DPA. Jde o druhé trestní stíhání Moralese, které bylo ukončeno po výhře kandidáta jeho strany v prezidentských volbách letos v říjnu. Minulý týden přestal být Morales stíhán kvůli obvinění z terorismu a vzpoury, toho se měl dopustit podněcováním k protestům proti vládě, která se vedení země ujala loni v listopadu po jeho útěku z vlasti.

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice jako protest proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je víc, než kolik jich přišlo minulou neděli k parlamentním volbám. Policie podle opozice při referendu zatkla několik lidí, zabavovala volební materiály a fotila si hlasující. Informoval o tom deník El Nacional, který připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.

Venezuelské volby podle očekávání vyhrál blok příznivců autoritářského vládce země Nicoláse Madura. Volby za nesvobodné už předem označila řada zemí, Evropská unie i Organizace amerických států (OAS). Podle šéfa diplomacie USA Mikea Pompea je „to, co se děje ve Venezuele, podvod a fraška, ne volby“. Téměř třicítka venezuelských opozičních stran vyhlásila bojkot před několika měsíci poté, co nejvyšší soud jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

Venezuelská vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se snaží přimět obyvatele k účasti na nedělních parlamentních volbách i výhrůžkami, že jim omezí potravinové balíčky. Volby bojkotuje jako nesvobodné velká část opozice, která místo nich organizuje od 5. do 12. prosince on-line referendum o setrvání Madura u moci, což podpořila i venezuelská biskupská konference. Podle ní volby nepomohou vyřešit problémy Venezuelanů, a naopak ještě zhorší krizi, ve které je země už několik let.

Stovky lidí přišly přivítat do bolivijského pohraničního města Villazón exprezidenta země Eva Moralese. Ten přesně před rokem utekl z vlasti pod tlakem vedení armády a policie za povolebních protestů. Do Bolívie se vrátil den poté, co se úřadu prezidenta ujal zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho bývalé vlády Luis Arce.

Organizace amerických států (OAS) uznala nedělní prezidentské volby v Bolívii za legitimní. Podle ní je na rozdíl od těch loňských neprovázely žádné „podvodné akce“. Novým prezidentem země se tak příští měsíc stane ekonom Luis Arce, kandidát socialistické strany uprchlého exprezidenta Eva Moralese. Vítězství Arceho, jemuž ve středu blahopřál i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, podle deníku El País posílí latinskoamerickou levici a pomůže levicovým lídrům v regionu.

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský vládce Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.

V Bolívii po rok dlouhém čekání začínají parlamentní a prezidentské volby. Poté, co byly ty loňské zdiskreditovány a bývalý prezident Evo Morales utekl ze země, muselo být nové hlasování již třikrát odloženo kvůli pandemii covidu-19. Vlády se prozatímně ujala konzervativní právnička Jeanine Áňezová, která však kandidovat nechce a novým zájemcům tak vzrostly naděje. Favoritem je Luis Arce, člen Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).

Bolivijský exprezident Evo Morales může po útěku do Mexika přijít zpět do vlasti, bude se ale zodpovídat z obvinění z volebního podvodu a korupce. Řekla to prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová. Morales se navíc při svém případném návratu podle ní nebude moci zúčastnit žádných voleb, s čímž exprezident souhlasil, uvedla agentura Reuters.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř dvou týdnech pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi označil za puč.

Levicoví vůdci a vlády latinskoamerických zemí jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a nový argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. O puči mluví také Rusko. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl. Ten tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale její šéf popřel.

Ve třech bolivijských městech i v metropoli La Paz se v pátek vzbouřily některé policejní jednotky proti svým velitelům. Na několika místech se dokonce připojily k protivládním protestům proti znovuzvolení bolivijského prezidenta Eva Moralese, které trvají už přes dva týdny. Informovala o tom agentura AFP. Morales v reakci na události varoval před státním převratem. Úřady ale zatím vylučují, že by do ulic povolaly armádu.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).