Levicoví vůdci a vlády latinskoamerických zemí jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a nový argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. O puči mluví také Rusko. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl. Ten tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale její šéf popřel.
Bolivijský prezident Morales rezignoval. Levicové vlády v regionu a Moskva mluví o puči
Morales odstoupil, Mexiko mu nabízí azyl (zdroj: ČT24)
Šedesátiletý Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno.
Protesty se v jihoamerické zemi rozhořely před třemi týdny po výsledcích voleb hlavy státu, které opět vyhrál Morales a které opozice označila za podvod. Uznat je odmítla i Organizace amerických států (OAS), která prováděla v zemi audit hlasování.
Morales rovněž přišel o podporu armády a policie. Podle agentury AFP policie v neděli zatkla předsedkyni bolivijského nejvyššího volebního soudu. Na svou funkci předsedkyně Senátu už rezignovala také Moralesova spojenkyně Adriana Salvatierraová.
Morales v neděli na Twitteru uvedl, že na něj byl vydán „nezákonný“ zatykač a že jeho dům se stal terčem „násilných skupin“ a že „pučisté pošlapávají právní stát“. Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.
Venezuelská velvyslankyně v Bolívii Crisbeylee Gonzálezová řekla, že ambasádu její země v La Pazu v neděli obsadili maskovaní demonstranti vybavení dynamitem. „Jsme v pořádku a v bezpečí, ale oni chtějí spáchat masakr,“ tvrdí diplomatka.
Latinskoamerické země chtějí okamžité řešení situace
„Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi,“ napsal na Twitteru venezuelský socialistický vůdce. Nicolás Maduro Podle něj byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda. Maduro rovněž vyzval k mobilizaci za záchranu životů domorodých Bolivijců, kteří jsou podle něj oběťmi rasismu.
Argentinský prezident Fernández rovněž prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. „Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách, zvolit svou příští vládu,“ uvedl levicový politik na Twitteru.
Také levicová nikaragujská vláda v neděli odsoudila údajný „státní převrat“ a „fašistické praktiky, které ignorují ústavu, zákony a instituce, které určují demokratický život zemí“.
I podle ruského ministerstva zahraničí smetla bolivijská opozice snahu tamního Moralese řešit krizi v zemi dialogem, a „řízeným převratem“ ho donutila k demisi.
O puči mluví i brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro, který patří ke krajní pravici, připsal Moralesovu demisi volebním podvodům.
Mexiko nabízí Moralesovi azyl
Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijala 20 bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít.
Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. „Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století,“ napsal Ebrard na Twitteru.
Peru vyzvalo k obnovení „pokojného života“ v Bolívii. Peruánská vláda rovněž vyzvala ke konání transparentních voleb v Bolívii za pomoci Organizace amerických států.
Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady OAS s cílem „hledat řešení složité institucionální situace“ v Bolívii. Podle Kolumbie je rovněž třeba zajistit, aby se bolivijští občané mohli svobodně vyjádřit ve volbách a zvolili si novou vládu.
Chile v neděli prostřednictvím svého ministerstva zahraničí vyjádřilo znepokojení nad přerušením volebního procesu v Bolívii a vyzvalo k urychlenému a mírovému řešení.
Kde vzal Morales dostatečný volební náskok?
Během sčítání výsledků posledních prezidentských voleb pozastavil volební soud zveřejňování zjištěných údajů v okamžiku, kdy to vypadalo na nutnost vypsání druhého kola. Poté, co bylo zveřejňování výsledků po řadě hodin obnoveno, měl Morales najednou dostatečný desetiprocentní náskok, který mu zaručil, že druhé kolo hlasování se konat nemusí.
Morales se stal prvním indiánským prezidentem Bolívie v lednu 2006 a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.