Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
Nová omezení se opět zaměřují na ruské příjmy z ropy a takzvanou stínovou flotilu. Tu tvoří zahraniční lodě přepravující ruské ropné produkty. Rusko s její pomocí obchází západní sankce a získává tak peníze na financování války proti Ukrajině. Na sankční seznam by mělo přibýt dalších třicet lodí k již sankcionovaným 632 plavidlům.
Evropská komise se v návrhu poprvé zaměřuje rovněž na plavidla, která pomáhají stínové flotile, například poskytováním takzvaných bunkrovacích služeb, tedy doplňování zásob a paliva. „Navrhujeme rovněž postihnout kritickou infrastrukturu, jako jsou přístavy, letiště a rafinerie obchodující s ruskou ropou nebo ji zpracovávající. A konečně navrhujeme omezit prodej tankerů na přepravu LNG do Ruska, stejně jako jsme to již učinili v případě ropných tankerů,“ řekla šéfka Komise novinářům.
Dále mají být poprvé zavedena výrazná omezení dovozu některých ryb a rybích produktů z Ruska i z Běloruska. Mimo jiné by mohl být zcela zakázán dovoz tresky. Rozšíří se také vývozní omezení zboží a technologií používaných ruským vojenským průmyslem. „Zaměřujeme se například na další kovy a slitiny používané v leteckém a obranném sektoru,“ uvedla von der Leyenová s tím, že zákazy se ale týkají například i automobilových součástek.
„Poprvé navrhujeme rovněž zakázat vstup do EU komukoli, kdo sloužil v ruských ozbrojených silách od začátku války. Evropa tak zůstává uzavřena pro každého, kdo se podílel na invazi na Ukrajinu,“ uzavřela.
Sankce tlačí na ruskou ekonomiku, míní šéfka Komise
Sankční balíčky mají podle šéfky unijní exekutivy velký význam a vytvářejí tlak na Moskvu, což se projevuje i dopady na ruskou ekonomiku. „Cena, kterou Rusko platí, se každý den zvyšuje. A platí ji především ruský lid. Truchlí nad svými syny, bratry a manžely a zároveň čelí klesající životní úrovni doma,“ uvedla von der Leyenová. „Inflace se blíží šesti procentům, zvyšují se i daně. To je skutečná cena Putinovy války pro ruské občany,“ dodala.
Sankce musí jednomyslně schválit členské státy EU. Dosud poslední balík sankcí unijní exekutiva navrhla 6. února, původně měl být schválen do čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února, nakonec se tak stalo až po odvolání maďarské blokace na konci dubna.
Materiál pro ruský vojenský průmysl
„Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ uvedla v Dublinu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zmínila to v souvislosti s vyšetřováním továrny, kterou v Irsku vlastní Moskva a která do Ruska dodává oxid hlinitý používaný k výrobě hliníku.
Vyšetřování irských úřadů se týká irské společnosti Aughinish Alumina vlastněné ruským hliníkárenským gigantem Rusal. Podle AFP se jedná o největší rafinerii oxidu hlinitého v Evropě. Server The Kyiv Independent dodává, že Aughinish Alumina je jediným producentem oxidu hlinitého v Irsku.
Na prodej oxidu hlinitého poprvé poukázal deník The Irish Times a investigativní skupina OCCRP ve své zprávě zveřejněné v březnu. Podle dokumentu většina oxidu hlinitého vyrobeného v továrně společnosti Aughinish Alumina končí v Rusku, kde z něj další podniky vyrábějí hliník, kterým poté zásobují ruský zbrojní průmysl.
