Evo Morales

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

V prezidentských volbách v jihoamerickém Peru zatím těsně vede levicový kandidát Pedro Castillo. Jedenapadesátiletý politik, který získal nečekanou přízeň chudší části země, slibuje rozsáhlé reformy. Odpůrci jej mají za nebezpečného populistu. V zemi zkoušené rostoucí chudobou i pandemií tak stoupá napětí.

Protestní, ale i politický hlas jihoamerických indiánů sílí. Jednou z favoritek na předsedkyni Ústavodárného shromáždění v Chile je lídryně mapučů. Tito původní obyvatelé země doufají, že v nové ústavě budou poprvé v historii uznána jejich práva na území, ale i vlastní vzdělání. Indiáni jsou slyšet i v dalších zemích, třeba v Kolumbii.

V Bolívii roste napětí kvůli uvěznění bývalé prezidentky Jeanine Áňezové a několika ministrů její vlády. Po demonstracích opozice za osvobození politiků ve čtvrtek večer vyšly do ulic hlavního města tisíce příznivců vlády, napsala agentura EFE. Bývalá prezidentka, které kvůli obvinění ze vzpoury a terorismu hrozí 30 let odnětí svobody, zahájila ve vězení hladovku.

V Bolívii vyšly do ulic desítky tisíc lidí na protest proti uvěznění bývalé prezidentky Jeaniny Áňezové, na kterou byla v pondělí uvalena vazba kvůli obvinění ze vzpoury, spiknutí a terorismu. Informovala o tom agentura AFP. Áňezové a některým bývalým ministrům její vlády hrozí až 30 let vězení. Podle exprezidentky je stíhání politicky motivované a justice koná na příkaz vládní strany MAS. Ministr spravedlnosti Iván Lima uvedl, že záležitost musí řešit soud.

Bolivijská policie zatkla bývalou konzervativní prezidentku Jeanine Áňezovou. Na sociálních sítích to oznámil bolivijský ministr vnitra Carlos Eduardo del Castillo. Levicová vláda na bývalou hlavu státu vydala zatykač za vzpouru a za terorismus a podezírá ji, že organizovala údajný převrat proti vládě dlouholetého levicového prezidenta Eva Moralese.

Bolivijský soud zrušil obvinění proti exprezidentovi Evu Moralesovi a několika členům jeho vlády kvůli volebním podvodům, kterých se měli dopustit při loňských prezidentských volbách. Informovala o tom agentura DPA. Jde o druhé trestní stíhání Moralese, které bylo ukončeno po výhře kandidáta jeho strany v prezidentských volbách letos v říjnu. Minulý týden přestal být Morales stíhán kvůli obvinění z terorismu a vzpoury, toho se měl dopustit podněcováním k protestům proti vládě, která se vedení země ujala loni v listopadu po jeho útěku z vlasti.

Stovky lidí přišly přivítat do bolivijského pohraničního města Villazón exprezidenta země Eva Moralese. Ten přesně před rokem utekl z vlasti pod tlakem vedení armády a policie za povolebních protestů. Do Bolívie se vrátil den poté, co se úřadu prezidenta ujal zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho bývalé vlády Luis Arce.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales v pátek opustil Argentinu a zamířil do Venezuely na palubě venezuelského vládního speciálu. Informovala o tom argentinská státní agentura Telam. Morales se přesunul ve stejný den, kdy se jeho spolustraník Luis Arce stal oficiálně prezidentem Bolívie.

Organizace amerických států (OAS) uznala nedělní prezidentské volby v Bolívii za legitimní. Podle ní je na rozdíl od těch loňských neprovázely žádné „podvodné akce“. Novým prezidentem země se tak příští měsíc stane ekonom Luis Arce, kandidát socialistické strany uprchlého exprezidenta Eva Moralese. Vítězství Arceho, jemuž ve středu blahopřál i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, podle deníku El País posílí latinskoamerickou levici a pomůže levicovým lídrům v regionu.

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský vládce Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.

V Bolívii po rok dlouhém čekání začínají parlamentní a prezidentské volby. Poté, co byly ty loňské zdiskreditovány a bývalý prezident Evo Morales utekl ze země, muselo být nové hlasování již třikrát odloženo kvůli pandemii covidu-19. Vlády se prozatímně ujala konzervativní právnička Jeanine Áňezová, která však kandidovat nechce a novým zájemcům tak vzrostly naděje. Favoritem je Luis Arce, člen Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).

Organizace amerických států (OAS) zveřejnila závěrečnou zprávu, která vyšetřovala říjnové prezidentské volby v Bolívii. Podle ní byly volby zmanipulované ve prospěch exprezidenta Eva Moralese. Zpráva, kterou OAS zveřejnila ve středu, hovoří o „zdrcujících nepravostech“, píše agentura Reuters. Morales po protestech vyvolaných právě kvůli podezření z falšování voleb emigroval.

Bolivijská prozatímní vláda podepsala dohodu o usmíření se zástupci odborů a domorodých obyvatel. Z většiny regionů už tak zmizely blokády, kterými se příznivci exprezidenta Eva Moralese dožadovali jeho návratu do země. Bývalá hlava státu utekla před dvěma týdny do Mexika, když ji k demisi vyzvala armáda a policie.

Obě komory bolivijského parlamentu schválily návrh zákona o uspořádání nových prezidentských a parlamentních voleb. V těch by už nesměl kandidovat exprezident Evo Morales. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se jedná o průlom v současné bolivijské politické krizi. Prozatímní prezidentka jihoamerické země Jeanine Áňezová podle Reuters dala souhlas ke stažení armády z oblastí protestů.

Bolivijská prozatímní vláda obvinila exprezidenta Eva Moralese, že z Mexika vyzývá k blokádám měst. Dokládá to podle ní audionahrávka. Vláda též uvedla, že Moralese zažaluje kvůli zločinům proti lidskosti, protože kvůli blokádám docházejí potraviny v La Pazu i v dalších městech. Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči. Toho se podle něj dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).

Střety mezi bolivijskými bezpečnostními silami a zastánci bývalého prezidenta Eva Moralese si v pátek ve městě Sacaba vyžádaly nejméně osm mrtvých a 75 zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na ředitele místní nemocnice. Morales je teď v azylu v Mexiku, nevylučuje však svůj návrat.

Bolivijský exprezident Evo Morales může po útěku do Mexika přijít zpět do vlasti, bude se ale zodpovídat z obvinění z volebního podvodu a korupce. Řekla to prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová. Morales se navíc při svém případném návratu podle ní nebude moci zúčastnit žádných voleb, s čímž exprezident souhlasil, uvedla agentura Reuters.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales hodlá požádat OSN a možná i papeže Františka, aby se chopili role prostředníků v úsilí o urovnání konfliktu v jeho zemi. Řekl to v mexickém azylu v rozhovoru s agenturou AP. Potvrdil také, že se nadále považuje za prezidenta Bolívie,protože zákonodárci dosud neschválili jeho demisi z minulého týdne.

Nepokoje v Bolívii, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly již deset mrtvých. S odvoláním na místní prokuraturu o tom informovala agentura AP. Bývalý prezident Evo Morales, jenž podal o víkendu demisi a odletěl do Mexika, ve čtvrtek kritizoval Spojené státy, které uznaly prozatímní hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Stav v Bolívii označil Morales za „vojenskou diktaturu“.

Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země. Udělala to navzdory nedostatečnému kvoru zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni. Krok Áňezové vyvolal protesty příznivců exprezidenta Evo Moralese, který v neděli na svůj post rezignoval a později odletěl do Mexika. Spojené státy kvůli „občanským nepokojům“ stahují z Bolívie rodinné příslušníky svých zaměstnanců.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř dvou týdnech pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi označil za puč.

Jako chlapec pásl lamy a žvýkal z hladu pomerančové slupky. Dvacet let nato se stal Evo Morales šéfem odborářů a pěstitelů koky, s nimiž organizoval protivládní demonstrace. V lednu 2006 usedl jako první indián do křesla prezidenta Bolívie. Dosáhl nebývalého růstu ekonomiky, zejména zvýšením veřejných výdajů, a zlepšil životní úroveň nejchudších obyvatel. Znárodněním nejen energetického průmyslu ale vyhnal zahraniční investory. Z výsluní ho nakonec sesadily protesty po posledních sporných volbách, díky kterým měl zůstat u moci až do roku 2025.