Obě komory bolivijského parlamentu schválily návrh zákona o uspořádání nových prezidentských a parlamentních voleb. V těch by už nesměl kandidovat exprezident Evo Morales. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se jedná o průlom v současné bolivijské politické krizi. Prozatímní prezidentka jihoamerické země Jeanine Áňezová podle Reuters dala souhlas ke stažení armády z oblastí protestů.
Bolívie míří k novým volbám parlamentu i prezidenta. Stopka pro Moralese trvá
Návrh zákona o volbách, který nejprve v sobotu odsouhlasil bolivijský Senát a poté i Poslanecká sněmovna, musí ještě podepsat prozatímní hlava státu, tedy právě Áňezová. Ta podle agentury Reuters už dala najevo, že dokument podepíše a pošle bolivijskému Kongresu.
Návrh má být dopracován na základě nedělních rozhovorů, které mají vést ke zklidnění situace a jichž se má poprvé zúčastnit i vlivný vůdce pěstitelů koky Andronico Rodríguez, který začal poté, co se Áňezová ujala úřadu hlavy státu, organizovat protestní akce.
Politickou krizi v Bolívii vyvolaly prezidentské volby z 20. října, v nichž se tehdejší prezident Evo Morales prohlásil vítězem. Opozice i mezinárodní pozorovatelé je ale označili za zmanipulované.
Následovala vlna demonstrací, při nichž přišlo o život nejméně 32 lidí. Morales, který stál v čele země téměř 14 let, pod tlakem a na výzvu vedení armády i policie rezignoval a odcestoval do Mexika. Do ulic pak vyšli na protest proti údajnému převratu jeho stoupenci a zahájili blokádu velkých měst.
Armáda se stáhne z oblastí protestů
Áňezová rovněž souhlasila se stažením armády z oblastí protestů a se zrušením zákona, který vojákům dával široké pravomoci k použití síly. Politička se na tom dohodla s vůdci protestů.
Více než deset vůdců domorodých skupin, farmářů a odborů, kteří se vyjednávání zúčastnili, už výměnou za ústupky souhlasilo s tím, že dají pokyn svým stoupencům, aby demonstrace ukončili, napsal Reuters.
„Jestliže není třeba, aby armáda byla v ulicích, tak tam nebude,“ prohlásila Áňezová po jednání v prezidentském paláci. Podle ní však nasazení armády bylo nutné a nešlo o ukázku moci. Na základě dosažené dohody budou vojáci nadále hlídkovat u strategických státních firem s cílem zabránit vandalismu. Na základě dohody má být poskytnuto odškodnění rodinám zabitých při střetech a mají být propuštěny osoby zadržené při protestech.
Návrh zákona o anulování říjnových voleb a vyhlášení nových zakazuje znovuzvolení kohokoli, kdo již odsloužil dvě po sobě následující volební období ve funkci prezidenta, což je právě Moralesův případ, připomíná agentura AP.
Podle AP bylo Moralesovo odmítání stanovit limit na počet prezidentských mandátů jednou z hlavních stížností jeho odpůrců. Návrh zákona schválily obě parlamentní komory, v nichž převažují poslanci z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).
Dohoda o uspořádání nových voleb mezi Moralesovou stranou a prozatímní vládou z pátečního večera pomohla zemi zklidnit. Blokády silnic byly uvolněny, takže v sobotu se po delší době dostaly do měst nedostatkové potraviny a benzin, napsala agentura AP.
Bolivijská vláda s prozatímní prezidentkou Jeanine Áňezovou
Amnestii Morales nedostane
Prozatímní hlava státu Áňezová, která se do čela státu dostala z pozice druhé místopředsedkyně bolivijského senátu, také odmítla návrh zákona senátorů dát exprezidentovi Evovi Moralesovi amnestii; místo toho prozatímní vláda v pátek obvinila Moralese ze vzpoury a terorismu. Morales podle vlády vyzývá svoje příznivce k nepokojům a blokádám metropole La Paz. Úřady tvrdí, že to dokládá zvuková nahrávka.
„Bez váhání jsme potvrdili, že má vláda nebude pronásledovat politiky ani lídry odborů či občanské společnosti,“ řekla Áňezová. „Zároveň ale musíme dát jasně najevo, že ten, kdo spáchal nějaký zločin, zákonům se vysmívá nebo zneužil své pozice, se amnestie nedočká,“ dodala.
Návrh zákona iniciovala Moralesova strana MAS, která žádala amnestii i pro Moralesova viceprezidenta Álvara Garcíu Linera.