Bolivijská prozatímní vláda obvinila exprezidenta Eva Moralese, že z Mexika vyzývá k blokádám měst. Dokládá to podle ní audionahrávka. Vláda též uvedla, že Moralese zažaluje kvůli zločinům proti lidskosti, protože kvůli blokádám docházejí potraviny v La Pazu i v dalších městech. Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči. Toho se podle něj dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).
Morales podle ministra vnitra Artura Murilla v telefonátu s jedním z organizátorů protestů Faustinem Yucrem před několika dny vyzval k „tvrdému boji proti fašistům a rasistům“. Morales byl od roku 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a jeho příznivci jsou zejména domorodí obyvatelé.
V telefonátu podle Murilla vyzval Morales k blokádám, aby se „nedostaly potraviny do měst“. „Tak je porazíme, bratře,“ říká mimo jiné na nahrávce hlas, který Murillo označil za Moralesův.
Morales, který uprchl do Mexika, prohlásil, že není proti uspořádání nových voleb, nesmí je ale vyhlásit nová vláda dekretem, což je podle něj proti ústavě. Zároveň ovšem vyzval k vytvoření mezinárodní komise za účasti „OSN i papeže“, která by prověřila volby z 20. října. V nich podle bolivijského volebního soudu vyhrál už v prvním kole. Opozice i OAS výsledky označily za zmanipulované.
Morales též řekl, že by se rád co nejdříve vrátil do vlasti a pomohl uklidnit nepokoje. Musí mu být ale zajištěna bezpečnost.
Moralesovi příznivci týden blokovali velkou rafinerii
Při nepokojích v Bolívii, které trvají měsíc, zemřely tři desítky lidí a přes 700 dalších utrpělo zranění. Protesty zažehly výsledky voleb a zprvu se při nich střetávali Moralesovi odpůrci a příznivci.
Po prezidentově demisi a útěku do Mexika z minulého týdne protestují jeho příznivci proti prozatímní vládě prezidentky Jeanine Áňezové. Ta se ujala úřadu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu, když na své funkce vedle prezidenta rezignovali i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu.
Áňezovou v úřadu potvrdil ústavní soud, ale Moralesovi příznivci ji odmítají a označují její nástup do úřadu za převrat. Minulý týden zahájili blokády některých měst i velké rafinerie Senkata ve městě El Alto, jež sousedí s La Pazem. Kvůli tomu začaly docházet v La Pazu pohonné hmoty i potraviny, jež se tam vláda snaží dopravovat letecky.
Při úterních střetech příznivců Moralese s policisty a vojáky, kteří se snaží ukončit blokádu rafinerie, zahynulo osm demonstrantů, uvedl místní deník La Razón. Po tomto zákroku mohly cisterny s palivem poprvé po více než týdnu rafinerii opustit. Bolivijský ombudsman ale obvinil bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly.
Dva návrhy na vyhlášení voleb
Vláda Áňezové ve středu podala do parlamentu, v němž má ale většinu Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), návrh zákona o vypsání prezidentských a parlamentních voleb. Áňezová uvedla, že pokud zákon v parlamentu neprojde, vyhlásí volby dekretem. Podle ústavy by je totiž měla prozatímní vláda oznámit do 90 dnů ode dne, kdy se ujala úřadu.
Zákon o volbách podaný do parlamentu vládou ruší výsledky voleb z 20. října, stanoví výměnu členů nejvyššího volebního soudu v 15denní lhůtě a pověřuje tento soud vyhlášením voleb. Datum se v něm neuvádí. Podle deníku El Deber už ve středu dopoledne dostal Senát návrh zákona o volbách předložený senátorem Efraínem Chambim ze strany MAS.
