Bývalý bolivijský prezident Evo Morales přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř dvou týdnech pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi označil za puč.
Po příletu Morales prohlásil, že Mexiko mu zachránilo život a že bude pokračovat v politice, dokud bude žít. Obhajoval svoji politiku a řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, tak jedině toho, že je domorodým indiánem a „antiimperialistou“.
Ministr Ebrard řekl, že jeho země nabídla Moralesovi azyl z humanitárních důvodů, neboť jeho život byl v Bolívii ohrožen. Také mexická vláda podle šéfa diplomacie Moralesovu demisi považuje za důsledek vojenského puče.
Moralese z letiště přepravil vojenský vrtulník na místo, které mexická vláda z bezpečnostních důvodů neupřesnila.
Jeho cesta do azylu nebyla bez komplikací. Odlet ze středobolivijského města Chimore, které je baštou jeho stoupenců a kam se po nedělní demisi stáhl, byl odložen, protože jeho příznivci obklopili letiště. Později letoun nedostal povolení tankovat v Peru a stroj proto přistál v Paraguayi.
Morales odstoupil z funkce v neděli po vlně protestů vyvolaných tím, že pravděpodobně zmanipuloval volby, aby se udržel ve funkci. „Odjíždím do Mexika s vděčností za otevřenost těchto bratří, kteří nám poskytli azyl pro záchranu našeho života. Bolí mě, že zemi opouštím z politických důvodů, ale vždy mi na ní bude záležet. Brzy se vrátím s větší silou a energií,“ napsal během dne Morales. Do Mexika se vydal z letiště v bolivijském městě Chimore, které je baštou jeho spojenců.
Pořádek v zemi nastoluje armáda
Policie v pondělí vyzvala armádu k posílení bezpečnosti v zemi, protože policejní síly k nastolení pořádku už nestačí. Podle zprávy televizní stanice Unitel armádní velení oznámilo, že proti „skupinám vandalů“ nasadí spolu s policisty své jednotky.
Velitel bolivijské armády generál Williams Kaliman oznámil, že vojáci se spolu s policisty pokusí vyhnout krveprolití. Vyzval občany, aby pomohli nastolit pořádek. Od nasazení vojáků se distancoval ministr obrany Javier Zavaleta, který v pondělí formálně podal demisi.
Bitevní pole v La Pazu
Do metropole La Pazu dorazily v pondělí tisíce Moralesových příznivců. Na záběrech ze sociálních sítí je slyšet, jak pochodují ulicemi a křičí „Ano, teď, občanskou válku!“ Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtích staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou též obchody.
Do La Pazu se v pondělí vydali i horníci z oblasti Potosí a Sucre, jejichž karavana 50 autobusů ale byla po cestě napadena Moralesovými odpůrci. Házeli na ně kameny a někteří horníci skončili v nemocnici. Odborářský svaz pak rozhodl, aby se karavana vrátila, uvedl deník El Deber.
Vlna rezignací
Vedle Moralese své funkce opustili viceprezident, předseda senátu a předseda dolní komory parlamentu. Podle právníků, které citoval bolivijský deník El Deber, vede nyní zemi dvaapadesátiletá senátorka Jeanine Áňezová. Ta jako druhá místopředsedkyně Senátu zůstala jedinou členkou vedení parlamentu, která z funkce neodstoupila.
Kvůli rezignaci Moralese a dalších bolivijských ústavních činitelů se v úterý sejde zákonodárný sbor, který by měl odstoupení prezidenta potvrdit, či odmítnout.
V Bolívii se už tři týdny odehrávají střety příznivců a odpůrců politika, který zemi vládl téměř čtrnáct let, což mu umožnila kritizovaná změna ústavy. Nepokoje si vyžádaly několik mrtvých a na čtyři sta zraněných. Vypukly kvůli výsledkům prezidentských voleb, v nichž podle volebního soudu zvítězil těsně po neobvyklé pauze ve sčítání hlasů už v prvním kole Morales. Opozice i Organizace amerických států (OAS) označily volby za zmanipulované.
