Konec vojáků v ulicích, ale také barikád. Bolívie po pádu Moralese došla ke smíru

Bolivijská prozatímní vláda podepsala dohodu o usmíření se zástupci odborů a domorodých obyvatel. Z většiny regionů už tak zmizely blokády, kterými se příznivci exprezidenta Eva Moralese dožadovali jeho návratu do země. Bývalá hlava státu utekla před dvěma týdny do Mexika, když ji k demisi vyzvala armáda a policie.

Dohoda o usmíření předpokládá mimo jiné stažení vojáků z ulic, kam byli povoláni kvůli protestům. Výjimkou je ochrana státních zařízení, například rafinerie, jejíž blokádou příznivci Moralese v minulých dnech způsobili nedostatek pohonných hmot a kolaps veřejných služeb i zásobování v metropoli La Pazu.

Ujednání rovněž slibuje propuštění osob zadržených při protestech, jejichž případy bude od úterý přezkoumávat společná komise zástupců vlády a odborových lídrů.

Podpis dohody o usmíření přinesl podle serveru Infobae nevídané záběry. Na nich si ruce podává prozatímní ministr vnitra Arturo Murillo, který minulý týden obvinil Moralese ze vzpoury a zločinů proti lidskosti, a Segundina Floresová, která vede odbory domorodých žen „bartolinas“.

Tato největší ženská odborová organizace v zemi stála za Moralesem po celou dobu jeho téměř 14 let trvající vlády. Dohodu podepsal také šéf hlavního odborového svazu Juan Carlos Huarachi, též dlouholetý Moralesův příznivec.

Pochybné výsledky voleb

Střety příznivců a odpůrců šedesátiletého Moralese vypukly po volbách z 20. října, v nichž podle nejvyššího volebního soudu získal už v prvním kole Morales svůj čtvrtý mandát. Výsledky však zpochybnila opozice i mise Organizace amerických států (OAS).

Po rezignacích prezidenta, viceprezidenta i šéfů obou komor se s potvrzením ústavního soudu stala dočasnou hlavou země z pozice místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová.

Už o víkendu přijal bolivijský parlament, v němž má většinu Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS), zákon o nových prezidentských a parlamentních volbách. Ten znemožňuje Moralesovu případnou kandidaturu a stanoví, že do 20 dnů od jeho nedělního vyhlášení budou zvoleni noví členové regionálních volebních institucí a nejvyššího volebního soudu.

Ten pak vyhlásí volby, jež by se měly konat do 120 dnů. Deník El Deber v úterý napsal, že volby by mohly být buď v neděli 12. dubna, či o týden později.

Jediné místo, kde nyní trvají blokády, je region Cochabamba, kde pěstitelé koky nadále požadují odstoupení prezidentky Áňezové. Ta se podle nich dostala k moci státním převratem, což prohlašuje i Morales.

Áňezová v pondělí potvrdila, že pokračuje trestní stíhání exprezidenta kvůli obvinění ze vzpoury a terorismu. Jako důkaz v něm figuruje audionahrávka, na níž Morales z Mexika povzbuzuje své příznivce k blokádám měst v Bolívii s cílem svrhnout prozatímní vládu a vrátit se k moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled