Domorodci

Několik desítek bojovníků z kmene Munduruku prosekávalo amazonský prales, aby vyznačily hranice svého území. Oblast měla označit brazilská vláda, která to doposud neučinila. Kmen bojuje za ochranu své půdy proti invazi nelegálních dřevorubců a zlatokopů, kteří znečišťují řeky a ohrožují místní ekosystém. Ochránci životního prostředí zdůrazňují, že úsilí domorodých obyvatel je klíčové pro zpomalení globálního oteplování. Přestože vláda uznala několik nových rezervací, mnoho dalších území zůstává bez ochrany a čelí rizikům kvůli plánovaným infrastrukturním projektům, jako je například výstavba vodní elektrárny a železnice.

Z amazonského pralesa na jihovýchodě Peru v posledních týdnech stále častěji vycházejí domorodci z kmene Mashco Piro. Nutí je k tomu činnost dřevorubců, kteří se na tomto místě chystají těžit drahé a kvalitní cedrové a mahagonové dřevo.

Den před zahájením amazonského summitu v brazilském Belému vyrazili brazilští původní obyvatelé do ulic. Chtěli tak upozornit na opomíjení vládou a na násilí páchaném na jejich lidech. Toho se nejčastěji dopouštějí právě nelegální těžaři dřeva a horníci v Amazonii. Latinskoamerické státy na summitu vyzvaly rozvinuté země, aby naplnily své závazky spojené s klimatickými změnami a přispěly k získávání 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 do fondu biodiverzity, píše agentura Reuters.

Peru hýbou největší nepokoje za poslední dekády. Rozbuškou bylo sesazení a uvěznění „lidového“ prezidenta Pedra Castilla, kořeny protestů však sahají hlouběji. Peru zažilo šest prezidentů za šest let a drtivá většina lidí nevěří parlamentu – kongresu, který je podle nich elitní, zkorumpovaný a bojuje s hlavou státu o moc. Podle expertů krize odráží i obří propast mezi bohatými v Limě a chudými farmáři a původními obyvateli z venkova. „Zapomenutí“ Peruánci odmítají Castillovu nástupkyni Dinu Boluarteovou a žádají nové volby. Podle pravice se demonstranti chovají jako teroristé; v ulicích už zahynuly desítky lidí.

Brazílie za loňský rok vytěžila sto sedm tun zlata, což z ní dělá sedmého největšího producenta na světě. Nedávná studie zjistila, že jen třetina drahého kovu pochází z certifikovaných dolů. Zbytek se nelegálně těží především v oblastech obývaných původními obyvateli. Kritici obviňují prezidenta Jaira Bolsonara, že nezákonnou těžbu přehlíží.

Kanadská veřejnost se vzpamatovává ze šoku, který způsobil nález hromadného hrobu s ostatky 215 dětí z domorodých kmenů. Mezi lety 1883 a 1996 odebraly úřady rodinám původních obyvatel na 150 tisíc dětí a umístily je do převýchovných internátů. Děsivý objev v jednom z nich odhalil temnou kapitolu země, která se dnes prezentuje jako domov pro všechny národy a rasy.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Kanadu už druhý týden paralyzují blokády železnic. Protesty mají být výrazem solidarity s domorodým kmenem Wetʼsuwetʼen. Jeho členové odhodlaně bojují proti výstavbě plynovodu, který má vést přes jejich území v provincii Britská Kolumbie. Ambiciózní projekt v přepočtu za skoro 162 miliard korun oživuje otázku postavení indiánské menšiny v zemi.

Severoaustralské městečko Tennant Creek ukazuje novou metodu vzdělávání. Ze žáků se tu stávají autoři vlastních příběhů. Základní školy se snaží čelit stoupající neznalosti angličtiny mezi studenty. V Severním teritoriu úřední jazyk země neovládá 40 procent z nich. Doma mluví australskými domorodými jazyky.

Bolivijská prozatímní vláda podepsala dohodu o usmíření se zástupci odborů a domorodých obyvatel. Z většiny regionů už tak zmizely blokády, kterými se příznivci exprezidenta Eva Moralese dožadovali jeho návratu do země. Bývalá hlava státu utekla před dvěma týdny do Mexika, když ji k demisi vyzvala armáda a policie.

Od expedice pracovníků Moravského zemského muzea (MZM) do severní Austrálie letos uplynulo padesát let. Instituce si událost připomíná snímkem sestaveným z původního filmového materiálu, který v Austrálii natočil kameraman Jiří Vrožina. Dlouho byl považován za ztracený, až nedávno ho objevil syn kameramana.

Původní obyvatelé Austrálie hromadně podnikají. Jen ve státě Nový Jižní Wales otevřeli už na pět set firem. Osmisettisícová menšina, která tvoří jen kolem tří procent celkové populace, stále patří mezi nejchudší vrstvy. Úřady se proto rozhodly zahájit program na podporu jejich byznysu.