Kanadu už druhý týden paralyzují blokády železnic. Protesty mají být výrazem solidarity s domorodým kmenem Wetʼsuwetʼen. Jeho členové odhodlaně bojují proti výstavbě plynovodu, který má vést přes jejich území v provincii Britská Kolumbie. Ambiciózní projekt v přepočtu za skoro 162 miliard korun oživuje otázku postavení indiánské menšiny v zemi.
Indiáni se svůj domov, kde žili po tisíce let, rozhodli chránit vlastními těly. „Náčelníci říkají ne! Nemůžete procházet naším územím,“ zdůraznila jedna z demonstrantek. Policisté ale boří ochranné bariéry a rozhánějí protestní tábory. Některé osoby zatýkají.
Odhodlání kmene vyvolalo vlnu solidarity, která přerostla v manifestace na mnoha místech země, ať už v Ottawě, nebo Torontu, kde se za kmen Wetʼsuwetʼen postavily tisíce lidí. Bok po boku s indiány se aktivisté rozhodli blokovat železnice.
Největší dopravní společnost už kvůli protestům uzavřela východní část sítě. Volno dostalo téměř patnáct set zaměstnanců. Kvůli rušení spojů muselo změnit své plány skoro 100 tisíc pasažérů.
Vláda se obává ekonomických dopadů. „Je smutné, že je tohle poslední způsob. Ale je to poslední cesta, kterou se musíme vydat,“ míní demonstrant Vin Clarke.
O plynovodu nerozhodli náčelníci, vadí domorodcům
Úřady se odvolávají na souhlas asi dvou desítek domorodých rad, které kývly na výstavbu plynovodu. Podle demonstrantů je ale v minulosti dosadila federální vláda a řídit se chtějí jen dědičnými náčelníky kmene.
Řada z nich přitom plynovod odmítá. „Musíme do rozhodování zapojit i další náčelníky. To je naše demokracie,“ míní jeden z domorodých vůdců Maxlaxlex.
Výstavba plynovodu v Kanadě oživuje diskusi o postavení domorodých obyvatel a křivdách, které stát v minulosti spáchal, ať už to byla převýchova dětí v křesťanských školách, násilné zabírání půdy, nebo malý důraz na vyšetřování vražd indiánských žen.
Premiér Justin Trudeau přitom ve své volební kampani sliboval změnu. „Je třeba napravit historické křivdy. Je třeba překlenout propasti. Je třeba znovu navázat vztahy a nové vybudovat. Kanada je na to připravena,“ prohlásil předseda vlády.
Trudeau tvrdí, že o nesouhlasu některých členů kmene nevěděl. Vláda se teď snaží situaci vyřešit s některými zástupci, řada indiánů chce ovšem bojovat dál. Brání se tím, že jejich kmen se nikdy nevzdal své půdy, federální vládě se nepodrobil a nehodlá to měnit.
