Kmen, který se vyhýbá světu, opustil prales. Nutí jej k tomu těžaři

2 minuty
Lidé z kmene Mashco Piro vyšli z pralesa
Zdroj: Sociální sítě/Survival International

Z amazonského pralesa na jihovýchodě Peru v posledních týdnech stále častěji vycházejí domorodci z kmene Mashco Piro. Nutí je k tomu činnost dřevorubců, kteří se na tomto místě chystají těžit drahé a kvalitní cedrové a mahagonové dřevo.

Kmen Mashco Piro patří mezi ty nejizolovanější na Zemi, jeho členové zatím neměli téměř žádný kontakt s okolním světem. Cíleně se mu totiž vyhýbají.

Tito původní obyvatelé opouštějí bezpečí deštného pralesa, aby mimo něj hledali potravu a vzdálili se od rostoucí přítomnosti dřevorubců, uvedla místní skupina na ochranu práv původních obyvatel FENAMAD.

Organizace Survival International, která zveřejnila video, uvedla, že desítky lidí z kmene Mashco Piro se takhle přiblížily břehu řeky v oblasti Madre de Dios na jihovýchodě Peru poblíž hranic s Brazílií. I tentokrát se jako obvykle vyhnuli jakémukoliv kontaktu s lidmi, kteří nejsou příslušníky jejich kmene.

Uvnitř území obývaného lidmi z kmene Mashco Piro získalo několik dřevařských společností koncese na těžbu dřeva, nejbližší z nich jen několik kilometrů od místa, kde vzniklo video z úvodu článku. Jedna ze společností, Canales Tahuamanu, vybudovala podle Survival International v této oblasti více než dvě stě kilometrů silnic, po kterých vozí vytěžené dřevo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...