Nepokoje v Bolívii, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly již deset mrtvých. S odvoláním na místní prokuraturu o tom informovala agentura AP. Bývalý prezident Evo Morales, jenž podal o víkendu demisi a odletěl do Mexika, ve čtvrtek kritizoval Spojené státy, které uznaly prozatímní hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Stav v Bolívii označil Morales za „vojenskou diktaturu“.
Při protestech v Bolívii zemřelo už deset lidí. Jsem nadále prezidentem země, vzkázal z Mexika Morales
Od počátku protestů před více než třemi týdny v Bolívii zahynulo deset lidí. Předcházející bilance hovořila o sedmi. Agentura AFP informovala o smrti dvacetiletého muže, kterého zasáhla střela při střetech Moralesových příznivců s policií ve městě Yapacaní, asi 450 kilometrů jihovýchodně od metropole La Paz. Podle agentury DPA další muž zahynul ve stejné oblasti.
Prozatímní prezidentka Áňezová už jmenovala nové členy vlády i nové nejvyšší velitele armády.
Pompeo: Tleskám dočasné prezidentce
„Tleskám bolivijské prozatímní prezidentce Jeanine Áňezové, že na sebe vzala tuto roli v době, která přináší velkou zodpovědnost a v níž je třeba v Bolívii obnovit pořádek a zachovat civilní vedení,“ napsal ve čtvrtek na Twitteru ministr zahraničí USA Mike Pompeo.
Jako o „prozatímní ústavní prezidentce“ o Áňezové už před Pompeem hovořil i Michael G. Kozak, který má na americkém ministerstvu zahraničí na starosti západní polokouli.
Bývalý prezident Morales, který nyní pobývá v mexickém exilu, ve čtvrtek – ještě před Pompeovým prohlášením – na Twitteru rozhodnutí Spojených států uznat senátorku Áňezovou prozatímní prezidentkou odsoudil.
„Státní převrat, který působí smrt mých bolivijských bratrů, je politickým a hospodářským spiknutím, které vychází ze Spojených států,“ uvedl exprezident. Situaci v Bolívii přirovnal k situaci ve Venezuele, kde Spojené státy a řada dalších zemí světa uznaly místo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura prozatímní hlavou státu Juana Guaidóa.
Město La Paz, které je administrativním centrem Bolívie, se podle Moralese změnilo „v tábor vojenské a politické represe“. „Ti, co říkali, že bojují za demokracii, instalovali vojenskou diktaturu,“ dodal.
Morales na Twitteru vyzval k „národnímu dialogu“. „Pokud mohu svou přítomností přispět k mírovému řešení, které zastaví násilí…, pro svou milovanou Bolívii to udělám,“ napsal bývalý prezident, a znovu tak naznačil, že by se mohl do vlasti z exilu vrátit.
Morales: Nadále jsem prezidentem Bolívie
V rozhovoru poskytnutém listu El País Morales řekl, že je nadále prezidentem Bolívie, neboť parlament jeho rezignaci nepřijal ani neodmítl. To, že se „tato paní“ prohlásila prezidentkou, je v rozporu s bolivijskou ústavou, dodal s odkazem na Áňezovou.
Dlouholetý bolivijský prezident Evo Morales byl v říjnu zvolen na další funkční období, což vyvolalo masivní protesty. Socialistického prezidenta následně policie a armáda donutily k demisi a on se uchýlil do Mexika.
Prozatímní hlavou státu se prohlásila druhá místopředsedkyně Senátu Áňezová, kterou ve funkci potvrdil i ústavní soud. Nyní chce prezidentka uspořádat nové volby hlavy státu.
