O bolivijském prezidentovi rozhodne druhé kolo se dvěma nelevicovými kandidáty

V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.

Žádný z kandidátů nezískal v prvním kole potřebnou většinu, oznámila ústřední volební komise po sečtení přibližně devadesáti procent hlasů. Již nyní je však jasné, že po téměř dvou desetiletích levicových vlád tato 12milionová jihoamerická země směřuje k politické změně.

Po sečtení asi 92 procent hlasů získal Paz 32 procent a Quiroga 27 procent. Předvolební průzkumy dávaly největší šance Quirogovi a dalšímu pravicovému kandidátovi podnikateli Samuelovi Doriovi Medinovi, který skončil třetí s asi dvaceti procenty. Doria Medina už také prohlásil, že ve druhém kole podpoří Paze.

Druhé kolo se bude v Bolívii podle agentury EFE konat poprvé od roku 2009, kdy tuto možnost zakotvila změna ústavy. Neuskutečnilo by se v případě, že by některý z kandidátů v prvním kole získal přes padesát procent hlasů, nebo čtyřicet procent s náskokem alespoň deseti procentních bodů před druhým v pořadí.

Rána pro bolivijskou levici

Podle agentury AP výsledky znamenají velkou ránu pro levicové Hnutí k socialismu (MAS), které zemi vládlo téměř dvacet let. Charismatický zakladatel hnutí, exprezident Evo Morales, kvůli ústavnímu limitu mandátů v nedělních volbách nekandidoval. Současný prezident Luis Arce (MAS) se vzdal možnosti znovu kandidovat do nejvyššího úřadu kvůli mizivé šanci na úspěch. Levicoví kandidáti v neděli zaznamenali jen jednociferné výsledky.

Nejlépe se z nich umístil Andrónico Rodríguez, který skončil až čtvrtý zhruba s osmi procenty hlasů. Podle serveru BBC Mundo k tomu přispěla ekonomická krize v zemi a existenční nejistota velké části voličů, z nichž mnozí věnují velkou část dne tomu, aby zjistili, kde jsou levnější potraviny a kdy na kterou čerpací stanici dorazí palivo.

Za porážkou levice je podle BBC Mundo také rozkol ve straně MAS, která zemi vládla od roku 2006, kdy se stal prezidentem její zakladatel a dřívější odborářský lídr pěstitelů koky Morales. Ten stál v čele Bolívie do listopadu 2019, než kvůli protestům po volbách, které podle volební komise opět vyhrál, uprchl ze země. Vrátil se za rok, když se úřadu prezidenta po nových volbách ujal jeho dlouholetý spojenec Arce. Oba se ale posléze rozhádali.

Morales proti vládě současného prezidenta Arceho vedl i pouliční protesty a snažil se o novou kandidaturu, kterou mu ale soudy zamítly, protože byla v rozporu s ústavou. Morales po nedělních volbách přivítal, že skoro dvacet procent hlasů je podle předběžných výsledků neplatných, a na středu svolal schůzku příznivců ve své baště v Cochabambě.

„Kapitalismus pro všechny“ i snížení výdajů „použitím pily“

Sedmapadesátiletý Rodrigo Paz, který je synem bolivijského exprezidenta Jaimeho Paze Zamory, jenž zemi vládl v letech 1989 až 1993, se narodil ve Španělsku. Tam jeho rodiče utekli před vojenskou diktaturou v Bolívii trvající v letech 1964 až 1982.

Rodrigo Paz vystudoval mezinárodní vztahy a ekonomii na univerzitě ve Washingtonu a v politice začínal jako poslanec v roce 2002. V kampani slíbil boj s korupcí a oživení ekonomiky mimo jiné „kapitalismem pro všechny“ – dostupnými úvěry a daňovými úlevami.

Pětašedesátiletý Quiroga, který rovněž studoval na univerzitě ve Spojených státech, už stál v čele Bolívie rok od srpna 2001, kdy se úřadu ujal z pozice viceprezidenta poté, co ze zdravotních důvodů rezignoval prezident Hugo Bánzer. V prezidentských volbách pak kandidoval Quiroga neúspěšně v letech 2005 a 2014, kdy vyhrál Morales. Letos Quiroga v kampani slíbil oživit ekonomiku mimo jiné přílivem zahraničních investic a uzavřením dohod o volném obchodu, nikoli však se Spojenými státy, napsal v pondělí server televize France24.

Quiroga také prohlásil, že sníží výdaje státního rozpočtu „použitím motorové pily či mačety“, podobně, jako to v kampani v roce 2023 tvrdil současný argentinský prezident Javier Milei. Na rozdíl od Paze Quiroga nevylučuje, že se kvůli rozpočtovému schodku obrátí pro pomoc na Mezinárodní měnový fond.

Kromě prezidenta v neděli voliči v Bolívii určovali i nové obsazení obou komor parlamentu na pětileté funkční období.

Jihoamerickou zemi sužuje těžká hospodářská krize. Nedostatek pohonných hmot a valit, inflace a chudoba ovlivňují každodenní život. Bolívie však hraje důležitou roli v mezinárodní politice, mimo jiné díky svým velkým ložiskům lithia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kyjevě protestovali proti odvolání Fedorova

Tisíce lidí v pátek večer v Kyjevě demonstrovaly proti rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat při rekonstrukci vlády ministra obrany Mychajla Fedorova, napsala agentura AFP. Podobné protesty se konaly i ve čtvrtek. Pětatřicetiletý Fedorov se těší značné oblibě a byl vnímán jako reformátor ukrajinské armády, která pátým rokem vzdoruje ruské invazi.
před 24 mminutami

Ministr USA Mullin prohlásil, že vláda odhalila statisíce neoprávněných voličů

Podle amerického ministra vnitřní bezpečnosti Markwaynea Mullina identifikoval jím vedený resort 250 tisíc lidí, kteří nejsou americkými občany, a jsou přesto registrovaní k volbám ve státech Kalifornie, Pensylvánie, New Jersey a Nevada. Ministr pro to nepředložil žádné důkazy, podotkla agentura Reuters. Toto tvrzení přichází poté, co prezident Donald Trump bez poskytnutí důkazů zpochybňoval volební systém ve Spojených státech, a to jen několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu, připomínají média.
před 51 mminutami

Ukrajina zničila Rusku bombardér osm set kilometrů od hranic, prohlásil Zelenskyj

Síly ukrajinské zpravodajské služby SBU zničily ruský bombardér Tupolev Tu-95, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zničení stroje potvrdila i SBU. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi osm set kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Kyjev později ohlásil také zásah ruské rafinerie v Jaroslavli, jedné z největších v zemi, a dvou tankerů a remorkéru v Azovském a Černém moři. Pokračovaly rovněž ruské útoky na Ukrajinu.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil během pohřbu v Gaze, zemřelo osm lidí

Při izraelském vzdušném úderu na účastníky pohřbu v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy zahynulo nejméně osm lidí a dvacet jich bylo zraněno, píše agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izraelská armáda se k incidentu nevyjádřila. Při dalších úderech v palestinské enklávě byli zabiti nejméně čtyři lidé.
18:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Přes tisíc lidí v Severní Makedonii mělo příznaky otravy, problém je asi ve vodovodu

Více než tisíc lidí s příznaky otravy muselo ve městě Gostivar v Severní Makedonii vyhledat lékařskou pomoc. Policie má podezření, že příčinou bylo čerpání znečištěné vody z řeky přímo do městského vodovodu, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Evropská komise představila revizi systému ETS 1

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.
12:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Čínské ministerstvo zahraničí USA vyzvalo, aby vůči Pekingu přestaly vznášet nepodložená obvinění.
03:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.
13:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.