Protestní, ale i politický hlas jihoamerických indiánů sílí. Jednou z favoritek na předsedkyni Ústavodárného shromáždění v Chile je lídryně mapučů. Tito původní obyvatelé země doufají, že v nové ústavě budou poprvé v historii uznána jejich práva na území, ale i vlastní vzdělání. Indiáni jsou slyšet i v dalších zemích, třeba v Kolumbii.
Chilští mapučové doufají v historické uznání svých práv. Ozývají se i další jihoameričtí indiáni
4 minuty
Horizont ČT24: Politický hlas jihoamerických indiánů
Víkendové volby do chilského Ústavodárného shromáždění byly pro obyvatele Araukánie, kde žije převážná část mapučů, historickým okamžikem. Poprvé v dějinách země se budou indiáni podílet na vzniku nové ústavy.
„Pro mapuče je to příležitost, aby nás začali opravdu poslouchat a konečně uznali, čím náš národ byl a stále je,“ podotkl místní obyvatel Benedicto Huaicapan, který si nenechal volby ujít.
Právo na území by změnilo vztahy s těžaři
Domorodé národy představují necelých třináct procent chilského obyvatelstva. O jejich existenci se ale platná ústava ještě z Pinochetovy éry nezmiňuje, o jejich právech už vůbec ne. Indiánští kandidáti do shromáždění to chtějí změnit.
„Pro původní obyvatele chceme prosadit právo na vlastní vzdělávací systém, právo na území a pozemky, právo na vodu,“ naráží mapučský kandidát do Ústavodárného shromáždění Benito Cumilaf i na možnost vrácení půdy.
Přiznáním území původnímu obyvatelstvu by se změnila pravidla hry hlavně pro těžařské a stavební firmy, které na mapučském území podnikají a s kterými domorodci vedou vleklé spory.
Kamiony těžařů dřeva napadla na začátku měsíce skupina maskovaných ozbrojenců. Vláda nečekala na výsledky vyšetřování a mapuče označila za teroristy. „Shořelo patnáct kamionů. Prověřujeme ještě jednu oblast, kde podle všeho shořely čtyři kusy lesní techniky a dvě dodávky,“ doplnil policejní prefekt Carlos Díaz.
Ve volbách do Ústavodárného shromáždění, které novou ústavu sepíše, poslali Chilané hlavně zastánce změn. Je to naděje nejen pro domorodé obyvatelstvo, ale také pro ty, kteří prosazují rovnost mužů a žen a větší sociální spravedlnost.
Rozporuplný Morales
Nová ústava, o které budou Chilané hlasovat příští rok, může podle pozorovatelů ovlivnit i další jihoamerické země. „V posledních třiceti letech (Chilané) přehodnotili svůj pohled na původní obyvatele,“ podotýká chilský spisovatel a publicista Jorge Baradit Morales.
Historii psala na začátku tisíciletí Bolívie. Do čela země, kde více než polovinu populace tvoří domorodci, se postavil hrdý Evo Morales z kmene Aymarů. Jeho třináctiletá vláda budí rozporuplné reakce.
Do ústavy vetknul práva původního obyvatelstva, potlačil extrémní chudobu, snížil negramotnost. Podle kritiků ale postupem času stále víc ulpíval na moci a to s sebou přineslo bující korupci. Rezignoval po nátlaku vojska kvůli podezření z manipulace voleb.
Morales to označil za státní převrat. „Státní převrat nebyl jen kvůli Moralesovi. Nebyl jen kvůli sociálnímu hnutí. Byl kvůli našemu ekonomickému programu,“ prohlásil nyní už bývalý prezident Morales.
Protesty v Kolumbii
Do současného dění promlouvají domorodí obyvatelé i v dalších státech regionu a jsou stále více slyšet. Například v Kolumbii se zásadní měrou přidali do protestů proti sociální politice vlády. V chudobě jich v zemi žije více než šedesát procent.
Podobné demonstrace zažilo před dvěma roky právě i Chile, kde se poslední kapkou v poháru dlouholeté nespokojenosti stalo zdražení jízdného v metru. Teď země píše novou ústavu.