Bolivijský soud zastavil stíhání bývalého prezidenta Moralese za volební podvody

Bolivijský soud zrušil obvinění proti exprezidentovi Evu Moralesovi a několika členům jeho vlády kvůli volebním podvodům, kterých se měli dopustit při loňských prezidentských volbách. Informovala o tom agentura DPA. Jde o druhé trestní stíhání Moralese, které bylo ukončeno po výhře kandidáta jeho strany v prezidentských volbách letos v říjnu. Minulý týden přestal být Morales stíhán kvůli obvinění z terorismu a vzpoury, toho se měl dopustit podněcováním k protestům proti vládě, která se vedení země ujala loni v listopadu po jeho útěku z vlasti.

Nyní jedenašedesátiletý Morales stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od roku 2006 téměř čtrnáct let. Loni začátkem listopadu utekl ze země pod tlakem vedení armády a policie i demonstrací, které vypukly po říjnových volbách. V nich podle tehdejší ústřední volební komise opět vyhrál Morales, ale opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznala.

Do Bolívie se Morales vrátil letos v listopadu poté, co se úřadu prezidenta ujal zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho vlády Luis Arce. Ten po vítězství v říjnových volbách médiím sdělil, že stran Moralese bude respektovat nezávislost soudnictví. Několik dní po nástupu do úřadu přitom jmenoval novým generálním prokurátorem Wilfreda Cháveze, který byl dříve Moralesovým advokátem.

Moralesovo stíhání kvůli volebním podvodům odstartovala žaloba podaná exprezidentem Carlosem Mesou, který loni v říjnových volbách s Moralesem prohrál. Kromě Moralese byl obviněn i viceprezident jeho vlády Álvaro García Linera a několik exministrů. V pondělí ale nejvyšší volební soud konstatoval, že nelze určit, zda se podvody odehrávaly, či nikoliv.

Pokus o svržení vlády

Moralesovo trestní stíhání kvůli terorismu a vzpouře skončilo minulý týden, když prokuratura ve stanovené lhůtě nezahájila vyšetřování. Trestní oznámení na konci loňského roku podala bývalá vláda kvůli tomu, že Morales po útěku podněcoval své příznivce k blokádám měst s cílem novou vládu svrhnout. Na exprezidenta byl vydán i zatykač, který byl letos po Arceho výhře ve volbách zrušen.

Trestní stíhání naopak teď hrozí exprezidentce Jeanine Áñezové, která loni vystřídala Moralese v nejvyšším úřadu, a několika členům její vlády. Stíhání doporučil koncem října parlament ovládaný Moralesovým Hnutím za socialismus (MAS), a to kvůli střetům bezpečnostních složek s protestujícími exprezidentovými příznivci loni v listopadu, při nichž zemřely na dvě desítky lidí.

Několik exministrů vlády Áñezové už je stíháno kvůli podezření z korupce, exministři vnitra a obrany Arturo Murillo a Fernando López v listopadu uprchli do ciziny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 33 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...