Organizace amerických států (OAS) uznala nedělní prezidentské volby v Bolívii za legitimní. Podle ní je na rozdíl od těch loňských neprovázely žádné „podvodné akce“. Novým prezidentem země se tak příští měsíc stane ekonom Luis Arce, kandidát socialistické strany uprchlého exprezidenta Eva Moralese. Vítězství Arceho, jemuž ve středu blahopřál i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, podle deníku El País posílí latinskoamerickou levici a pomůže levicovým lídrům v regionu.
Organizace amerických států uznala prezidentské volby v Bolívii, které vyhrál socialista Arce
Sedmapadesátiletý Arce, který byl 12 let Moralesovým ministrem hospodářství, zvítězil už v prvním kole s jasnou převahou. Po sečtení 91 procent má 54,4 procenta hlasů, druhý v pořadí bývalý prezident Carlos Mesa dostal jen necelých 30 procent. Hnutí za socialismus (MAS), za nějž Arce kandidoval, získalo také opět většinu v obou komorách parlamentu.
Očekávané povolební nepokoje se v Bolívii nekonaly, Mesa už v pondělí uznal porážku a Arcemu blahopřála i prozatímní prezidentka Jeanine Áňezová, výrazná Moralesova kritička. Do ulic vyšlo jen několik tisíc lidí v Santa Cruz. Loni si po volbách, v nichž vyhrál opět Morales, střety Moralesových příznivců a odpůrců vyžádaly přes třicet obětí.
„Pokojný přechod k nové vládě pomůže i celému regionu, roztříštěnému vysokou úrovní sociální agitace,“ připomněl sociální protesty v několika zemích Jižní Ameriky kolumbijský politolog Nicolás Garzón. Podle bolivijského analytika Axela Jordana volili Arceho také odpůrci Moralese, a to i kvůli touze po uklidnění v bolivijské společnosti.
Spíše technokrat než politik
Arce je považován spíše ze technokrata než politika. Pochází ze střední třídy, na rozdíl od Moralese, který se prvním indiánským prezidentem Bolívie stal v roce 2006 díky popularitě, již získal jako odborářský vůdce pěstitelů koky. Arce podle analytiků vyhrál i proto, že jako ministr hospodářství snížil chudobu ze 60 na asi 37 procent a výrazně zvýšil hrubý domácí produkt země.
Otazník stále visí nad tím, kdy se Morales vrátí do země a zda bude stíhán za vzpouru a terorismus. Z těchto činů byl obviněn vládou prezidentky Áňezové kvůli tomu, že po útěku do Mexika a posléze do Argentiny povzbuzoval své příznivce k protestům a blokádám za svržení vlády. Tu Morales označuje za pučistickou, protože k demisi ho loni na podzim během protestů vyzvalo vedení armády.
Ani uvnitř hnutí MAS nepanuje jednota ohledně Moralesova návratu. „Není vhodná doba, aby se vrátil,“ řekla tento týden šéfka senátu z hnutí MAS Eva Copaová. Další představitel MAS Sebastián Michel se domnívá, že Morales „nemá zaručen spravedlivý proces“.
„Pokud nám chce Evo Morales pomoci, bude velmi vítán. To ale neznamená, že bude ve vládě. Bude to moje vláda,“ zdůraznil tento týden v několika rozhovorech Arce.
„Nejdříve si bude muset vyřešit své soudní problémy,“ řekl Arce televizi CNN a připomněl i Moralesovo stíhání kvůli korupci. V zahraniční politice chystá Arce obnovit vztahy s Kubou, Venezuelou a Íránem zmrazené za prezidentky Áňezové, napsala agentura EFE.
