Desítky tisíc Bolivijců protestovaly proti uvěznění bývalé prezidentky

V Bolívii vyšly do ulic desítky tisíc lidí na protest proti uvěznění bývalé prezidentky Jeaniny Áňezové, na kterou byla v pondělí uvalena vazba kvůli obvinění ze vzpoury, spiknutí a terorismu. Informovala o tom agentura AFP. Áňezové a některým bývalým ministrům její vlády hrozí až 30 let vězení. Podle exprezidentky je stíhání politicky motivované a justice koná na příkaz vládní strany MAS. Ministr spravedlnosti Iván Lima uvedl, že záležitost musí řešit soud.

Vedle metropole La Paz lidé demonstrovali také v dalších významných městech jako Cochabamba či Santa Cruz. „Jediné, o co žádáme, je to, aby respektovali ústavní práva občanů Bolívie,“ řekl agentuře EFE pořadatel shromáždění v Cochabambě Marcelo Piérola.

Podle odhadů agentury AFP ve městě Santa Cruz, které patří k baštám opozice vůči socialistické straně MAS, vyšlo do ulic až 40 tisíc lidí.

Politička stála v čele země zhruba rok

Vyšetřovatelé obvinili Áňezovou a další představitele její politické frakce kvůli událostem z listopadu 2019. Tehdy pod tlakem masových protestů rezignoval prezident Evo Morales a po jeho odchodu z funkce se stala prozatímní prezidentkou Áňezová. Podle příznivců bývalého prezidenta se jednalo o státní převrat, Áňezová a její stoupenci naopak tvrdí, že předání moci se uskutečnilo v ústavních mantinelech. Při demonstracích před odchodem z funkce Moralese a po něm zahynulo přinejmenším 30 lidí.

Áňezová stála v čele Bolívie zhruba rok. Loni v listopadu vyhrál prezidentské volby kandidát strany MAS Luis Arce. Díky tomu se do země mohl vrátit i bývalý prezident Morales, který má na současnou vládu stále velký vliv.

V reakci na nynější demonstrace ministr spravedlnosti Lima prohlásil, že záležitost musí vyřešit soudy, a nikoliv ulice. „Usilujeme o to, aby byli odsouzeni k 30 letům vězení, protože se odehrály krvavé masakry,“ uvedl.

Obvinění a uvalení čtyřměsíční vazby na bývalou hlavu státu vyvolalo reakce i v zahraničí. Státy a instituce chtějí, aby obviněným bylo zaručeno právo na spravedlivý proces. Spojené státy uvedly, že sledují se znepokojením zadržení opozičních politiků.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval k transparentnímu řešení. Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro žádal propuštění Áňezové a bývalých ministrů. „Justiční soustava v Bolívii není schopna zaručit ani minimální standardy spravedlivého procesu,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...