Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.
Ve Venezuele zasedal nový parlament. Na dálku ale pokračoval i ten starý
Opozice na jednání starého zákonodárného sboru podle opozičního deníku El Nacional také potvrdila, že v jeho čele i nadále stojí Juan Guaidó.
Zasedání nového parlamentu, v němž usedla i Madurova manželka a jeho syn z prvního manželství Nicolás, se konalo v budově Národního shromáždění v Caracasu. Starý parlament, který si o Vánocích prodloužil funkční období o rok, jednal přes internet. Několik hodin předtím Guaidó na Twitteru zveřejnil fotky, na nichž u jeho domu hlídkují policisté.
„Toto jsou metody diktatury viněné ze zločinů proti lidskosti,“ napsal k fotkám z okolí svého domu Guaidó a připomněl tak několik stížností u Mezinárodního trestního soudu na Madura a jeho vládu. Guaidó též uvedl, že nedopustí, aby jeho země přišla o jediný legitimně zvolený ústavní orgán.
Volby byly široce odmítnuty
Legitimitu nového parlamentu odmítá řada států, které neuznaly prosincové volby. Těch se účastnilo podle vládních údajů asi třicet procent voličů (podle odhadu opozice méně) a jako nesvobodné je odmítla i EU či Organizace amerických států (OAS). Tento týden zopakoval například kanadský ministr zahraničí François-Philippe Champagne, že jeho země dál uznává za legitimně zvolený venezuelský parlament ten vzešlý z voleb v prosinci 2015. Totéž prohlásil i brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo.
Velká část opozice bojkotovala jako nesvobodné už prezidentské volby v roce 2018 a parlament pak v lednu 2019 odmítl nový Madurův prezidentský mandát a prezidentem uznal z pozice šéfa zákonodárného sboru Guaidóa. Za prozatímní hlavu Venezuely ho od té doby pokládá na šest desítek zemí.
„Jsme velmi vděční za to, co dělají mnohé země, ale nestačí to. Stále u nás umírají děti a nemocní kvůli nedostatku léků a emigrace dál poroste, pokud nevyřešíme tento politický problém,“ připomněl Guaidó i hlubokou ekonomickou krizi, v níž je Venezuela už několik let. Kvůli tomu a kvůli vládním represím uteklo do ciziny v posledních letech přes pět milionů Venezuelanů.
Guaidó také vyzval další opoziční lídry, aby se spojili ve „vlasteneckém úsilí“ za přechod země k demokracii. Na úterý a další dny vyzval k demonstracím za svobodné volby. O větších protestech zatím nejsou zprávy, od pondělka ale platí omezení pohybu a uzavírky kvůli koronaviru. Opoziční televize TV Venezuela ale informovala například o demonstraci ve městě San Diego, kde lidé protestovali, protože jim už devět týdnů neteče voda.
V Caracasu a v dalších částech země také nešla elektřina, což viceprezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová označila za „útok“ na národní energetickou síť. Podobné výpadky jsou v zemi běžné, protože energetická infrastruktura je léta ve špatném stavu. Madurova vláda však výpadky označuje za sabotáž řízenou opozicí a USA.
