Venezuelská vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se snaží přimět obyvatele k účasti na nedělních parlamentních volbách i výhrůžkami, že jim omezí potravinové balíčky. Volby bojkotuje jako nesvobodné velká část opozice, která místo nich organizuje od 5. do 12. prosince on-line referendum o setrvání Madura u moci, což podpořila i venezuelská biskupská konference. Podle ní volby nepomohou vyřešit problémy Venezuelanů, a naopak ještě zhorší krizi, ve které je země už několik let.
Běžte k urnám, nebo budete bez jídla, varuje venezuelská vláda. Opozice volby bojkotuje
Vzkaz voličům, že bez účasti ve volbách budou bez jídla, směřoval podle agentury EFE k chudým obyvatelům země závislým na vládní potravinové pomoci. Místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello, který slova pronesl, také předsedá Ústavodárnému shromáždění. To vytvořil Madurův režim v roce 2017 jako de facto svůj zákonodárný sbor. Poslední parlamentní volby v prosinci 2015 totiž vyhrála opozice a Maduro pak s pomocí nejvyššího soudu činnost poslanců blokoval.
Kdo nevolí, nejí. Pro ty, kdo nevolí, nebude jídlo.
Nedělní parlamentní volby, ve kterých kandiduje i Madurův třicetiletý syn z prvního manželství Nicolás Maduro Guerra, bojkotuje velká část opozice v čele Juanem Guaidóem. Ten se loni v lednu prohlásil prozatímním prezidentem poté, co poslanci neuznali nový Madurův prezidentský mandát s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa od loňska uznalo za prozatímní hlavu Venezuely na šest desítek zemí, včetně Česka.
Guaidó usiluje o svobodné volby
Guaidó v pátek vyzval Venezuelany, aby 6. prosince k volbám nešli a hlasovali v referendu, které sám zorganizoval. „Maduro uzurpuje moc v prezidentském paláci, ale my jsme tam, kde nás je většina, kde můžeme hájit svá práva – na ulici,“ prohlásil Guaidó, který požaduje odstoupení Madura, aby se mohly konat svobodné volby. Nedaří se mu to navzdory široké diplomatické podpoře i americkým sankcím.
Maduro se stále drží u moci i proto, že ho podporují Rusko, Írán, Čína nebo Turecko a má na své straně velení armády, které si udržuje uplácením i strachem z represí. Část vojáků včetně důstojníků i šéfa tajné služby generála Manuela Figuery se sice loni postavila na stranu opozice, ti, kteří poté neutekli, ale skončili ve vězení.
Hlas i pro miliony uprchlíků
Guaidóův tým od 5. do 12. prosince organizuje on-line referendum, kterého se mohou zúčastnit i Venezuelané v cizině, kam jich za několik posledních let uprchlo na 5,5 milionu.
Hlasovat se má o třech otázkách, které schválil parlament – voliči mají říci, zda podporují nedělní volby pořádané Madurovou vládou, zda chtějí konec „uzurpace prezidentské moci“ a uspořádání svobodných voleb a zda má mezinárodní společenství pomoci ochránit venezuelský lid před zločiny proti lidskosti.
Podle koalice opozičních stran i Organizace amerických států (OAS) nejsou nedělní volby svobodné a ani EU na ně nevyslala své pozorovatele. Důvodem je mimo jiné to, že členy ústřední volební komise letos jmenoval nejvyšší soud, ač podle ústavy je má jmenovat parlament. Nejvyšší soud také do vedení opozičních stran, které oznámily bojkot voleb, najmenoval odpadlíky z těchto stran nakloněné režimu.
Koncem října Maduro oznámil, že na volby bude dohlížet přes tři stovky pozorovatelů z různých zemí, podrobnosti ale nesdělil. Řekl však, že zástupce OAS do země nepustí.